Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

65.kapitola

*
Siri miláčku." Zašeptala jsem do ticha jež nás obklopovalo. Odpovědí mi bylo pouhé ,,hmmm.Copak zlato? Zastavil mě s rukou na rameni, pak mě pevně stáhl zpátky pod přikrývky. Vtáhl mě do křivky svého těla a objal pažemi, aby se ujistil, že u něho zůstanu.
,,Dobrá." Poslušně jsem se uvelebila pod jeho bradou.
Vzájemně jsme se zasypávali polibky, cítila jsem jak mi na krku tvoří ne zrovna malé znaménko lásky. Kolem nás plynul čas ale my si toho nevšímali, byli jsme jako jedno tělo. Splynutí dvou. Vtom naráz přestal a podíval se na mě. Já najednou stála u dveří, a on byl stále v posteli avšak s jinou dívkou. S Marlene. Podíval se na mě z lehce arogantním výrazem ,,To sis myslela, že spolu budeme navždy?" Jeho štěkavý smích prořízl panující ticho.
*
,,Nééé" vyjekla jsem a s trhnutím se probudila. Rychle jsem se rozhlížela kolem sebe, byla jsem tu však sama. Jen závěsy u mojí postele lehce povlávaly. Budík na nočním stolku ukazoval dvě hodiny po půlnoci. Byl ve tvaru zlatonky i s maličkými křidélky, dostala jsem ho od mamky a taťky k loňským Vánocům. No jo Vánoce, úplně jsem zapomněla. Dnes už je 24.prosince. Po dlouhém a tichém přemítání, jsem se rozhodla napsat pár dopisů. S rozsvícenou hůlkou jsem opatrně, abych nevzbudila holky, hledala nějaký pergamen, brk a kalamář s inkoustem. Když jsem to všechno našla, zalezla jsem zpátky do postele a začala psát první dopis.
Chere Maman et Papa ...
,,O čem bych jim vlastně měla psát ?" zamyslela jsem se v duchu.
***
O hodnou chvíli později jsem měla napsané čtyři dopisy. Jeden mamam a papa do Francie, druhý a třetí Jeanne a Ketty s vánočním přáním a dárky a čtvrtý mamce a taťkovi do Godrikova Dolu.
Z rozpuštěných vlasů jsem si udělala nějaký ten ležérní drdol, natáhla si na pyžamo svetr a džíny. Do boty jsem si pro případ strčila hůlku a vyrazila dolů.

,,Tušil jsem, že přijdeš" ozval se hlas z pohovky u krbu, kde dosud žhnuly uhlíky. Zamrazilo mě, ale nezastavila jsem se a pokračovala dál. On se však vymrštil z pohovky a téměř u portrétu Buclaté dámy mě stáhl zpátky. ,,Pusť mě" zasyčela jsem na něj, on se však jen dál šklebil. ,,Co po mě chceš?" Obořila jsem se na něj.
,,Promluvit si" řekl tiše. ,,Ne"
Chvíli jsme se prali, když jsem nakonec spadla a on spadl na mě. ,,Poslouchej mě sakra. Chci ti jen něco říct." Ztěžka vydechl. ,,Proč bych měla poslouchat tvé výmluvy, to už nezachráníš." Vyškrábala jsem se na nohy a posbírala dopisy, které jsem si předtím odložila. ,,Gio já, dlužím ti omluvu. S Marlene to nemělo takhle dopadnout." Začal hrát to svoje kajícný divadýlko. Vysmekla jsem se mu ,,Mně je už jedno, co jsi s Marlene měl, jestli ses s ní vyspal, nebo ses s ní scházel za mými zády. Já s tebou končím." A rychle jsem se vytratila portrétem pryč.

,,Idiot" mumlala jsem si ještě na veži do sovince. Byl tu klid, jen občas nějaká sova vyletěla ven či vlétla dovnitř třeba s mrtvou myší v zobáku. Pohlédla jsem ven zasněženým oknem, já se tu trápím s nějakou blbou láskou a venku mezitím začíná zuřit válka. Voldemort a jeho následovníci, díky nim se začíná po celé zemi rozlézat temnota a beznaděj.

________________________________________________________________________
Čauky
Jsem tu s pokračováním Ginger, moc se omlouvám za mírné spoždění, včera jsem nestíhala páč jsme se šly s kámoškou podívat na šaty na maturiťák a skončilo to tak, že jsme u ní přespávala takže jsem se domů dostala až dnes. Doufám, že se kapitolka líbila. Můžete přemýšlet co se o Vánocích v Bradavicích ještě stane 😂
Vaše Andy❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro