Z pohledu Ginger

Venku pofukoval vítr a na obloze se začaly objevovat první hvězdy. Všichni studenti, od prvních až po sedmé ročníky, stáli seřazení před hradem, učitelé tu samozřejmě byli taky a napomínali některé neklidné řady. My stáli, skoro až, u vstupní brány a jako jedni z mála upínali oči k obloze. ,,Ať se koukám, jak se koukám, vidím jen Tichošlápkuv rodokmen." rýpl si do mě James. Měl tím na mysli, že rodina Blacků má jména po hvězdách. Nestáli jsme tu celá škola jen tak, dnes večer měla dorazit výprava studentů na výměnný pobyt z Kruvalu a Krásnohůlek. Zároveň včera odjížděli studenti z Bradavic, ani nevím kdo tam jel.
Stála jsem vedle Siria a držela se s ním za ruku, vedle nás stál zbytek Pobertů a přemluvila jsem i holky aby chvilku byly v jejich přítomnosti. Na náš vztah se Sirim, reagovaly poměrně afektovaně, chvilku jsme spolu nemluvily, ale teď už je to docela v pohodě. Po celé škole asi nepřestanu být senzací nikdy, loni kvůli svému pravému původu a vůbec příchodu na tuhle školu, a letos zase kvůli našemu vztahu. Ani nevím, kdo to vlastně roztroubil po celé škole, že Potterová a Black spolu chodí.

,,Podívejte" vykřikl někdo a ukazoval nad Zapovězený les.
Po obloze se k hradu řítilo něco velkého, pak jsem rozpoznala, že je to krásnohůlský kočár. Když jsem tak koukala po ostatních, vypadali vcelku zmateně a jedna prvňačka vyjekla
„Vždyť je to drak!" a úplně ztratila hlavu.
„Nemluv hlouposti... je to létající dům!" opravil ji, pravděpodobně, její spolužák.
Měl samozřejmě, svým způsobem pravdu, protože když byl kočár blíž a přeletěl nad
korunami stromů v Zapovězeném lese, tak jej ozářila světla z hradních oken.
Teď už všichni mohli bezpečně poznat, že je to obrovitý šmolkově modrý kočár, veliký jako několikapatrový dům. Vzduchem ho
táhlo několik okřídlených koní, všichni plaví, s bílou hřívou, a každý veliký asi jak slon. Na ty koně mám dobré vzpomínky, jednou jsem jim obarvila hřívu na fialovo s růžovými konečky aby byli stylovější, ale má snaha nebyla doceněna. Asi tak jako, když Poberti mnohokrát obarvili paní Norrisovou.

Přední tři řady studentů ucouvly dozadu, když se kočár snesl níž a chystal se přistát, kopyta koní větší než talíře uhodila o
zem. ,,Páni, tam se musí vlézt celé Krásnohůlky ne?" obdivně vzhlédla Lily a Marlen jí přizvukovala. ,,Neee jen je tam několik místností" zašklebila jsem se na ně.
To už se otevřely dveře a ven vystoupila ředitelka. ,,Achneee" zaúpěla jsem potichu a přála jsem si jen tak se vypařit. Brumbál začal tleskat a všichni ostatní se řídili jeho příkladem a také ji zahrnuli bouřlivým potleskem. Mnozí si stoupali na špičky aby líp viděli.
,,Brrumbále" vykročila k němu ,,Doufám, že se vám daršší dobršše?" Usmála se. Blé, chtělo se mi z toho jejího úsměvu zvracet a silně jsem tiskla Siriovi ruku, ten se na mně překvapeně podíval ,,Copak?" Nebyla jsem však schopná mu nic říct.
Brumbál ředitelce políbil ruku ,,Vítám vás v Bradavicích. A děkuji daří se mi výborně"

Pak z kočáru začali vystupovat i ostatní, opatrně jsem pohledem hledala Ketty a Jeanne ale zatím jsem je neviděla. Bylo tady většina holek a asi tak tři kluci ale litovala jsem je, protože na sobě měli jenom ty lehoučký uniformy, musela jim být dost zima, někteří se třásli zimou.
,,Tak pojďme" ředitelka se rozhlížela kolem a vtom jí padl zrak na mě. ,,A do háje" sykla jsem když kolem nás procházela i s ostatními studenty. ,,Ach slečno Olivierrová, jaké milé překvapení. Jak se vám tu daršší?" Usmála se na mě falešně
a já probodávala pohledem zem před sebou. ,,Dobrý večer paní ředitelko, děkuji daří se mi dobře." vymáčkla jsem ze sebe potichu.

****
Když už o hodnou půlhodinku později, dorazili i studenti z Kruvalu, vydali jsme se na večerní hostinu.
Zrovna když jsme si sedali zaslechla jsem svoje jméno ,,Gingeer" utíkaly ke mně dvě holky v krásnohůlkých uniformách. ,,Ketty, Jeann" vykřikla jsem radostně sotva jsem své kamarádky poznala. ,,Já jsem tak ráda,  že vás vidím. To je úžasný konečně jste tady" naše objímání nebralo konce dokud nebylo přerušeno podrážděným zakašláním. ,,Honey a co já? Bonjour dámy" ozval se Siri a já vyprskla smíchy když jsem viděla jak se Ketty zarazila. ,,Promiň Sirii, tohle jsou mé kamarádky Ketty a Jeanne. Holky tohle je můj přítel Sirius, už jsem vám o něm vyprávěla." ,,Moc nás těší Siriusi" uculily se obě. Pak se seznámili i s ostatními Poberty a pak i s Lily,Dorcas a Marlene. Po dobu večeře už holky seděly s náma, zatímco ostatní krásnohůlští seděli u havraspárského stolu. Kruvalští byli v podstatě jen takoví obrovití kluci v rudých uniformách lemovaných kožešinou. Ti si sedli ke zmijozelským a hned se jich pár spolu začalo bavit.

,,Ach nee, to je bujabéza, polévka. Nemusíšš se toho bát" zachichotala se Ketty, když viděla Jamesovu grimasu nad mísou plnou vařených ráčků a mušlí. James s Ketty si očividně padli do oka, bráška dokonce přestal otravovat Lily. ,,Máššš tak superr bráššku" zamumlala ke mně Ketty  přehnaně, zakřenila jsem se. ,,Úžasný takže kdy plánujete svatbu?  Určitě zapadneš do rodiny." vtipkovala jsem.
Vtom se za námi ozval nějaký hlas ,,Prromiňte, dáte si ještě bujabézu?" stála tam vysoká dívka a koukala na Siriuse. ,,Ne, klidně si vem" prohlížel si ji a postrčil k ní mísu s polévkou. ,,Ten už je zadaný Gabriell" řekla jsem nahlas, protože jsem poznala Gabriellu Deliverovou co se mnou hrávala famfrpál v Krásnohůlkách. ,,Dio, jééé já úplně zapomněla, že jsi tu taky. No to je fajn." Bylo na ní znát překvapení, nečekala mně tu.

****

,,To považuju za vítězství" zavýskla jsem radostně, když jsme vcházeli do nebelvírské společenky. ,,Co?" obrátila se na mě Lily. ,,Mcgonnagallová dovolila aby holky mohly spát u nás v ložnici." vyhrkla jsem. ,,Naše ředitelka sice měla spoustu řečí ale nakonec se to povedlo. Ostatní budou bydlet v havraspárské věži ale my můžeme být tady." dodala Jeanne na vysvětlenou. Posadili jsme se ke krbu na sedačku a já si přisedla k Sirimu na klín. ,,Tak Ketty podívej, jaká byla Ginger ve Francii? Vyprávěla vám vůbec o famfrpálu a jaký je tam hřiště ? A byli jste na mistrovství světa ve famfrpálu před dvěma rokama, bylo ve Francii myslím. Ta aféra s těma kamuflátorama." Začal chrlit na Ketty James a mlel o svém oblíbeném tématu, třebaže jsem jeho řečem nevěnovala moc pozornosti, tohle se přeslechnout nedalo.
Ketty se zasmála ,,stop stop, arrêter přestaň, opravdu jde poznat, že jste sourozenci, oba pořád mluvíte o famfrpálu." Chtěla jsem říct, že to není pravda ale zrovna si mě zabral Siri, no co už.

____________________________________________________________________________
Zdravím všechny 😊
Nejdřív moc moc děkuju už za neuvěřitelných 38K přečtení. Rozhodně to povzbudilo :-D
Co říkáte na nová přátelství mezi bradavickými a krásnohůlskými studenty ? Určitě to tu budu ještě víc rozvíjet, chcete i trochu víc popsat nějaké kruvalské? Já osobně Kruval moc nemusím ale jestli bude zájem klidně něco vymyslím. Jinak teďka asi budou větší skoky v čase abychom se někam posunuli. Tak zase u další kapitoly 😊😋
Andy