Představte si, že žijete ve čtvercovém skleněném vězení, jehož stěny jsou napuštěny velmi silnou energií, takže je nemůžete rozbít a ani se o ně nějak opřít. To je můj život. Už dvacet let žiju tady ve vězení Hämnd. Před pěti lety do vedlejší cely, zavřeli Aarona Cohena a řeknu vám, aspoň se už tak moc nenudím.
"Psst, Kiro!" uslyšela jsem a hned jsem se otočila za zdrojem. Zrovna jsem seděla na zemi a opírala jsem se o postel. Proč? Měla jsem zvláštní pocit podobný tomu když zemřel Ódin a když nastal ragnarök.
"Ano?" pohlédla jsem na Aarona s mírným zamračením, jelikož mě právě vyrušil z přemýšlení. Ale to bylo očividně Aaronovi jedno. Usmíval se jako idiot a vypadal jako dítě, které zrovna dostalo nějakou novou hračku.
"Zaslechl jsem, že dnes mají přivést nového vězně. Prý tu před pár lety dost zavařil Avengers," uchechtl se, "jsem na něj zvědavý. A navíc, je to ásgardský princ, ale ten zlý. Jeho bratr je ten s blesky...jak se vlastně jmenuje?". Tohle přitáhlo mou pozornost. O princech z Ásgardu jsem dlouho neslyšela.
"Thor, syn Ódinův. Ten je rozhodně na dobré straně. Už před tím byl povahově jako Všeotec, do všeho se míchal. A ten zlý...to bude určitě Loki, syn Laufeyův," v očích se mi objevily radostné jiskřičky. Cítila jsem svou moc a sílu v konečkách prstů.
"Takže ho znáš i osobně? To by mohlo přijít vhod. Možná by nás nějakým způsobem mohl osvobodit" Aaron nasadil svůj výraz alá 'jakmile se odsud dostanu, tak všechny zabiju'. Nad tím jsem jen protočila oči a mírně zavrtěla hlavou. Zrovna jsem se chtěla zeptat kdy tak mají v plánu ho přivést, když v tom se vězením rozlehl bzučivý zvuk. Tušila jsem co to je. Otevírají bránu a seskupují stráž. Na Lokiho se pořádně připravili. Byla jsem připravená se postavit, když se náhle otevřela volná cela na naproti mé. Zamračila jsem se a vytušila jsem, že vedení věznice dají Lokiho schválně k nám. Tedy do bloku D. Což by se dalo určit jako Danger (Nebezpečí). Nakonec jsem vstala a přešla jsem blíž ke sklu, tak aby mi to nějak neublížilo. To samé udělal i Aaron. V tomto bloku nás bylo jen pět. S Lokim nás bude šest. 'Super, další maniak' pomyslela jsem si a se skeptickým výrazem jsem sledovala přibližující se skupinu s vězněm uprostřed a Thorem včele. Otráveně jsem si povzdechla.
"Proč kolem toho dělají takovou komedii?" zeptal se nechápavě Aaron a já mu na to odpověděla jen pokrčením ramen. Jakmile dali Lokiho do cely, ještě se o něčem bavil s Thorem a po té se onen zmiňovaný bůh podíval na nás. U mě se zastavil.
"Tebe odněkud znám" přimouřil oči a já se jen usmála.
"Je to dost možné, Thore" ušklíbla jsem se a Thor se zamýšleným výrazem odešel. Blok D se vylidnil, okrem stálých strážců. Můj a Aaronův pohled padl na Boha lží a klamů. Ten nám zamával.
"Zdravím, tak jak se máte?" vrhl na nás jeden ze svých pověstných úsměvů.