Flashback

Godrikuv Důl cca. 1968

Malý černovlasý kluk leze po schůdkách nahoru na půdu, trochu se ohne a spadnou mu brýle. Zdola se ozve bouchnutí dveří, hlasy a poté zvolání ,,Jamie kde jsi? Jsme doma". Černovlásek doleze až na půdu, chvíli tam chodí a různě šmejdí. Pak konečně zaregistruje kroky na schodech a znejistí, na půdu většinou sám nemůže jenže to je právě ta největší sranda. Nakonec se schová za jednu z krabic, ne nejlepší bude zabarikádovat dveře. Zkouší to kouzly, ne že by mu to nějak šlo, s tou divokou magií. Krabice co je nejvíc nahoře spadne a rozsype se. ,,Jůůů starý fotky" neudrží se a vypískne, teď se asi prozradil. Pak taky zjištuje že někde nechal brýle protože na nose nejsou. Dá se do prohlížení ale zaujme ho velká bílá obálka úplně naspodu. Opatrně ji rozlepí a vypadne z ní  pohyblivá fotografie. Je na ní žena, muž a dítě, no prostě mimino. Zezadu je něco naškrábané ale to se mu nepodaří přečíst, jen vyluští letopočet 1959.

***

,,Tak copak jste dneska s babičkou dělali celý den Jamesi ?" zeptal se otec u večeře. Jamese většinou hlídala babička když byli rodiče v práci aby nebyl sám. ,, No trénoval jsem na koštěti" zaplály mu oči vzrušením. ,,Ano, mihla jsem se s Doreou ve dveřích, říkala, že jí James uletěl hrozně daleko a pak málem srazil nějakou stařenku" sdělila mu s úsměvem matka. Pak odešla s nádobím do kuchyně a James vycítil příležitost a vytáhl fotku. ,,Tati kdo to je? Vím že jsi tam ty a maminka. A tohle mimino určitě nejsem já a ještě je něco napsanýho zezadu" vzhlížel tázavě na otce. Flearmont se na fotku pátravě zadíval a pak si přečetl nápis na zadní straně, vytřeštil oči když mu to došlo a chtěl něco říct. Vzápětí si to však rozmyslel a mlčel. Netušil co mu má na to odpovědět. Pak se vrátila Euphemie a zrak jí padl  na fotku na stole. Ztuhla uprostřed pohybu ,,Odkud to máte? Kdo to našel? Jamesi?!!?" Euphemie přeskakovala pohledem z manžela na syna a zase zpátky. V jídelně zavládlo ticho, James pak ale nakonec pípl ,,našel.... našel jsem na půdě v krabici." ,,A kdo ti řekl že se máš hrabat v krabicích na půdě!" Euphemie zvýšila hlas. ,,Kdo je to? " dožadoval se James znovu odpovědi. ,,To je ....no to je....ehm..... neteř od tety z Francie " vymyslela pohotově Euphemie. ,,Aha a jaktože je tam ten rok napsanej?" nespokojil se s odpovědí James. ,,No v tu dobu jsme u ní chvilku pobývali, tak nám udělala fotku na památku." Pokračovala v dobře míněné lži Euphemie. ,,Pojď ukážu ti ještě nějaké další fotky" a odešli do obývacího pokoje. Flearmont si zatím vezme tu fotografii a přihlíží si ji, pak si rychle schová a manželce tvrdí že ji zničil. James se vrátí s matným výrazem a trochou rozčarování v obličeji. ,,Prečteš mi zase kousek z té knížky?" ,, Jasně už běž napřed". Flearmont se dívá udiveně na Euphemii. ,,Jak jsi to ?...." A pak mu to dojde ,,Neee to jsi neudělala že ne?" když spatří její hůlku. ,,Ale ano musela jsem. Bude to tak lepší" snaží se ho uklidnit.

________________________________________________________________________
Čauky
Přicházím s další kapitolkou, no není nic moc. Takhle to dopadá když ji píšu ve tři ráno. A ještě větší smůlu jsem měla, když mi došly data. No jo holt moje problémky 😂. Užívejte prázdnin dokud to ještě jde a zatím se loučím.
Andy 🌈😘