„Ukaž se mi, Harry," dožadoval se Draco, když osaměle ležel ve své ložnici schovaný pod haldou přikrývek, stulený do klubíčka a s očima pevně semknutýma. „Až odsud vylezu, přijď a dovol mi se tě dotknout..."

Ani hrobové ticho jej však neodradilo. Tiše začal počítat do deseti.

Žebra mu nebezpečně vystupovala, ovšem Draco neměl důvod, proč nadále jíst; život bez jeho lásky neměl smysl. Z čistého zoufalství a touhy uzřít Harryho zakňučel a s očima stále zavřenýma ze sebe pomaličku začal oddělávat jednotlivé přikrývky. Když se konečně posadil, opět nahlas zadoufal, a poté teprve otevřel své oči.

K jeho údivu na rohu postele seděl nezdravě bledý, ale přesto se usmívající Harry James Potter.

Ahoj! :) Jak si užíváte neděli? ;) Doufám, že se vám dnešní část líbila. Sice je tou nejkratší ze všech, ale vypadá to, že máme Harryho zpět! Co říkáte? Jste rádi? :)

Makkakonka