Červen 1977

Nastal červen a s ním i učení na postupové zkoušky. Loni touhle dobou už většina našeho ročníku  propadla panice z NKÚ a příští rok pravděpodobně zase z OVCÍ.  Třebaže sluníčko a letní počasí lákalo lenošení a blbnutí venku, všichni se snažili nějak připravit.  Někteří leželi zahrabaní v knihách a svědomitě se učili a někteří to měli totálně na háku. 

,, U Merlinovy brady nepřeháníš to už trochu Lily?  Jsou to jen postupovky. " vyvalila oči Marlene když se u jejich stolu ve společence objevila rudovláska s další náručí knih. ,, Ano, ale ty jsou už za týden a musíme je zvládnout. " začala Lily zase tu svoji naučenou výmluvu ale Marlene ji přerušila ,,Aby jsme se dostali do dalšího ročníku a složili OVCE,  ano my víme to nám opakuješ už od Vánoc." Lily už na to nic neřekla a jen si otevřela knížku do Bylinkářství a dala se do čtení. ,,Už mám toho učení plné zuby" zabouchla Ginger hlasitě jednu bichli, vstala a protáhla se.
,,Jdu za kluky, zatím ahoj. Pak se uvidíme. "

Čtyři Poberty našla venku,  ve stínu stromů u Černého jezera. ,,No konečně vysvobození z toho pekla" vyskočil Sirius na nohy, sotvaže ji viděl přicházet.
,,Nazdar kluci, tak co jak vám jde učení?  Prosímtě jakého pekla lásko, myslíš toho sluníčka?  Vždyť je nádherně" zasmála se Ginger a přisedla si k nim, a Sirius si z ní udělal polštář a opřel si o ni hlavu.  ,,Ahoj, ale ne moc nam to nejde" Remus seděl obklopený asi třema knížkama a něco z nich vypisoval.  Vedle něj bezradně seděl Peter a nahlížel mu přes rameno.  Jak Ginger přejížděla očima od jednoho k druhému, zrak jí padl na jejího bratra, James se taktéž povaloval v trávě a nad hlavou se mu třepetala tréninková zlatonka. Otočil hlavu a jejich pohledy se setkaly ,,Super, že jsi došla sestřičko aspoň už tady Tichoš nekňučí, že?",,Já nekňučel a vůbec co je ti do toho" vpadl Jamesovi Sirius do řeči a umlčel ho. ,,Nee vůbec jsi furt nekňučel,  proč za námi Gia nepřijde?  Když tu není, tak se nemůžu soustředit" pokračoval James a poškleboval se mu,  ale to už Sirius nevydržel a vletěl na něj, povalil ho na zem a začali se prát. ,,Hlavně, že ty furt kňučíš po Evansový. Kolik 6 let?  Tak je asi něco špatně ne? " křikl na něj Sirius. Remus i Ginger se na tu hromadu dvou klučičích těl bezradně dívali ,,A to jsou prosím dospělí kouzelníci, kteří umí civilizovaně řešit své spory" zachechtal se Rem. Sirius mezitím nad Jamesem získal převahu, seděl na něm a držel ho za hrdlo ,,Tak kdo je vítěz Paroháči co? No kdo? " pustil mu krk a postavil se. ,,Ty" zachraplal James sotvaže mohl zase mluvit a škrábal se na nohy.

,,Tak to by snad stačilo pánové ne? Teď se vrátíme k opakování, u čeho jste skončili v Kvintesenci?" usměrňovala kluky Ginger a nastrčila před ně Removu knížku do Kouzelných formulí. 

Po Formulích přešli na procvičování kouzel z Přeměňování,  Oppugno nebylo pro nikoho z nich překážkou a kolem jejich skupinky létaly hejna kanárků. ,,Stejně nechápu proč letos děláme postupové zkoušky, když už jsme v kurzech na OVCE." zahuhlal po nějaké době Sirius, když se jeho a Remuv kanárek střetli a dali se do rvačky.  ,,Finito" ukončil James tu ptačí válku a všichni kanárci byli fuč. ,,To by mě taky zajímalo" podotkl a vrátil se k Siriově otázce. ,,Tak abychom prošli do dalšího ročníku ne?  A navíc postupovky se musí dělat každý rok, nebylo by to fér vůči ostatním ročníkům." přišel s chytrým vysvětlením Remus, ale vzápětí vytřeštil oči a zazíral na skupinku havraspárských děvčat, jež procházela kolem nich a hlasitě o čemsi debatovalo .
,,Co je? " ostatní nechápavě sledovali Removo chování. ,,Typické holčičí štěbetání,  co je na tom? " obrátila oči vsloup Ginget a vrátila se k vískání Siriho vlasů,  avšak Remus zamumlal jakože nic. James se však ohlédl po dívkách a na tváři se mu objevil pobavený úšklebek. ,,Byla tam ona že? Byla tam Emily?"
,,Kdo je Emily?"

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tadá!
Představuji vám novou postavu Emily Sheridanovou, jak to bude mezi ní a Náměsíčníkem?  To vám teď Merlinžel nepovím, ale určitě se toho někdy dočkáte.
Jinak jsme u konce šestého ročníku, ano vím, že jsem ho docela zkrátila a celkově teď vydávám hrozně málo. Tady už nepomůžou ani omluvy, prostě to tak je. Jinak děkuju moc za téměř 45 K přečtení.  Dáme i 50? Leží to ve vašich rukou...
Andy❤