Otevřela jsem oči. Hlavu jsem měla položenou na tvé pomalu se zvedající hrudi. Neodvážila jsem se ji zvednout abych se podívala jestli opravdu spíš. 

Po včerejším dni a ještě rušnějším večeru mi tato chvíle přišla uklidňující. Schovala jsem svou tvář do tvé hrudi a spokojeně si povzdechla.

Vzpomínala jsem na tu dobu, kdy bylo všechno jednoduché. Kdy jsem neměla v jedné chvíli touhu ti rozškrábat oči a v druhé se ti vrhnout okolo krku.