Z pohledu Lily

Běžela jsem chodbami Bradavického hradu a nevnímala nic než slzy které se mi řinuly z očí, já mu tak věřila a on mě zradí. Najednou jsem se ocitla u zvláštního gobelínu kde se trolové učili balet a byly tam dveře kterých jsem si asi předtím nevšimla tak jsem vešla dovnitř.
Uvnitř byl poměrně velký přístěnek na košťata a krabice. Schoulila jsem se tam a nechala slzy volně téct a přemýšlela co hezkého jsme spolu zažili.

Jak jsme se u nás na hřišti poznali jak mi řekl že jsem čarodějka a on je kouzelník a povídal o Bradavicích. Petunie utekla domů a žalovala že jsem zrůda.
Pak v Bradavicích, ho moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu a mně do Nebelvíru, i tak jsme se spolu kamarádili a seděli spolu na lektvarech. A teď ho uvidím se Zmijozelskýma Nottem a Rosierem. A pak mi řekne mudlovská šmejdko! Setřela jsem si slzy ale nemohla na to zapomenout. Seděla jsem tam ještě asi půl hodiny a pak jsem se jakžtakž​ uklidnila a vylezla ven.
Zamířila jsem do knihovny, protože nic vás neuklidní tolik jako nějaká dobrá knížka. Pozdravila jsem Madam Pinceovou.
Vybrala jsem si jednu zajímavou bichli a dala se do čtení. Zatímco jsem byla pryč tak jsem neměla ani ponětí že mě holky hledají.

___________________________________
___________________________________
Takže čau

Dneska to je jen taková kratší kapitolka jako Lilyina reakce na to co jí Snape řekl. Snad se líbí.
Moc všem děkuji za podporu, jsem šťastná že to má tak dobré ohlasy.

Andy🌈