Gin: Místo toho, aby tě zabila, z nějakého důvodu tě omladila, dokud jsi nebyla znovu dítětem - pomalu přikývnu

Já: Jestli mě musíš zabít, udělej to - říkám a zírám mu do očí se směsí zklamání a smutku, ale ne strachu

Gin: Nikdy bych tě nedokázal zabít - zašeptá a já se na něj překvapeně podívám - nedělej ten nafoukaný obličej

vyvalím oči

Já: tak se mnou mluv - odpovídám suše

Gin: Pojď se mnou - bere mě za levou ruku a vede mě ke svému autu

Nasedneme do toho a on se rozjede k domu doktora Agasy

Gin: vezmi si věci na noc - přikazuje mi a já se na něj nechápavě dívám, ale rozhodnu se poslechnout

Vejdu do domu a jdu do svého pokoje připravit tašku, pak vstoupím do Aiina pokoje

Já: Dáš mi prosím lék na drogu? -Ptám se holčičky, která mi hned podává krabičku prášků

Ai: Jsou to všechny ty, které se mi podařilo vytvořit, pokračuj a vezmi si je. Zaberou pouze s tvojí krví, takže je můžeš používat pouze ty - informujte mě bez otázek

Já: dobře díky! Můžeš říct Agasovi, že tu dnes večer nebudu? - ptám se, než vyjdu ven, a ona přikývne

Zdravím ji a vracím se k autu, jakmile nastoupím, Gin odjíždí

Jede asi 20 minut, dokud nezastaví před rodinným domem, vystoupíme z auta a on mě zavede dovnitř, vyjděte po schodech nahoru a vejděte do bytu

Okamžitě to poznám, je to Ginův byt

Gin: vezmi si, co jsi vzala, abys vrátila dívku a přiď do kuchyně - říká, aniž by se na mě podíval

Mlčky poslechnu, vezmu si drogu a převléknu se do jednoduchého oblečení: sportovní šortky a dlouhé tričko, na kterém zavážu obvyklý uzel

Jakmile jsem připravena, připojím se k muži v kuchyni. Podotýkám, že si sundal sako a klobouk, zbyla mu bílá košile na prsou polorozepnutá a černé elegantní kalhoty s páskem

Vejdu dovnitř a on se ke mně otočí s lehkým úsměvem na rtech

Gin: Dobře, teď rozumím tvým osmiletým dovednostem a vrtochům

Já: 9 jestli dovolíš - odpovídám s lehkým úsměvem a on se zasměje

Gin: Ty jsi dobrá s částí té malé holčičky, víš? I kdybych nikdy neviděl malou holčičku nadšenou z představy, že uvidí mrtvolu – odpoví, než se ke mně přiblíží

Neodpovídám a sleduji, jak se ke mně přibližuje, nemám v úmyslu ustoupit, a proto zůstávám pevně na svém místě

Věnuje svůj obvyklý spokojený úsměv, protože si uvědomuje, že neustupuji ani ve snu

Přiblíží se tak blízko, že cítím jeho dech na své tváři, jednou rukou mě vezme za bradu a zvedne ji k sobě

Několik sekund se díváme jeden druhému do očí

Já: A nikdy jsem neviděla muže tak chladného jako ty, obměkčit se s malou dívkou - odpovídám s malým úsměvem

Gin: Úplně jsi mě změnila tím, že jsi navenek nevinná, ale uvnitř jsi měla a stále máš oheň, který hoří, aniž by kdy zhasl

Pomalu se k sobě přibližujeme, až se naše rty střetnou

Jemně se líbáme, ale kvůli nedostatku kyslíku jsme nuceni se odtrhnout

Gin: Dokonce jsi mě přiměla dát ti dárek k narozeninám - zašeptá mi a posune mi pramen vlasů za ucho

Já: nejlepší dárek, který jsi mi v tu chvíli mohl dát - odpovídám tak, že si ho přitáhnu k sobě a znovu ho políbím

Což rád oplácí.

Chytne mě za boky a narazí si mě na hruď, levou ruku mu vložím do vlasů, zatímco pravá ruka zůstane podél jeho paže

Gin: Bolí tě to? -zeptá se a odtrhne se od mých rtů

Vím, k čemu to odkazuje, ale rozhodla jsem se to ignorovat

Já Co? - podívej se mi do očí

Gin: Nedělej, že Naoko neznáš, bolí tě ruka? - ptá se mě vážně

Já: Ne, tolik to nebolí - odpovídám s povzdechem a skloním hlavu

Pod bradou cítím dva prsty, které mě vedou k tomu, abych se podívala do očí muže přede mnou

Gin: Nelži mi

Já: ano, bolí mě to - v jejích očích vidím procházet závoj smutku

Gin: Byla to moje chyba, nemusela jsi zasahovat zastavením trubice paží

Já: udeřil by tě, kdybys nezasáhla, neobviňuj se - zvedám ruce, a i když s jistým zasténáním bolesti v pravé ruce, položím mu ruce na obličej

Gin: nenuť se Naoko, musíš mu držet paži v klidu.. pojď - bere mě za levou ruku a vede mě do pokoje

Vidím ho sedět na křesle a gestem mi ukazuje, abych si sedla na nohy, poslechnu s plachým úsměvem

Gin: Řekni mi o tobě Naoko, znal jsem tě jako dítě, ale ne jako dívku

Já: dítě, který jsi potkal, je stejný jako dívka, vždy jsem byla sama sebou, dokonce i jako dítě - odpovídám s úsměvem

Gin: Nikdy jsi neřekla všechno - on mi to říká vážně

Já: co ti mám říct? Mám ráda zbraně, nože a střelné zbraně jsou moje oblíbené... Jsem velmi dobrá v bojových uměních a dobrý detektiv - odpovídám, když mě hladí palcem na pravé ruce

Gin: Co ráda děláš ve svém volném čase?

Ve zbytku noc jsme si povídali o našich zájmech, volném čase a mnohem více