Z pohledu Lily

,,Inanimatus Conjurus" mávla hůlkou profesorka Mcgonnagallová a stůl kde seděli Black a Potter náhle zmizel.

Všichni se rozesmáli, já Marlene a Dorcas samozřejmě také. Oba se totiž pořád smáli, bavili a pořád opravdu pořád vyrušovali. Black najednou zmlkl protože si toho konečně všiml.

,,Neruším vás pánové? Vy mne ano, ale děkuji však že jste posloužili jako názorná ukázka dnešního učiva" začala mluvit profesorka. Poté se otočila k celé třídě

,,Jak jste si mohli všimnout dnes budou náplní hodiny odstraňovací kouzla, nejprve trochu teorie a pak si jej vyzkoušíme v praxi. Nemusím snad dodávat, že se vám bude hodit u NKŮ"

,,Hmm to se nám spíš bude hodit na ty dvě paka" šeptla mi Marlen s úšklebkem.

,,Pššt chci se soustředit" protože profesorka zrovna ukazovala jaký máme udělat pohyb ruky s hůlkou.

Po přeměňování následovalo bylinkářství, tak jsme na sebe natáhli kabáty, šály a vyrazili ven do mrazu a zimy, která nepolevovala ani v únoru.

,,Hej Evansová!!" zařvalo na mě zas to brýlatý pako, když už jsme byly s holkama skoro u skleníků. No tak jsem jsem se na něj otočila, ale nejspíš tam bylo nějaké náledí či co, v tu ránu jsem se ocitla na zemi.

Mezitím co jsem se snažila vstát a odmítala pomoc od holek, nás Poberti doběhli.

,,Chtěl jsem se zeptat jestli nevíš co je s prckem, nebo spíš kde je?" Chvíli jsem uvažovala o tom to vlastně mluví, ale pak mi to trošku později došlo

,,No Ginger šla po první hodině na ošetřovnu, nebylo jí nějak dobře" Předběhla mě s odpovědí Marlene. Konečně jsem se postavila na obě nohy a vzápětí sykla jsem bolestí, pravý kotník asi nebyl úplně v pořádku.

,,Lily co máš s nohou?" zaúpěla Marlene když jsem se znovu svezla k zemi. Obě mi pomohly vstát a Marlene mě podepřela a řekla, že musím na ošetřovnu. Ještě jsem zavolala na Dor, aby řekla Prýtové kde jsme. Po pár krocích se k nám naneštěstí připojil Potter a proti mé vůli mě vzal do náruče, zmítala jsem sebou, ale nic platné.

***

Na ošetřovně bylo ticho a klid, taky tu téměř nikdo nebyl. Ovšem až do chvíle kdy tam vtrhl jako velká voda Potter se mnou v náručí a s tiše prskající Marlene za zády. Ihned se nám přihnala v ústrety madam Pomfreyová, snažila jsem se jí všechno vypovědět i to jaká jsem trubka. Potter mě konečně položil na postel zrovna vedle jedné hnědovlasé osůbky, vypadalo to že si jí nevšiml.

,,Lily, Mar ? To je pěkný že jste se stavily. Jamesi??!?" zatvářila se Ginger překvapeně, ještě víc však když uviděla Pottera. Pokud vím tak se spolu od posledního tréninku nebavili, ale i tak mu na ní záleželo.

Kdyby po mně pořád nepokřikoval řekla bych, že se do ní zamiloval. Což je divný, i když do ní byla zamilovaná aspoň půlka ročníku, ale  klukynepochopím asi nikdy. Ti dva si začali povídat

,,Ginger víš, já bych se ti chtěl omluvit za to jak jsem se na tom tréninku choval"

,,Ne, v pohodě, to já dělala kraviny"

Zdálo se mi to nebo se Potter červenal? Nakonec nás přerušila madam Pomfreyová, že Potter a Marlene musí zpátky na vyučování a mně musí zafixovat kotník. Je totiž vyvrknutý, tak jsme si s Ginger užily ,,pěkný" den na ošetřovně.

________________________________________________________________________________

Takže čau

Chci se omluvit že to vychází tak pozdě, koukala jsem na film konkrétně Nowhere boy. Byl fajn ale stejně jsem na něj koukala jen kvůli dvěma hercům. (Aaron Taylor-Johnson a Thomas Brodie Sangster) No a jinak jak se vám líbila kapitola z pohledu Lily? Chtěli byste příště taky zase z něčího pohledu? Kdyžtak to napište do komentů. A já jdu spát páč jsem unavená, tohle píšu docela pozdě je asi kolem jedné ráno. No jo holt víkend se musí využít. P.S. Myslím že se mi zase  povedla dobrá kapitola, má 650 slov.

Andy