"I don't see myself upon that list"

Zima, 9 Února 2015

Ellie tiše ležela ve své posteli a přemýšlela nad tím vším co se v posledních dnech stalo, teprve před pár dny ztratila svého otce a rovnou ho pohřbili, bylo toho už až moc a opravdu to velmi bolelo. Všichni její přátelé a rodina se jí snažili dostat z jejího pokoje, ale ne vždycky se to moc vedlo. Dokonce se o to pokusil i Lucifer který sem dovedl Kerberose ale ani ten ji nerozveselil. David, její máma i Jason jí nosili jídla ale po většinu času to všechno nesnědla a rozhodla se přijímat jenom krev. Což podle jejího bratra taky nebylo úplně zdravé.

Na dveře jejího pokoje se ozvalo lehké zaťukání a ona si povzdechla, milovala svou rodinu ale ti idioti jí nikdy nenechali samotnou, což občas opravdu chtěla, protože nechtěla s nikým mluvit. „Ellie to jsem jenom já" ozval se hlas. Byla to Audrey, která byla snad jediná kterou přijala, protože Audrey jí nenutila mluvit, ona už věděla jak se Ellie cítí. „Pojď" Ellie odsouhlasila tiše a Audrey vstoupila do jejího pokoje a sedla si k ní na postel. „Ahoj, já vím že se ti asi nebude chtít ale myslela jsem že bych tě někam vytáhla?" ptala se Audrey a Ellie k ní zvědavě zvedla pohled.

Chtěla být sama, ale věděla že už moc dlouho leží v posteli a nikde nebyla, když alespoň půjde ven ostatní se o ní budou méně bát. „A kam přesně?" zeptala se se nejistě Ellie. „S mým tátou a Luciferem do nemocnice" Audrey pokrčila rameny. „Dobře, ale jenom protože vím že se všem ostatním uleví když vyjdu po týdnu z pokoje" souhlasila Ellie a Audrey se alespoň trochu ulevilo, a byla si jistá že všem ostatním taky. „Dobře oblékni se, já se jdu taky obléct a sejdeme se dole" Audrey se usmála a odešla z jejího pokoje aby jí nechala na chvíli o samotě.

Ellie se zvedla na nohy a vytáhla si oblečení. Oblékla si svetr které mělo na břiše až po ramena oranžovou, bílo modrou. Její rukávy byli pruhované černou a bílou barvou. Svetr jí byl jako většina svetrů trochu větší takže jí padal z ramen, byl to svetr po Amelii. K tomu si oblékla úhlově černou černou sukni se zlatým páskem za který si svetr zastrčila alespoň ze předu a ze zadu ho nechala úplně volně. Na nohy si obula černo šedé boty na podpatku které byli jenom nazouvací bez jakéhokoliv zipu. Rozčesala si vlasy které si nechala volně spuštěné podél ramen.

Ellie si povzdechla a promnula si oči, byla unavená a necítila se psychicky dobře, ne tak jako kdykoliv před tím ale, pořád je v jejím srdci, a musí to zvládnout. Ellie sešla schody aby zahlédla Audrey se kterou neúmyslně ladila. Měla na sobě svetr do véčka v červeno, bílo šedé barvě který jí byl taky větší a padal jí z jednoho ramene. Měla na sobě bílou sukni se zlatým páskem za který měla ze předu zastrčený svetr. Na nohou měla černé boty na vysokém podpatku které byli určené k zavazování. Vlasy měla sepnuté do zadu ve vysokém culíku takže víc vynikala její tvář.

Ellie se usmála, byla ráda že měla Audrey trochu větší odvahu ve svém vzhledu než před tím, a Ellie to opravdu milovala. Milovala to že Audrey byla více sebevědomá, než když jí poprvé opravdu potkali. „Jdeme?" zeptala se Audrey a s úsměvem se na ni podívala. „Ano, můžeme, ale kde je Lucifer a tvůj táta?" zeptala se zmateně Ellie a rozhlédla se. „Sejdeme se až tam, Lucifer musí ještě zamaskovat mého tátu aby ho andělé neviděli a nepoznali" vysvětlovala Audrey. „Dobře, tak jo" souhlasila Ellie a společně obě dvě bok po boku vyšli ze sídla.

„Dávejte na sebe pozor!" obě dvě zaslechli Davida jak po nich křičí. Ellie se lehce usmála, její bratři možná byli moc ochranářští ale milovala je. „Budeme slibujeme" zvolala Audrey aby muže uklidnila. Audrey s Ellie se vydali do nemocnice kde na ně čekal Lucifer s neznámým mužem po svém boku. „Ellie tohle je můj táta akorát zamaskovaný. Tati tohle je moje nejlepší kamarádka Ellizabeth je to upír" Audrey se je rozhodla představit. „Dobrý den, ráda vás poznávám" Ellie se na něj široce usmála, už o něm hodně slyšela od samotné Audrey.

„Rád tě poznávám Ellie hodně jsem o tobě slyšel" Zane se usmál a potom se nadechl chtěl ještě něco říct. „V jednom momentě mého dlouhého života, jsem znal tvé vlastní i nevlastní rodiče, je mi velmi líto toho co se stalo, ale měla by jsi vědět že tvůj nevlastní otec tě naprosto bezpodmínečně miloval, a byl pro tebe ochoten obětovat vše" pronesl Zane. Ellie se usmála ale držela se aby kvůli tomu nezačala plakat. „Děkuji vám, ani netušíte jak moc pro mě znamená to slyšet po tom všem co se stalo" pronesla tiše Ellie a pokusila se co nejvíce usmát.

„Tak jo dobře, jdeme dovnitř?" zeptal se jich všech Lucifer. Všichni tři přikývli a vešli do nemocnice kde se rovnou vydali k jednomu jedinému pokoji a po cestě trochu schovávali Audrey. „Chceš jít první?" Zane se podíval na svou dceru a pohladil ji po vlasech. „Jo, ano asi bych měla" souhlasila tiše Audrey, a Ellie to hned došlo. Tenhle pokoj, tenhle nemocniční pokoj, byl pokojem kde ležela, v kómatu. Byli tu aby navštívit ji. Ellie se sevřel hrudník, chtěla Audrey pevně chytit a podpořit ji ale tak nějak tušila že to není to co teď potřebuje.

Audrey tiše otevřela dveře od pokoje a vstoupila. Ellie vešla jako druhá ale hned ve dveřích se zastavila viděla přesnou kopii její kamarádku ležet na lůžku, nebo skoro přesnou kopii. Její vlasy byli blonďaté ale velmi špinavé a rozcuchané. Celou svou kůži měla špinavou a posetou pihami. Měla velmi nízký tep který často vynechával, byla prakticky mrtvá. Ellie se sevřel hrudník, takhle svou kamarádku nikdy vidět nechtěla, tohle prostě nechtěla. Tak moc si přála jí zachránit, ale z jejího myšlení ji vyrušila ruka na rameni. „Ona je v pořádku Ellie" Lucifer k ní promluvil.

„Tohle není v pořádku Lucifere" namítala Ellie naprosto zamračená. „Ona je v pořádku, její tělo je v pořádku, je prakticky nezraněná Ellie, tohle, tenhle kómat je o tom že se ona sama nechce probudit a nikdo z nás se nediví, ne po tom co se jí stalo, proto jsme tak trochu chtěli aby byla s vámi, doufajíc že by jste jí mohli pomoct uzdravit se aby se mohla znovu probudit" vysvětloval tiše Lucifer a Ellie na těžko polkla. Ellie přešla ke své kamarádce a přitáhla si jí do pevného objetí. „To je v pořádku slibuji" pronesla tiše Audrey a obejmula ji zpátky.

Audrey si potom ale všimla muže sedícího vedle jejího lůžka a zamračila se. „Raphaeli?" Lucifer ho oslovil, Lucifer rozhodně nechtěl aby tohle bylo jak to Audrey zjistí. Raphael se polekal a prudce k nim zvedl pohled. „Rafe tohle je moje nejlepší kamarádka Ellie, Ell tohle je anděl a můj kamarád Raphael" představila je Audrey okamžitě. „Co tu děláš?" zeptala se podezřívavě Audrey a naklonila hlavu. „Protože jsem si myslela že máš hlídat boží potomky" dodala Audrey. „Ady, to on tak dělá" pronesl tiše Zane a všichni se na něj podívali, Audrey a Ellie šokovaně.

„Cože?!" nechápala šokovaně Audrey. „Audrey" Raphael se jí rozhodl opatrně oslovit. „Tvoje maminka, Azariah, je boží dcerou, je dcerou Yahweho a Magdaleny" rozhodl se vysvětlovat Lucifer a Audrey se na něj podívala. „Počkat takže Audrey, je doslovná vnučka boha?" zeptala se nejistě Ellie. „Přesně tak" Zane okamžitě přikývl. „Počkat... Znamená to že Zeus je její pra dědeček? A Ares je její strýc?" ptala se dál Ellie a Zane zaúpěl, tohle byli otázky na které nechtěl aby se ptala. „Počkej to znamená že Azariah je sestřenice Sarah?" ptala se dál Ellie.

Audrey šokovaně sledovala Ellie a potom si sedla do křesla. „Asi potřebuji alkohol" pronesla do ticha Audrey. „Včera ráno jsem ti nabídla víno" oznámila na jistotu Ellie a Audrey jí praštila do ramene. „Počkat, co přesně je Sarah pro Audrey?" zeptala se nakonec Ellie. „Já... Myslím že její pra teta nebo něco takového?" zkusil to Lucifer. „Lucifere přestaň mluvit, to je moc rodinných informací které prostě znát nechci" požádala ho Audrey. „Díky Rafe, fakt děkuji" Audrey se ironicky podívala na Raphaela kterého vraždila svým pohledem.

„Netušil jsem že je bude zajímat víc tohle než to opravdu důležité" bránil se okamžitě Raphael. „Takže jsi můj strážný anděl?" zeptala se opatrně Audrey. „Dokud jsi na živu tak ano, a stále jsi na živu, nebo bych měl být dokud jsi na živu, ale na tom nebude nikdy záležet, i kdyby tvé tělo opravdu zemřelo, tak dokud tě budu znát budu tvůj strážný anděl" vysvětlil Raphael, vždy by ji chránil i kdyby nakonec doopravdy zemřela. Audrey se lehce usmála a pevně Raphaela obejmula, protože to pro ni tolik znamenalo, vědět že je stále po jejím boku.

„Ale možná by jsi se měla potkat ze Zeusem a Aresem a zjistit celý příběh" ozval se nakonec po chvíli Lucifer. „Ano, dobře, ale nejprve, mohla bych na malou chvíli mluvit o samotě s tátou?" zeptala se všech Audrey. Raphael, Ellie i Lucifer odešli z pokoje a nechali je o samotě. „O co přesně jde zlato?" zeptal se Zane a usmál se na ni. „Tati, měl by jsi mě raději kdybych vypadala takhle, kdybych byla tohle?" zeptala se Audrey a ukázala na její bezvládné tělo. Bála se jeho odpovědi, protože to nechtěla, ale byla ochotná se pro něj znovu zapřít.

Zane opatrně přistoupil ke své dceři a chytil ji za její ruce. „Audrey, jsi moje dcera a já tě miluji ať vypadáš jakkoliv, protože obě dvě tvé verze jsou nějakou tvou součástí a něco co tě dělá úplnou. Nikdy bych neměl raději jednu část z tebe, ale na konci dne to je jedno, protože rozhodnutí je na tobě, a já tě budu milovat takovou jakou chceš být" ujistil ji okamžitě Lucifer a pevně svou dceru obejmul. Audrey se musela usmát, doufala že něco takového řekne, a rozhodla se ho pevně obejmout zpátky, takového otce vždy chtěla.

„Dobře zlato, Lucifer tě teď zavede za Zeusem abys s ním mohla mluvit" usmál se na ni Zane. Audrey přikývla a šla za Luciferem který se na ni podíval. „Připravená poznat svého pradědu?" zeptal se Lucifer a Audrey na těžko polkla. „Prosím už to nikdy neříkej nahlas" požádala ho Audrey. Lucifer se rozesmál natáhl k ní ruku které se dotkl, a Lucifer je přemístil do hradu Olymp. „Ahoj Lucifere, ahoj Audrey" Sarah je pozdravila. „Ahoj Sar" ozvali se oba dva sborově. „Můžeme mluvit ze Zeusem?" zeptala se Audrey, Sarah se na ni podívala a usmála se.

„Takže jsi to tedy zjistila" Sarah se uchechtla a zavolala Zeuse, Afrodite, Arese a Heru kteří ani ne minutu na to přišli a Zeus zbledl. „Rafael to prokecl že ano?" utrousil poraženecky Ares. „Asibychom ti to měli vysvětlit" pronesl Zeus a všichni se posadili ke stolu. „Azariah se narodila Yahwemu ještě před tím než nasedl na trůn po Cronosovi" začal Zeus. „Kdo je Cronos?" ozvali se dvě dívky s výkřikem. Audrey a Sarah se na sebe podívali a usmáli se. „Cronos byl bohem před Yahwem, byl to můj syn ale spletl jsem se ve svém nástupci" Zeus se odmlčel.

„Cronos udělal spousty chyb, jako byla Lilith" vysvětlil Zeus a dívky se zamračili i když ten příběh znali nemohli uvěřit že je pravdivý. „Lilith?!" znovu se ozval výkřik a Lucifer nad nimi obrátili oči v sloup. „Lilith byla první ženou na zemi ještě před Eve, byla stvořená ze stejné země jako kdysi byl Adam ale pokazili to. Chtěli aby byla Adamovi a Cronosovi podřízená ale ona chtěla být svobodná, nechtěla se podřídit proto jí Adam uvěznil a začal ji znásilňovat, Lilith mu dvakrát potratila, svou vlastní volbou. Dozvěděli jsme se o tom a rozhodli jsme se jí zachránit.

Ale když jsme jí našli Lilith byla téměř mrtvá, a když jsme jí dostali ven, změnila se, byla chladnější jako zmrazila své srdce a utekla" Zeus se odmlčel, všem to až moc připomínalo příběh samotné Audrey a nikomu z nich se tak velká náhoda nelíbila. „Cronos se rozhodl vytvořit Eve a poslat anděly aby zabili další děti Lilith které byli počaté z brutálních znásilnění aby Eve byla jediná co bude mít Adamovi potomky. Rafael měl být jedním z nich ale obelstil ho. Místo srdce dítěte přivedl zpátky srdce kozy a ušetřil dceru Lilith.

Rafael mě došel informovat a já jsem se rozhodl zvrhnout Cronose a usadit na trůn Yahweho, Cronos ale slíbil pomstu. Slíbil pomstu jeho potomkům takže jsme Azariah museli zamaskovat jako normálního anděla a ne jeho dceru, a nikdy jí nemohl vychovávat" dokončil příběh Zeus a Audrey na těžko polkla. Ten příběh zněl až moc blízko domova a to jí dělalo naprosto nejistou, ale rozhodla se soustředit na něco jiného. „Takže Cronos může jít nakonec i po mě?" zeptala se nejistě Audrey a všechny je nejistě a trochu vyděšeně sledovala.

„Pokud někdy zjistí kdo doopravdy jsi tak ano. Do té doby ne. Ale má pár lidí zkorumpovaných i v nebi" Zeus se odmlčel ale Audrey už tak trochu znala pravdu. „Starší" Audrey se to rozhodla vyslovit a všichni sklonili hlavy. „Starší" odsouhlasil Ares tiše. „Takže Ares je strýc mé mámy a Sarah je moje... Pra teta?" zeptala se nejistě Audrey a Sarah z Aresem zbledli. „Co kdybychom se dohodli na tom že tyto oslovení používat nikdy nebudeme?" zeptal se jí Ares se smíchem. „Dobře" Audrey se usmála, vlastně to byl dobrý nápad, tihle rodinné situace neměla moc ráda.

„Mimochodem já a Ares se chceme vzít a chtěli jsme se zeptat jestli by nám Sarah, Epione a Audrey šli za družičky a jestli by mě Hera ze Zeusem odvedla k oltáři?" Afrodite se rozhodla shodit očividnou bombu na všechny přítomné. „Ano!" ozval se křik čtyř žen při čemž jeden křik šel z patra. Afrodite se s otázkou v očích podívala na Zeuse který se usmál. „Samozřejmě" odsouhlasil Zeus. „A šel by mi Lucifer, Ben, Jed a Ascelpius za svědky?" zeptal se Ares a podíval se na ně. „Jistě že ano" ozvalo se ode všech můžu z nich tři je očividně odposlouchávali.

Zima, 15 Února 2015

Konečně o šest dní později nastal den svatby a všichni byli shromážděni na hradě Olymp. Byli tam i David, Jason, Jace, Justin, Adam, Ellie, Marie, Yahweh, Michael, Raphael, Magda, Hades, Andrew, Jake, Gabriel a všichni bohové a bohyně. Bylo jich opravdu hodně, a Audrey i Sarah to naprosto milovali. Zeus přistoupil k Yahwemu když měli ještě chvíli čas. „Audrey už to všechno ví, ale taky ví že to nesmí nikdo vědět" vysvětlil tiše Zeus ke svému synovi. Yahweh si povzdechl a bolestivě zavřel oči, a tak moc to doopravdy nenáviděl.

Audrey mu tak moc připomínala samotnou Azariah a to ho bolelo. Ani si to neuvědomil dokud mu nezačali samovolně stékat slzy při vzpomínkou nad ztracenou dcerou a vnučkou kterou musí zapírat stejně jako ona je pro své vlastní bezpečí před Cronosem kterého nikdy nenašli. Zeus obejmul svého syna a nakonec odešel. Za pár minut na to začala hrát hudba. Otevřeli se dveře a jako první začala scházet Epione v krátkých modrých šatech. Za ní šla Audrey v krátkých zelených šatech. Za ní šla Sarah která byla v kratších růžových šatech.

Za ní se vynořila Hera ze Zeusem kteří se zastavili, Afrodite došla za nimi, postavila se mezi ně a zahákla se za ně. Společně začali scházet schody a šli uličkou k Aresovi. Zeus se usmál když Afrodite předával svému synovi. Yahweh se postavil jako kněz a začal z obřadem. „Afrodite Aiera berete si zde přítomného Arese Aieru za svého muže?" ptal se Yahweh a usmíval se. „Ano" Afrodite nemusela ani na chvíli rozmýšlet. „Aresi Aiero berete si zde přítomnou Afrodite Aieru za svou právoplatnou manželku?" zeptal se Yahweh. „Ano, ano beru" odsouhlasil Ares.

„Audrey prsteny prosím" požádal svou vnučku tiše Yahweh. Audrey vzala prsteny které jim podala. Afrodite a Ares si je navlékli. „Prohlašuji vás za muže a ženu. Aresi smíš svou ženu políbit" usmál se Yahweh. Ares přikývl a přitáhl si Afrodite do polibku. „Eww!" vykřikla Sarah když to viděla a celý sál se rozesmál. Ares se na ní podíval a frustrovaně si povzdechl. „Máš zaracha" oznámil jí Ares na jistotu a Sarah na něj vyplázla jazyk jako nějaké dítě, kterým očividně ve své duši byla. Audrey se zasmála a obejmula svou rodinnou něco okolo ramen.

Všichni začali tančit a Audrey došla za Yahwem a Magdou. „Smím prosit?" zeptala se Yahweho, ten se usmál a vyšel s ní k tanci. „Prý víš celou pravdu" pronesl Yahweh jak nejtišeji mohl. „Ano a chápu to, nikomu na světě to neřeknu" oznámila mu tiše Audrey. „Slibuji že jednou nastane čas kdy bude naše rodina moct znovu být spolu, jsem si tím jistý" usmál se Yahweh. „Je mi líto to co se stalo s mámou a tím vším" Audrey se pokusila usmát. „Nemusí, nikdy to nebyla tvoje vina a vím že to dokážeš napravit" pronesl Yahweh a Audrey sklonila hlavu k zemi.

„Tím bych si nebyla tak úplně jistá" namítla Audrey. „Proč ne?" Yahweh se na ni zmateně podíval a Audrey si povzdechla. „Přečetla jsem všechny ty knihy a legendy o Zeusovi, Aresovi a tobě. Přečetla jsem ty příběhy o hrdinech kteří zachraňují svět, ale nevidím samu sebe na tom seznamu" pronesla Audrey a Yahweh se usmál. „A právě proto jsi jednou z těch kteří na tom seznamu doopravdy jsou, protože si myslíš že nejsi hrdinou" vysvětlil Yahweh. „Jsi silnější než sama sobě přiznáváš Audrey" oznámil Yahweh. „Vážně si to myslíš?" zeptala se ho Audrey.

„Jistě že ano" odsouhlasil Yahweh a pevně jí obejmul, možná to bylo naposledy pro dlouhé roky co jí objímá, a právě teď si to chtěl jen užít vychutnat si to. Poprvé po dlouhé době mít svou vnučku v náručí. Audrey si povzdechla a rozhlédla se okolo sebe aby viděla Magdu jak se baví ze zamaskovaným Zanem a usmála se. Na začátku tohohle všeho si myslela že už nemá žádnou rodinu, že už není nic a nikdo pro koho by opravdu měla chuť žít, ale teď je konečně našla, její rodina se zvětšovala, a najednou tu byli lidé kvůli kterým by byla ochotná znovu žít.

Protože ať už by se stalo cokoliv, pořád měla své přátelé, pořád měla svého otce, pořád měla ty lidi kteří tam vždycky byli pro ni, i v těch nejhorších momentech jejího života, kdy je na kolenou, na úplném dně a potřebovala by někoho kdo by ji mohl znovu zvednout. A popravdě co víc by si mohla přát? Možná matku, možná otce který se nebude muset schovávat na každém kroku, možná spřízněnou duši, možná svobodně moct lidem říct to kým doopravdy je, aby se ani ona sama nemusela schovávat a mohla být alespoň na malou chvíli normální.