„Já jdu, podpoř mě, kamaráde," řekneš mu předpokládaje, že je Petr tvůj kamarád. Ten ti to nevymlouvá, ale naopak ukáže vztyčené palce na rukou jako známku podpory.

Vylezeš na skokánek a tělocvikář ti to odstartuje. Skočíš něco, o čem by sis velmi usilovně přál, aby byla šipka, ale to něco se šipce nepodobá ani zdaleka. No, nevadí, však máš jiné přednosti než skákání do vody.

Když už se tak nějak zvládneš přizpůsobit vodě a děláš tempa, jak nejrychleji dokážeš, připadá ti, že to musíš zvládnout, že to není zase tak těžké. Zvládla to většina před tebou, tak proč bys nemohl ty – nemáš nijak extra špatnou kondičku, rozhodně nejsi jen lenoch, co se válí každý den u televize a počítačových her. Jen zrovna plavání není tvůj oblíbený sport.

Tyto myšlenky se ti honí hlavou, zatímco bojuješ s vodním prostředím. Docela rychle se dokážeš dostat na druhou stranu bazénu, uděláš otočku, nadechneš se a pokračuješ v drilu. Jenže už ti pomalu docházejí síly, s tou počáteční rychlostí jsi to trochu přepískl. Viditelně zpomalíš, ale ne tak, abys to nemohl dát. Když jsi zase zpátky u skokánků, periferním viděním spatříš Petra, jak ti opravdu svědomitě drží palce. Musíš se v duchu pousmát, třeba to s jeho podporou nakonec zvládneš.

Jenomže u třetího bazénu nastane katastrofa. Máchneš rychle nohou a chytí tě silná křeč. Ani jeden břeh není v dosahu, takže se nemáš čeho chytit. Zařveš a chytíš se za lýtko a okamžitě se nalokáš vody. Takhle se cítí člověk, když se topí? No do pr...

V tom šoku vnímáš jen napůl, ale tělocvikář, který ti měří čas, pro tebe rychle skočí a zachrání tě. Na břehu vykašleš vodu z plic, naštěstí jsi celý a zdravý. Z výsledku už ale tak nadšený nejsi.

„Asi není úplně fér ti počítat čas, když jsi dostal křeč, ale musím tě zklamat, podle toho, jak jsi plaval, bys stejně skončil nad třemi minutami. Tvůj styl plavání není moc efektivní a rozhodně je co zlepšovat. Pokud chceš, můžeš to za chvíli zkusit ještě jednou, ale myslím, že na plavání budeš muset chodit i tak," sdělí ti tělocvikář.

Sakra. To není dobrá zpráva, ale hnát se do vody dneska už v plánu nemáš. Holt přetrpíš semestr plavání, třeba to nebude tak hrozné – třeba tam budou nějaké holky v plavkách?

Koukneš se na Petra, který už mezitím skočil do vody. Ten taky nevypadá, že by mu to nějak extra šlo. A je to opravdu tak, po čtyřech minutách vyleze z vody, tělocvikář mu sdělí, že se s ním uvidí na kurzu plavání, a sklesle přijde k tobě. „Tak se tady asi uvidíme."

„Asi jo," odpovíš mu stejně sklesle.

Odepiš si 1 bod prestiže – tohle asi nebyl takový výkon, jaký bys od sebe mohl očekávat.

· Když se dostatečně vydýcháš, usoudíš, že je čas jít. Zamíříš se převléknout do šaten. Pokračuj na 50.