╔═══*.·:·.☽✧ ✦ ✧☾.·:·.*═══╗

"I am in love with you"

╚═══*.·:·.☽✧ ✦ ✧☾.·:·.*═══╝

Podzim, 7 Září 2015

Už to byli čtyři dny od momentu kdy Jason odjel k lovcům, a všichni se modlili aby se Ellie znovu nepokoušela pít nebo nepomáhala někomu jinému zničit jejich auto. Lucifer v tom moc nepomáhal ale všichni to měli čekat. Dneska byl první den kdy se Justin měl vracet s nimi do školy, všichni se ptali proč nikomu nepřipadalo divné že je opět zpátky ale David byl velmi jednoduchá odpověď. Dnešek měl být ale už od rána jiný, možná z důvodu že se alespoň na pár dní mohli znovu chovat jako puberťáci, nebo možná více či méně děti.

Když se Ellie probudila zjistila že je to hlavně protože jí někdo skákal po posteli. Ellie otevřela jedno oko aby viděla usměvavou Sarah na její posteli a hned vedle postele Adama se šíleným výrazem v jeho tváři. „Zeptám se jenom jednou než Sar shodím z mojí postele, co to sakra děláte?" zeptala se unaveně Ellie. „Jason pekl" vysvětlila Sarah. „Jason je už čtyři dny pryč" namítá Ellie. „Nechal nám sušenky v lednici" vysvětlil Adam a Ellie se na něj podívala. „Jason péct neumí" vydechla Ellie. „No asi umí Justin těch sušenek snědl hodně" Sarah pokrčila rameny.

Ellie si povzdechla. „Nechci to vědět" Ellie se zvedla ze svojí postele a vydala se do koupelny aby se připravila. Když byla připravená všichni tři společně sešli schody hradu. Ellie vešla do kuchyně kde už David seděl u stolu s kávou v ruce a u místa vedle něj měl položený druhý hrnek s kávou který byl velmi očividně určen jí. Ellie si s úsměvem sedla vedle něj a chytla do ruky hrnek s kávou. „Jak jsi se vyspala?" David se na ni otočil. „Dobře, Jason se mnou včera do noci volal, takže dobře" Ellie pokrčila rameny a usrkla si z kávy.

„Dobře protože ti ráno hned zkazím" David si povzdechl a Ellie se na něj zmateně podívala. „Mámin stav se dneska ráno zhoršil musela být na pár dní hospitalizovaná" vysvětlil David své sestře tiše. Ellie odložila hrnek s kávou a zděšeně se na svého bratra dívala. „Já... Je ale v pořádku že ano?" bála se a doufala v tu nejlepší možnou odpověď. „Ano, ale nechají si jí na pár dní na pozorování, jestli chceš můžeme za ní dneska jít" nabízel jí David a Ellie na těžko polkla. „Ano dobře, jo" vykoktala ze sebe Ellie, David se natáhl a stiskl jí ruku v té jeho.

„Ellie ať se stane cokoliv, jsme v tom společně ano? Nejsi na to sama a nikdy nebudeš" David se lehce usmál a uhladil jí vlasy. „Dobře, já měli bychom jít do školy" vysvětlila tiše Ellie a pokusila se o úsměv. „Nebo můžete zůstat doma a zahrát si dostihy a sázky" podbízel jí David a Ellie se rozesmála. „A co napíšu do omluvenky, můj bratr mi dovolil zůstat doma a hrát dostihy a sázky?" ptá se se smíchem. „Ne že naše máma má rakovinu a byla hospitalizovaná" David pokrčil rameny a Ellie se pousmála. „Zavolám ostatním a řeknu aby přišli" David vzal mobil a šel stranou.

Ellie dala hrnek do myčky a sedla si na pohovku, nebyla si úplně jistá tím co teď. „Sarah nemůže přijít, ona a Stella něco řeší na hradě olymp" vysvětluje David. Ellie zvedla pohled a zamračila se. „Potřebují pomoct?" Ellie se o své kamarádky bála. „Ne podle nich to můžou zvládnout sami, nemusíš se bát" ujistil ji David a políbil jí do vlasů. Všichni ostatní ale přišli. „Jsi v pořádku?" Justin k ní okamžitě přistoupil a jeho ruka padla na její loket. „Snažím se" ujistila ho a pokusila se na ni usmát. Nakonec se všichni usadili okolo stolu, s hrou rozprostřenou před nimi.

Nedopadlo to přesně tak jak si na začátku mysleli, dopadlo to ještě hůř. Lucifer a Alex se uprostřed hry poprali a Lucifer skončil se zlomeným nosem. David pozval i Kate která nakonec proměnila Adama v ropuchu, protože si myslela že podvádí. Ady poslala Andyho do pekla protože zjistila že to byl on kdo podváděl. „Tak jo" Justin si povzdechl a nalepil si na čelo nápis Přidejte na charitu což bylo protože ho Ellie obrala už o všechny peníze. Ona a David totiž skoupili ty nejdražší věci a oškubali ho, a stále jim dlužil hodně imaginárních peněz.

Ellie se rozesmála a plácla si s Davidem. „Vy dva jste strašní" stěžoval si Justin. „Nabídla jsem ti že se k nám můžeš přidat odmítl jsi" Ellie se na něj široce usmála, všechny je ale přerušilo zvonění telefonu. Justin se podíval na telefon a povzdechl si. „Kdo to je?" ptala se Ady, Justin se moc neměl k tomu aby odpověděl takže mu Ellie vytrhla telefon z ruky a podívala se na kontakt. „Sestra?" Ellie zněla naprosto šokovaně. „Ty máš sestru? Nikdy jsi nám o žádné sestře neřekl" namítala překvapená Ginny. Ellie se snažila mezitím uklidnit aby Justina neuškrtila.

„Caitlin je moje nevlastní sestra, táta se znovu oženil a adoptoval ji jako svou, protože její biologický táta je po smrti" vysvětlil Justin. „Jak umřel?" zeptala se opatrně Alex. „Autonehoda, podle všeho její otec byl ten idiot co jel na červenou" Justin pokrčil rameny. „A jaká je?" vyzvídal Lucifer. „Je o rok mladší než já, ale je hodná, má ráda zimu a umění, ale nemluvili jsme spolu už několik měsíců takže bych asi měl zjistit proč volá" vysvětlil Justin, zvedl se na nohy a odešel bokem. „Cait co se děje?" Justin přijal hovor. „Potřebuji pomoct prosím" vyhrkla Caitlin.

„Pomoct s čím?" nechápe Justin. „Pamatuješ si jak mě táta poslal na tu elitní školu? Lhal Justine, není to elitní škola. Spolupracuje s démonem který buduje nesmrtelnou armádu, a já utekla, potřebuji pomoct" vysvětlila Caitlin. David a Lucifer se prudce otočili na Justina a Ellie je zmateně pozorovala. „Kde jsi?" ptá se Justin. „V nemocnici" Justin z telefonu slyšel její pláč. „Zůstaň tam kde jsi, jsem na cestě" požádal ji Justin a zavěsil hovor. „Jděte s Justinem, jdu za tátou zkusit zjistit jestli něco neví" Lucifer se zvedl od stolu a na všechny se podíval.

„Pokud něco zjistíme zavoláme ti" ujistila ho Ady. Do nemocnice se nakonec vydal Justin, Ellie a Ady ostatní zůstali doma. Caitlin byla dívka se špinavě blond vlasy a modrýma očima. Tvář měla posetou jizvami a v očích měla zděšení. „Takže máš sestru a tvůj otec spolupracuje s démonem, jo to jsou novinky dne" uchechtla se Ellie když hlídali dveře dokud Audrey neuzdraví Caitlin. „Já bych to spíš nazval novinkou týdne" Justin se na ni lehce usmál a společně se posadili do židlí před pokojem. „Smím se tě na něco zeptat" Ellie se na Justina podívala.

Justin tiše přikývl a dal si nohu přes nohu. „Dobře tak ne zeptat, něco ti říct, oznámit, podělit se, já nevím jak to nazvat" Ellie si povzdechla a Justin se zasmál. „To je v pořádku, prostě a jenom mluv" ujistil jí Justin. „V těch prvních dnech po tom co jsi odjel jsem se cítila strašně Justine, jakoby mi chyběla část mé duše, a v těch týdnech a měsících, kdy jsi pryč jsem si uvědomila spoustu věcí o mě, o tobě a o nás" Ellie si upravila vlasy a podívala se do dálky. „No tak se o tu realizaci poděl" Justin na ni nadzvedl obočí a Ellie se postavila na nohy.

„Když nám bylo šest, hráli jsme tuhle malou hru, o rodině, o svatbě, pamatuji si že jsme tě donutili vzít si Adama" Justin se rozesmál. „Ano to si pamatuji ale jak to s tím souvisí?" Justin se postavil naproti ní a Ellie se pousmála. „Když jsi odjížděl poprvé, řekl jsi mi že mě miluješ, a já se zeptala jestli něco takového můžeme vůbec myslet vážně když je nám dvanáct, a jestli by to vůbec něco změnilo" Ellie si skousla spodní ret a podívala se stranou. „Ale došla jsem k uvědomění si, možná je jedno kolik nám je, vážně to můžeme myslet kdykoliv" Ellie se odmlčela.

„Takže chci abys věděl že to myslím vážně Justine" Ellie se zhluboka nadechla. „Miluji tě Justine" Ellie se na něj lehce usmála. Justin přistoupil k ní a chytil jí za ruce. „Myslel jsem to vážně už tenkrát Ellie, a myslím to vážně i teď. Taky tě miluji" Justin jí pohladil po tváři a přitáhl si jí k polibku. Přerušilo je odkašlání, Ellie se odtrhla a podívala se na Audrey která se na ně culila. „Uh, jak je na tom Cait?" rozhodl se zeptat Justin. „Je v pořádku, jestli jí chceš vidět" Audrey se na něj usmála. „Jistě" souhlasil Justin a nechal dvě dívky o samotě.

„Ani slovo, a už vůbec neříkej nic mým bratrům" žádá jí Ellie. „Neřeknu, protože jim to řekneš sama" smála se Audrey a obejmula svou kamarádku okolo ramen. Caitlin byla pryč ze stavu ohrožení, ale pořád musela zůstat v nemocnici takže se všichni tři střídali a hlídali ji, dokud nebude moct odejít, a protože Ellie většinou zůstávala v jejím pokoji hodně spolu mluvili. Ellie zrovna spala u její postele, když zaslechla jak se Caitlin vrtí v její posteli a rozhodla se jí vzbudit. „Jsi v pořádku?" ptala se tiše Ellie. „Ano jen noční můra" Caitlin se na ni lehce usmála.

„Dobře zajdu si do automatu pro kafe a pošlu sem Justina, chceš taky něco?" Ellie se zvedla ze židle a protáhla si nohy a záda které ji už neskutečně boleli z nepohodlné pozice ve které byla. „Horkou čokoládu prosím" požádala Caitlin a Ellie přikývla. „Dobře zatím sem pošlu Justina ty si zatím ještě odpočiň" Ellie se usmála a vyšla z jejího pokoje. „Justine, jdu do automatu pro kafe a horkou čokoládu zatím u ní zůstaň" Ellie ho tiše budila. „Dobře, dávej pozor, měli výpadek elektřiny a některé světla stále nesvítí" varoval jí Justin když se zvedl na nohy.

„Dobře, budu dávat pozor" souhlasila Ellie a vydala se k automatu kde zaplatila a koupila kávu i horkou čokoládu. Zamračila se když zaslechla hluk který zněl z druhého patra. Ellie odložila hrníčky a opatrně se vydala po schodech aby zjistila o co jde. Hned jakmile vyšla schody, nastalo hrobové ticho, Ellie bylo jasné že je něco hodně špatně, ale nedokázala popsat co. Ellie zaslechla hrubý, mužský hlas který nedokázala rozpoznat. Ellie se rozhlédla okolo sebe a proklínala se že si nevzala baterku když už jí Justin varoval o výpadku elektřiny.

Ellie koutkem oka zahlédla něčí stín, a tak se pomalu vydala k pokoji odkud stín zahlédla. Ellie zkusila vypínače jestli se náhodou nerozsvítí světla ale tak jak bylo řečeno prostě to nefungovalo. „Je tu někdo?" Ellie se rozhodla vyslovit tu otázku a hned si začala nadávat. „Ano protože se určitě někdo ozve "Jo jsem tady, jsem tu abych tě zabil!" jsem stejně tupá jako všichni v hororových filmech" mluvila převážně k sobě tak aby jí nemohl slyšet nikdo další. Ellie se s povzdechem vydala ke schodům, protože ať už slyšela cokoliv nic tam nebylo a pár jich sešla.

Nedošla ani do poloviny schodů když ucítila tlak na jejím hrdle. Ellie se pokusila vykřiknout ale ať už to bylo cokoliv bylo to dost silné aby jí to odřízlo přívod vzduchu. Ellie cítila jak se jedna její zdravá noha odděluje od pevné půdy. Její tělo bylo přitlačeno ke stěně a stisk okolo jejího hrdla zesílil. Nedokázala dýchat a tak se rozhodla začít kopat nohou, doufajíc že udělá dost hluku aby jí Audrey slyšela. Její vidění se rozmazalo, a její tělo ochablo když nedostalo dost kyslíku a přívod krve byl odříznutý, věděla že ještě chvíli a její srdce může selhat.

Ellie v tom všem ucítila pálení na jejím pravém rameni, jako by někdo propaloval její kůžu. „Ellie!" matně zaslechla výkřik její kamarádky. Neviditelná síla povolila sevření jejího krku, ale praštil její hlavou o stěnu a ona se sesunula po schodech přímo dolů kde zůstala bezvládně ležet. Cítila jsem jak se jí z hlavy začala řinout krev, už nedokázala udržet oči otevřené a tak si dovolila propadnout se do temnoty. „Justine zkontroluj ji" vykřikla Audrey a vyběhla schody aby se pokusila zjistit co to bylo. „Nedýchá!" vykřikl Justin zděšeně.

Audrey opustila všechno zjišťování a přiklekla ke své kamarádce. Audrey rychle rozvinula křídla a utrhla jedno z jejích pírek. „Uzdraví jí to?" zeptal se Justin. „Nevím jestli úplně ale rozhodně to zachrání její život" Audrey položila pírko na hrudník Ellie. Pírko začalo zářit a vstřebalo se do hrudníku Ellie kde zůstalo slabě viditelné, člověk by ho pouhým okem neviděl ale nadpřirozené bytosti ano. Audrey se zamračila když její oko zachytilo něco na pravém rameni Ellie. Audrey ji obešla a poklekla vedle ní z její pravé strany a dotkla se jejího ramene.

Na rameni měla krvavou jizvu která spíše připomínala písmeno V. „Audrey co je to?" zeptal se Justin opatrně. „Nejsem si jistá, ani nevím, ani si nejsem jistá tím co přesně se jí stalo" Audrey vzala do ruky telefon. „Jdu zavolat Sarah aby jí vzala k Apollovi, ošetří ji a zjistí její stav" vysvětlila Audrey. Justin přikývl vzal si Ellie do náručí a sledoval Audrey která odešla bokem telefonovat. „Dobře, Sarah tu za chvíli bude" Audrey se k nim vrátila. Měla pravdu, Sarah tam během další minuty byla. „Co se stalo?" ptala se a sledovala jejich bezvědomou kamarádku.

„Nejsme si jistí, byla držená nějakou neviditelnou silou, přerušilo to přívod jejího vzduchu, a potom spadla ze schodů a už nedýchala" vysvětluje Audrey. „Vezmu ji k Apollovi a Epaectusovi aby zjistili jak na tom je, hned jak budu něco vědět zavolám vám" Sarah vzala Ellie do náručí a přemístila se pryč. „Dobře, asi bychom měli jít zkontrolovat Cait" vydechl unaveně Justin po chvíli ticha. „Jo, to je dobrý nápad" souhlasila Audrey a společně se vydali do nemocničního pokoje kde měla Caitlin být a kde jí naposledy opustili aby šli za Ellie.

Když ale vešli do pokoje Caitlin byla pryč. Audrey a Justin si šokovaně vyměnili pohledy. „Sakra!" zaklel Justin a rozhlédl se po chodbě jestli náhodou Cait jen nešla do automatu. „Nikde není" Justin se podíval na Audrey. „Rozptýlili nás" Justin se na Audrey zmateně podívali. „Ať to bylo cokoliv zaútočili na Ellie aby nás rozptýlili a mohli se dostat ke Caitlin a vzít ji zpátky k tomu démonovi" vysvětluje Audrey. „A my jsme jí nechali samotnou" Justin se sesune na židli. „Co budeme teď dělat?" Justin se podíval na Audrey doufal že něco vymyslí.

„Řekneme co víme Luciferovi, a necháme ho zjistit co nejvíc i od Ellie, možná si něčeho všimne, a možná Lucifer bude moct něco zjistit. Zavoláme Kate a Kaře aby zkontrolovali nemocnici a Ellie možná můžou dostat něco podle čeho by mohli ty únosce lokalizovat" Audrey úplně nevěděla co jiného by mohli dělat. Caitlin byla sestra Justina a ona mu nechtěla říct, že je to možná zbytečné, ale existovala jen malá šance že jí teď najdou, obzvlášť pokud byli neviditelní. To ale neznamenalo že to nezkusí, a možná by mohl něco vědět Yahweh.

Podzim, 8 Září 2015 hrad Olymp

Ellie seděla na nemocničním lůžku na hradě Olymp. Apollo a Stella byli u ní, z větší části byla uzdravená, ale bylo tu pár problémů. Jako jizva ve tvaru V na jejím rameni, a její krk. Neviditelná síla, která jí škrtila byla dost silná na to aby jí z velké části poškodila hlasivky. Její krk byl oteklý a měla na něm sádru nebo něco tomu podobného, aby se uzdravil. Vůbec nemohla mluvit a každý nádech jí bolel. Zjistili že upíří krev tomu vlastně vůbec nepomůže, no hlavně zjistili že upíří krev jí z nějakého důvodu nemůže vůbec uzdravit takže uzdravit ji mohla jen Audrey.

„David je tady, vezme tě do hradu" Stella se na ni lehce usmála a pomohla jí na nohy. David navíc volal Jasonovi, který chtěl prakticky okamžitě jet domů, jen aby jí zkontrolovala ale to mu Ellie zakázala, bylo by to pro něj příliš nebezpečné a to pro něj nechtěla. Navíc zjistili že to co jí udělali bylo jen rozptýlení aby mohli unést Caitlin, která nebyla nikde k nalezení. Podle Kary, démoni blokovali všechny jejich kouzla. Lucifer ani Hádes toho moc nevěděli a Yahweh toho věděl ještě méně, což znamenalo že v tom všem je Justin na pokraji mentálního zhroucení.

Nedivila se mu, kdyby to byl jeden z jejích bratrů cítila by se naprosto stejně. David vešel do pokoje a usmál se na svou sestru. „Jak ti je?" zeptal se opatrně, a Ellie jen pokrčila rameny, opravdu s ním nemohla mluvit a rozhodně nechtěl aby se bál ještě víc, takže to nechala tak. „Dobře, dostaneme tě domů, máma už je na hradě a bojí se o tebe" David se na ni lehce usmál a vedl jí z hradu až k jeho autu do kterého nastoupila. Ellie instinktivně přejela prsty po její jizvě a měla z toho velmi zvláštní pocit, strach a nebezpečí, a jen doufala že se to nevrátí aby je to kouslo do zadku.

Neznámé místo

Caitlin se probudila na temném chladném místě, to místo moc dobře znala, už v něm byla uvězněná několik let. Caitlin se rozhlédla okolo sebe byla tma a ona byla v žalářích. Venku na židli seděla postava, taky ho znala. „Jsem rád že jsi se probudila" muž se na ni široce usmál a přehodil si nohu přes nohu. Na rukou měl rukavice, a přes hlavu měl přehozený plášť, ve skutečnosti mu nikdy za celou tu dobu co tu byla neviděla do tváře a litovala toho. „Jak ti je?" byl totiž jediný v tomhle pekle kdo se zajímal, kdo se ujišťoval že je v pořádku a nezraněná.

Ale hlavně to byl člověk který ji pomohl utéct. „Selhala jsem" vydechla Caitlin. „Byla jsi pomalá, uvízla jsi moc dlouho na stejném místě" vysvětlil a zvedl se na nohy. Muž odemkl její celu a vešel až k ní. „Co bude teď?" zeptala se tiše Caitlin. „Chce s tebou mluvit" muž k ní natáhl ruku. Caitlin na těžko polkla, pokud z někým z nich chtěl mluvit, nikdy to nedopadlo dobře. Přes to se ho Caitlin chytla a nechala se zvednout na nohy. „Umřu tu že ano?" zeptala se opatrně a muž si povzdechl. „Bojím se že ne" vysvětlil a opatrně jí postrčil více do předu.

„Co tím myslíš?" Caitlin se na něj zmateně podívala. „Jsi pro něj až moc důležitá a až moc silná, chce tě ve své armádě za každou cenu" vysvětlil muž. „A co to znamená?" nechápala to. „Kontaktoval divoké vlkodlaky, včera večer od nich něco převáželi, nikdo si nejsme jistí co přesně, ale už jsme slyšeli křik" Caitlin se zastavila v pohybu a podívala se na něj. „Prosím řekni že tam na mě nečeká" žádala ho. „Lhal by ti, a slíbili jsme si že my dva si lhát nebudeme" namítl a Caitlin na těžko polkla. „Co mi to udělá?" zeptala se a oči se jí plnili slzami.

„Nejsem si jistý, ale tebe zabít nemůže, už zabil Khione a Azrale, pokud tě zabije ztratí všechno" vysvětlil muž a zaklepal na dveře. Ty se následně otevřeli. „Dovnitř už musíš sama, buď silná" muž jí stiskl ruku. Caitlin se zhluboka nadechla, vešla do místnosti a za ní se zavřeli dveře. „Tak konečně jsi tady" jeho hrubý hlas zazněl přes celou místnost. Její pohled ale upoutalo křeslo uprostřed místnosti. „To je pro tebe, dar od divokých vlkodlaků" ušklíbl se na ni a jí se podlomila kolena „Není slušné abys odmítla dárek" jeho ruce dopadli na její ramena a donutil jí posadit se.

„Až s tebou skončím, budeš můj malý voják, neschopný myslet sám za sebe" krutě se na ni ušklíbl, a ona přistihla samu sebe jak se modlí. Spoutal jí ke křeslu a spustil ho. Caitlin cítila jak jí do hlavy zajeli dlouhé jehly a ona vykřikla. „Ne! Zastav to! Bolí to!" křičela co nejhlasitěji uměla, ale nikdy se to nestalo. Její oči se zamlžili a končetiny ochably. Její oči nakonec naplnilo bělmo a celé její tělo ochablo. Caitlin podvědomě cítila námrazu na jejích prstech, ale už s tím nemohla nic udělat, v ten moment jí temnota přivítala jako starou známou.