Nebudeme si lhát, moc ti to nejde. Zatneš zuby a rozhodneš se s tím bojovat. Nějakou dobu jsi ještě v klidu, to se však za chvíli změní. Sice spočítáš první dva příklady, kde jsou nějaké rovnice přímky, a máš za úkol najít jakési průsečíky a ověřit, jestli dané body na ní leží, ovšem ten třetí už je těžší, protože v něm figuruje rovina, a 3D útvary, to ty nerad. Trochu to dáváš za vinu učiteli ze střední školy, protože jste to při výuce úplně přeskočili a ty jsi byl jediný ze třídy, kdo se to musel doučit, neboť jsi z toho maturoval.

Takže to pochopení látky nemáš natolik hluboké, navíc už jsi toho spoustu zapomněl. Nevadí, prostě to nespočítáš a jdeš na další příklad.

Další rovina. Už jsi trochu naštvaný, na sebe, na zadávajícího, na celý svět. V záchvatu zlosti vezmeš papír s příklady a roztrhneš ho. Tím se na tebe strhne pozornost celé skupiny lidí a pobaveně se na tebe koukají, jak jsi celý rudý a co ještě vyvedeš. Poníženě utečeš ze třídy a dnes už se tam nemáš v plánu vrátit.

Za tento záchvat bohužel bod prestiže dostat nemůžeš.

· Na záchodech se omyješ studenou vodou, vydýcháš se, a teprve pak ti dojde, co jsi to vlastně provedl. Docela se za sebe stydíš, ale kdybys kvůli tomu měl odejít ze školy, nikomu tím nepomůžeš. Proto na další výuku jdeš a doufáš, že ostatní nebudou mít nemístné poznámky. Pokračuj na 97.