#22
Stála jsem pod roztáhnutým deštníkem a propalovala tě pohledem. Seděl jsi na místě řidiče, ležérně ses jednou rukou opíral o volant a druhou o místo spolujezdce. Jako bys na někoho čekal. Tak jak jsi čekával na mě. Sešla jsem těch pár schodů, ale nezamířila jsem k tobě, rozešla jsem se po cestě, co nejdál od tebe. Ty jsi to ale nebral na vědomí.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro