"We talked about past lives."

Zima 13 Ledna 2015

Ellie o tom už opravdu hodně dlouho přemýšlela, prakticky od toho dne kdy poznala a taky ztratila Draculu, bylo tam více věcí o kterých přemýšlela ale tohle bylo nejhlasitější ze všeho. Dracula jí řekl že je reinkarnací jeho první lásky, a ona si nebyla úplně jistá tím jak přesně je to možné. A další problém byl Van Helsing, proč se k ní choval tak jak se k ní choval, téměř jakoby jí znal. A co horší Abraham Van Helsing jí někoho připomínal, ty chladné oči když se chystal Gabriela zabít, připomínali jí Azachiela a to jí docela dost děsilo.

Ellie si povzdechla když jí začal zvonit mobil. „Justine?" Ellie oslovila svého kamaráda když přijala hovor. „Ahoj dneska nebudu moct přijít dojela mi... sestra" pronesl Justin a Ellie okamžitě vytřeštila oči. „Sestra?! Od kdy máš sestru?! Znám tě šestnáct let a nikdy jsi se nezmínil o sestře!" vykřikne Ellie zrovna když okolo ní prochází Jason. „Ellie ztiš se většina z nás tu má vylepšený sluch" varoval jí Jason a Ellie nad svým bratrem obrátila oči v sloup. „Je to nevlastní sestra, můj otec si vzal její matku" vysvětloval Justin a Ellie chápavě přikývla hlavou.

„Chápu, chceš abychom jí poznali?" zeptala se šibalsky Ellie. „Ne to je v pořádku, nezůstane tu dlouho, je tu jen na návštěvě, takže to zvládnu sám, nemusíte se bát, vy na sebe ale mezitím dávejte pozor" žádal jí Justin a Ellie se nad jeho starostí lehce usmála. „Nemusíš se bát, my na sebe dáváme pozor vždycky" ujišťovala ho Ellie. „Říká slečna "Tak dneska probudíme Draculu" utrousil Justin a Ellie obrací oči v sloup. „Tohle budu mít na talíři ještě hodně dlouho" Ellie si zoufale povzdechne a s rozloučením k Justinovi zavěsí hovor.

Ellie se zvedla od stolu a vydala se do kuchyně kde stály Jace a David a při zvuku jejích kroků se na ni otočily. „Dáš si kávu?" zeptal se jí s úsměvem Jace. „Ano prosím" požádala Ellie. „Samozřejmě jak ji piješ?" ptá se Jace a vydává se ke kávovaru. „Černou jako moje duše" vysvětluje Ellie. David se na svou sestru otočí, skenuje jí od hlavy až k patě, její hnědé kudrnaté vlasy, její laní oči, a obličej šestnáctileté dívky. „Takže chceš jenom mléko?" ptá se z legrace David a Ellie svého bratra hravě praštila do ramene v moment kdy to vyřkl.

Jace se zasměje a podá jí do ruky horkou kávu. „Děkuji" Ellie se usmála a s usrknutím si sedne ke stolu. „Nad čím jsi do teď přemýšlela? Seděla si u toho stolu shrbená snad hodinu?" ptá se své sestry David a sedá si vedle ní. „Vlastně nad vším co se stalo" vysvětlila tiše, protože stále byla tak trochu v šoku, po tom co všechno se stalo s Gabrielem. David a Jace si vyměnili pohledy. „Lilo znala jsi ho dohromady tak dvě hodiny" namítal Jace a Ellie k němu opatrně zvedla pohled. „Já vím, ale i přes to mám pocit jako bych ho znala roky" vysvětlila Ellie.

Ellie si instinktivně sáhla na krk kde stále měla náhrdelník s rudým rubínem. „Co se děje Ellie?" ptá se David a starostlivě se na svou sestru mračí. „Před lety když jsem byla ještě dost malá, jsem měla podivné sny, po nocích jsem se budila z nočních můr kdy jsem měla pocit jako bych nemohla dýchat, jako by mě někdo škrtil nebo... Mi podřízl hrdlo" vysvětluje opatrně Ellie a David se zamyslel. „Když jsi byla ještě hodně malá, zrovna když jsi se začala učit mluvit, jsi nám řekla něco zvláštního" začal David a Ellie ho pozorně sledovala.

„Tvrdila si nám že se bojíš, že jsi zemřěla když ti někdo podřízl hrdlo a mluvila jsi o své lásce. Upřímně já ani rodiče jsme si z toho nic nedělali byla jsi dítě a měla jsi velkou představivost ale teď..." David tiše vysvětloval a Ellie se na něj podívala a sevřel se jí hrudník. „Řekla jsem že mi podřízli hrdlo? Adelaide podřízli hrdlo" vysvětlila tiše Ellie a Jace s Davidem si vyměnili pohledy. „Ellie existuje jev který se nazývá minulým životem, děti do cca sedmi let si pamatují své minulé životy" oznámil starostlivě Jace a Ellie na těžko polkla.

Budoucnost, Zima, 13 Březen 2016 (Mezičas po skončení první knihy a před začátkem druhé knihy)

Všechno to bylo tak nějak jiné, po tom všem co se jim stalo to všechno bylo jiné. David jako obvykle po ránu vešel do kuchyně aby viděl svou sestru sedící u stolu. Jeho sestra měla jizvy ve tváři, od boje, po tvářích jí samovolně stékali slzy, její ruce které drželi v rukou kávu se třásli, a očima se dívala kdesi do dálky, zdála se že je její mysli zcela nepřítomná a Davidovi se pro jeho sestru lámalo srdce. David k ní opatrně přistoupil. „Ellie" David jí opatrně oslovil. Jeho sestra sebou vyděšeně cukla protože ho tam nečekala a podívala se přímo na svého bratra.

„Oh, ahoj, promiň, jenom jsem přemýšlela a ztratila jsem se ve svých myšlenkách" vydechla tiše Ellie a pokusila se o úsměv. „No a smí se tvůj milovaný bratr zeptat nad čím?" zeptal se David se smíchem a posadil se vedle ní ke stolu. „Na vším, nad tátou, nad mámou, válkou a..." Ellie se odmlčela už o tom nějakou dobu nemluvila. David na svou sestru lehce naklonil hlavu, jakkoliv se po tom všem změnila, pro něj bylo stále naprosto jednoduché svou sestru číst. Nemohla se změnit dost na to aby jí nepoznával, nebo neznal.

„Přemýšlíš nad Draculou" pronesl s lehkým úsměvem ve tváři David a Ellie se na něj podívala. „Jak to víš?" nechápala Ellie. „Jsi moje sestra, znám tě od konečků tvých vlasů až po konečky tvých prstů, nic na světě to nemůže změnit" vysvětlil David a lehce se usmál. Úsměv ve tváři Ellie se rozšířil když to vyslovil. „Před tím nebyl čas nad tím tolik přemýšlet, ale teď ten čas mám a já... Byl to jeden den, ale přirostl mi k srdci a chybí mi" vysvětlila Ellie a odmlčela se. „A taky přemýšlím nad tím o čem jsem s tebou a... Jacem mluvila" Ellie na těžko polkla a její hrudník se sevřel.

„O čem přesně jsme spolu mluvili?" zeptal se nejistě její bratr, který si tuto konverzaci už moc nepamatoval, Ellie nad ním ale obrátila oči v sloup. „Dave máš být upír ne starej senilní dědek" posmívala se mu Ellie a její bratr jí hravě praštil do jejího ramene. „Mluvili jsme spolu o minulých životech. Že jsem říkala že se bojím, že jsem zemřela, a že mi někdo podřízl hrdlo, a že jsem mluvila o své lásce" vysvětlovala Ellie a David se na ni podíval když si vzpomněl na jejich rozhovor. „Ohledně Adelaide, a že existují děti do sedmi let kteří si pamatují své minulé životy" dodal David.

„Přesně tak" souhlasila Ellie a usmála se. „Dobře, ale co o tom?" nechápe David a pozoruje svou sestru. „Stále mám ty noční můry Davide, a myslím že je to ona, že je to jejím životě, myslím že Adelaide je mým minulým životem" vysvětlila tiše a její bratr se na ni starostlivě zamračil. „Chceš si na to zkusit vzpomenout že ano?" zeptal se David s povzdechem. Ellie zvedla pohled a nejistě přikývla. „Myslím že by to Kate mohla zvládnout" pronesl nakonec David a Ellie se na něj nadějně podívala. David to doopravdy nechtěl dělat.

Ale jeho sestře bude brzo sedmnáct, už se mohla rozhodovat sama, a pokud tohle chtěla udělat, nebylo na něm aby o tom rozhodl. „Dobře, ale uděláme to jen jednou a pokud se něco pokazí necháme toho" pronesl svou podmínku její bratr a ona se lehce usmála a přikývla. David zašel pro Kate která po řádném vysvětlení s kouzlem souhlasila. „Dobře ale pokud se něco s tvým tělem stane, krvácení nebo cokoliv jiného kouzlo zastavují" pronesla Kate když si Ellie lehla na stůl. Ellie tiše přikývla a Kate nakonec začala kouzlit.

Kouzlo, Vzpomínky, Rumunsko 1465

Adelaide se probudila do pozdního rána a cítila tlak na své hrudi. Okolo jejího těla ležela ruka která jí pevně objímala. Lehce se usmála a otočila se na svého manžela Vlada. Natáhla ruku a lehce svého chotě pohladila po tváři aby ho probudila. Vlad se zamrvil a otevřel oči aby čelil tomu nejkrásnějšímu pohledu své manželce Adelaide. „Dobré ráno drahá" vydechl a pozdravil jí polibkem na rty. „Dnes odjíždíš drahý" vydechla Adelaide hlasem ve kterém byl náznak smutku a strachu o život svého manžela. Vlad se usmál a pohladil jí po rameni.

„Budu v pořádku lásko vrátím se dřív než si stihneš všimnout že jsem pryč" usmál se na ni. Oba dva se zvedli, oblékli se a šli do haly za ostatními vojáky kde se museli rozloučit. Adelaide ze slzami v očích padla svému manželi do náručí. „Kéž by jsi nemusel odcházet" naříkala a on jí pohladil po vlasech. „Ani si nevšimneš a budu zpět, a do té doby tu budu s tebou v tomto" Vlad jí pověsil na krk rubínový náhrdelník. „Vždy budu zde, hned vedle tvého srdce lásko" vydechl z úsměvem a přitáhl si svou choť do posledního polibku, před jeho odchodem.

O Pár měsíců později

Adelaide se probudila osamocená do dalšího rána. Bylo to už několik měsíců a její manžel se stále nevracel, a v ní rostl strach. Proto se dnes rozhodla jít do kostela a pomodlit se za svého manžela, jeho zdraví a jejich vítězství. „Lilith půjdeš se mnou prosím do kostela?" Adelaide se podívala na svou komornou Lilith pojmenovanou po Satanové manželce, po první ženě kterou bůh kdy stvořil. „Samozřejmě má paní" odsouhlasila Lilith, Adelaide se otočila aby mohla jít do kostele a nezahlédla svou komornou a její úšklebek který nasadila v moment kdy se odvrátila.

Lilith i Adelaide šli deštivou cestou do místního kostela. „Počkej zde Lilith, ke kříži musím sama" Adelaide se na svou komornou a přítelkyni usmála. Lilith přikývla a Adelaide došla ke kříži před který poklekla. Adelaide zavřela oči a začala se modlit za svého manžela. Lilith popadla nůž a potichu přistoupila k Adelaide. Ušklíbla se a rukou jí popadla za krk a začala jí škrtit. „Lilith co to děláš?!" vykřikla Adelaide, Lilith okamžitě sevřel nůž. Adelaide se v očích vytvořili slzy. „Proč Lilith?" ptá se tiše Adelaide když sleduje svou nejlepší kamarádku.

„Protože ty jsi vždy dostala vše, chci to co je tvoje, zasloužím si to, měla jsem to být já po Gabrielově boku, ne ty, to já, dostanu to co si zasloužím, hned jakmile ty budeš pryč" vysvětlila Lilith. „Byla jsi moje nejlepší kamarádka" namítá Adelaide. „Nebyla, vždy jsem tě nenáviděla, moje dokonalá sestra, zatímco já byla celý svůj život přehlížená" vykřikla Lilith, Adelaide začala plakat když se Lilith ušklíbla a přejela nožem po krku Adelaide, a potom jí upustila na zem aby vykrvácela, a odešla z kostela spokojená s tím co udělala, a ani na chvíli se nestyděla.

Zima, 13 Srpna 2014

Kate si všimla cukání Ellie a modřiny která se začínala tvořit na jejím hrdle. „Probuď jí hned!" Kate rozkázala Davidovi a upustila od kouzla. David přikývl a rychle svou sestru budil. Ellie se prudce posadila z lehu, z do široce otevřenýma očima a zrychleně dýchala. Kate k ní ihned přistoupila a zkoumala její krk. „Co to znamená?" ptal se David. „Kdyby tam zůstala a viděla víc, zemřela by tak jako Adelaide" vysvětlovala Kate okamžitě. „Ellie co jsi viděla?" ptal se opatrně David a Ellie se na svého bratra opatrně podívala.

„Lilith byla sestrou Adelaide, zabila ji protože chtěla to co měla Adelaide" vysvětlovala Ellie a do očí se jí nahrnuli slzy. „Pro boha" vydala ze sebe Kate, to nikdo z nich nečekal. David opatrně pomohl Ellie na nohy a ta ho ihned obejmula. „Cítila jsem jak umírám Davide, cítila jsem jak umírám" vykřikla Ellie a plakala mu do ramene. „Tak moc jsem se bála, o sebe i o Gabriela, nevrátil se než jsem byla mrtvá" plakala Ellie a David se podíval na Kate. „Byla tam moc dlouho, vzpomněla si na části života Adelaide pro ni se to cítí i jako její vlastní život.

Ty pocity jsou pro ni skutečné a zároveň nejsou, cítila jakoby doopravdy umírala, jakoby doopravdy měla rozříznuté hrdlo, má z toho trauma" vysvětluje Kate. „Neměla tam být tak dlouho" dodává rychle Kate. „Takže je v pořádku když o Adelaide mluví jako o první osobě?" zeptal se David. „Zatím ano, je to čerstvé, časem jakmile se z toho trochu dostane dokáže rozeznat rozdíl mezi minulým životem a jejím životem, ale zatím prožívá silné trauma, takže pomalu a opatrně" souhlasila Kate a David okamžitě přikývl.

„Slibuji že jakmile se Gabriel probudí, promluvíme si s ním o tom"uklidnil svou sestru David. „Co když dopadnu jako ona?" zeptala se opatrněEllie, odtáhla se z obětí a podívala se na svého bratra. David vytřeštil oči. „Ne,to nikdy znovu neříkej, to se nestane" pronesl David a přitáhl si svou sestruznovu do objetí. Odmítal dovolit aby se to jeho sestře stalo. „Vždycky budutady hned vedle tvého srdce" Ellie ten hlas slyšela ve své hlavě, bylto hlas Adelaide, ale hned na to zmizel, Ellie ale nějakou částí sebe samotnévěděla že tam bude když bude potřebovat.