62.kapitola
Říjen 1977
Z pohledu Ginger
,,Hej Chris postřeh" křikla jsem po Christin, abych upoutala její pozornost. Vyrazila za mnou, aby získala camrál, jenže jsem ho místo toho upustila dolů, kde byl připravený Willie aby jej chytil. Obkličkoval nás a vstřelil do branky. Zničehonic se z prostřední branky zjevil Nick a míč chytil. ,,Sakra" uniklo tiše Williemu nad chycenou střelou. Vtom se ozval zvuk Jamesovy píšťalky a všichni jsme slétli k němu dolů. ,,Hráli jste dobře" pochválil nás Jamie ,,Ale ty Willie se příště tolik nerozmýšlej než vystřelíš." Otočil se k vysokému páťákovi a pak nakonec i ke mně ,,Ty speciálně Gio, si ještě před zápasem natrénuješ Chitin chyták. Mělo to nějaké mouchy. To je vše, takže se uvidíme v sobotu. Můžete jít." A s těmi slovy se všichni rozešli směrem ke hradu. Počkala jsem na Jamieho až uklidí bednu s míči do šatny a také jsme se vydali zpátky do hradu. Podívala jsem se na oblohu, bylo pošmourno jakoby každou chvilku mělo začít pršet. ,,Doufám, že příští týden bude hezky" prohodila jsem zatímco jsme vešli do Vstupní síně. Příští týden jsme měli mít první zápas v téhle sezóně, s Havraspárem. Tenhle rok bychom opravdu mohli vyhrát, loni nám to uniklo jen o kousíček. Družstvo máme od pátého ročníku stejné, kromě Willieho, který nahradil Adama na postu odrážeče. Myslím, že mezi nás dobře zapadl.
,,O čempak přemýšlíš? Skoro jsi se propadla do schodiště" zasmál se Jamie, podívala jsem se a opravdu, přede mnou byl ten zatracený mizející schod, někdy tam byl a někdy ne. ,,Hmm díky. Noo přemýšlela jsem samozřejmě o famfrpálu, o našem družstvu a o Williem." Rozpačitě jsem si zastrčila pramen mých dlouhých rozcuchaných vlasů za ucho. Na mysli mi vytanul ten vysoký páťák Wiilie i s jeho hnědoblonďatými vlasy. ,,Je docela pěkný ne?" rýpnul si ze srandy Jamie, když jsme prošli poslední chodbou před Buclatou dámou. ,,No to je, ale je o tři roky mladší, to je moc. A navíc jsem si všimla, že po pokukuje spíš Christie." Zakřenila jsem se na něj.
Ve společence bylo klasicky narváno, prestože byl pomalu čas večeře. ,,Čau kluci" přišli jsme ke křeslům a pohovce kde seděli Remus, Sirius a kupodivu i Peter. To bylo nezvyklé, tenhle školní rok jsem ho moc nevídala, furt někde mizel. ,,Ahoj tak jak to šlo?" optal se Remus a zvedl oči od knížky. ,,Jo fajn" přikývl Jamie a položil si koště na zem vedle pohovky. Já si jen přisedla k Siriovi, nebo spíš on si mě zase přivlastnil a naše rty splynuly v jednom dlouhém polibku a v druhém a v třetím ...
,,Dost, chci se jít ještě před večeří umýt" vysmekla jsem se mu a zamumlala ,,zatím ahoj" proběhla společenkou a zmizela po schodech nahoru.
V pokoji se holky o čemsi zaníceně bavily, tak jsem šla rovnou do koupelny, jen jsem hodila koště na postel.
***
Šli jsme s holkama z večeře, když tu nás doběhl Sirius a že mi musí něco říct. Oči se mu leskly touhou a chtíčem ,,Komnata nejvyšší potřeby, za pět minut?" pošeptal mi. ,,Ne" odmítla jsem ho rázně a šla za holkama. ,,Proč ne?" Nasadil výraz odkopnutého štěněte. ,,Protože nechci" zopakovala jsem a dál jsem se o tom nebavila. Nakonec jsme se o tom dohadovali až do společenky a pak i potom. Ještě nejméně tucekrát jsem ho odmítla když Marlene rádoby vtipně podotkla, že se začínáme podobat Lily a Jamesovi, když ji zve na rande. ,,Děkuju za poklonu Mckinnonová" zašklebil se na ni Sirius.
,,Tak ahoj" rozloučila jsem se s ním a zamířili jsme s holkama k nám na pokoj.
________________________________________________________________________
Čauky mňauky
Nová kapitolka je tu, no vím, že není nic moc ale třeba se to někomu zalíbí. Tak máme za sebou první týden školy, upřímně nebylo to tak hrozné, ještě se skoro vůbec neučíme, tak má člověk čas na vymýšlení blbinek :-D
No navzdory škole mám neobyčejně dobrou náladu, takže jsem trochu víc happy než normálně. Chtěla jsem za to poděkovat kámošům ale nemají wattpad takže mám tak trochu smolíka, no nic takže užívejte září ( no to zní strašně) a zas někdy příště)
Andy❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro