Tvůj kamarád Oliver se na tebe usměje. „Dáváš pozor, kámo?" zašeptá.

Pokýváš hlavou, ale víš, že to není tak úplně pravda. „Líbí se ti to?" ptáš se ho.

„No jasný!" nadšeně se potichu zasměje. „Kvůli tomu jsem se sem těšil – dívej na ta všechna různá využití Matematické analýzy! Tohle mě bavilo i na střední, takže je dost možné, že tohle bude totálně můj předmět."

Oliverovo nadšení úplně zatím nesdílíš, ale přitakáš mu. „Takže zatím všechno chápeš?"

„No ještě aby ne, já jsem si o prázdninách kus tý učebnice přečetl. Takže první semestr bych měl být v suchu. Klidně tě kdyžtak můžu doučovat, kdybys potřeboval."

Hm, lákavá nabídka, pomyslíš si. Oliver tě zvládne na chvíli zaměstnat, ale pak do tebe šťouchne. „Hele, už se začalo něco dělat, asi by sis to měl psát, nebo se nebudeš mít z čeho učit."

Kývneš a začneš si opisovat definici suprema, infima, a pak i hned větu s důkazem. Zbytek přednášky už se nese spíš v technickém duchu, takže jsi rád, že tě Oliver upozornil včas, aby sis udělal zápisky.

Připiš si 1 bod prestiže – ze své přednášky sis odnesl prvotřídní zápisky, které ti může ledaskdo závidět!

· Ale teď už je konec a ty máš volnou hodinu. To znamená jediné – zajdete si s Oliverem na oběd! Pokračuj na 84.