Orochimaru s úšklebkem na rtech čekal, až jeho staronová technika začne působit a ostřížím žlutým zrakem propaloval záda mladému Uchihovi, na nějž měl už několik let spadeno. Dokud byl ještě malé dítě, samozřejmě, že si nic nedovolil, aby náhodou nevypadal jako nějaký pedofil a navíc v té době ještě plánoval, použít jeho tělo jako svojí novou schránku. Avšak jak čas plynul a tmavovlásek rostl do krásy a mužněl, tím častěji se přistihával, jak mu při pohledu na něj hlavou plynou stále nemravnější a nemravnější myšlenky. A tak se rozhodl. Byl ochoten dostat ho do postele za každou cenu a doufal, že si brzy uvědomí, že to vlastně není tak špatné a že mu do ní časem poleze dobrovolně. Čím častěji ale hleděl do jeho chladné a arogantní tváře, tím rychleji mu docházelo, že po dobrém to asi nepůjde.

S vypětím všech svalů čekal na ten osudový moment, kdy se druhý konečně otočí a s jeho jménem na rtech mu skočí do náruče, avšak to se stalo. Mladík i tak nejspíš vycítil jeho pohled a obrátil se přes rameno, aby ho mohl zpražit sharinganem.

"Co čumíš," zavrčel temně, než se znovu otočil a pokračoval dál v cestě, maje za sebou obrýleného vědátora v těsném závěsu.

"Jak to mluvíš s Orochimarem-sama, ty namyšlenej bastarde!" vyjekl ihned Kabuto, ale mladík si už nevšímal ani jednoho z nich a stejně jako předtím za doprovodu temných myšlenek kráčel stále vpřed.

Jeden z legendárních Sanninů za nimi zůstal jen šokovaně s otevřenou pusou stát. Několik okamžiků jejich směrem nechápavě mrkal, než z kimona jako kouzelník vytáhl svůj sešítek na přísně tajné techniky a rychle nalistoval požadovanou stránku, aby zjistil, co udělal, pro Jashina, špatně. Když se dostal až k požadovanému jutsu, očima rychle přejížděl po stránce a kontroloval každou část přípravy a snažil se vzpomenout si, zda všechno udělal správně. Ale ať se díval, jak se díval, všechno bylo naprosto perfektní. Užuž se chystal jít na další stranu, když si všiml jakési poznámky pod čarou napsané opravdu malinkými písmenky. Chvíli na ní mžoural a snažil se zaostřit.

,Tohle tělo už je slepý jak patrona,' odfrkl si, když se mu konečně podařilo na těch několik krátkých řádků zaostřit.

Při přípravě Geniálního a impozantního jutsu je třeba dávat velmi dobrý pozor na ingredience. Stačí, aby do právě vyhotoveného odvaru byla přidána špetka sušených pavouků, aby se účinky zcela změnily. Po přidání živého pavouka se pak zcela změní podstata a GAI jutsu zaniká. Účinky se z jedné vytoužené osoby změní na blízko přilehlou oblast a z techniky se stává Gay no jutsu.

Orochimaru rychle četl text a kolečka v hlavě se mu rozjížděla na plné obrátky.

,Kde by se v mý naklizený skrýši vzali pavouci, sakra?!'

Dobře. Na úplně každém rohu. Hadí pán na vteřinu zezelenal, než v obličeji nabral barvu nejbělejší křídy na světě a znovu se začetl.

Účinky této techniky mohou trvat až týden a napáchat na zasažených opravdu velké škody.

Sannin si hlasitě povzdechl, než zandal otrhaný notes zpět do oděvu a stejně jako zbytek jeho týmu pokračoval v cestě.

,Tak tohle se fakt posralo,' pomyslel si, když se mu konečně podařilo ty dva mrzouty dohnat, ,Budu to muset připravit ještě jednou, holt to jinak nejde.'

Ještě na vteřinu se zastavil, aby se rozhlédl kolem, avšak jediné, co spatřil, byly stromy a jejich listy tiše šumící ve větru a zpěv ptáků poletujících okolo. ,Díky Jashinovi, že aspoň nejsme v zalidněný oblasti...'

O přibližně osm set metrů dál na skryté louce...

Itachi zaraženě stál na konci louky a snažil se všemi možnými i nemožnými procesy přijít na to, co měl vlastně s Deidarou za problém, že s ním odmítal bojovat, komunikovat, či o něj třeba byť jen na okamžik zavadit pohledem, aby to vypadalo, že konečně uznal jeho existenci, když jím v jeden jediný okamžik projelo silné mrazení od špiček u nohou po konečky dlouhých vlasů, až musel silně zaskřípat zuby, aby ten náhlý tlak a elektrický impuls napadající snad každou buňku v jeho těle vůbec vydržel. Užuž myslel, že padne na kolena a zaboří si dlouhé prsty do havraních pramenů, jak jím ta náhlá podivná bolest zvláštně rezonovala, ale dřív, než se vůbec stačil pohnout, bylo všechno pryč a on se cítil najednou úplně normálně.

,Co to u Jashinových koulích bylo?' zděsil se, ale nakonec nad tím jen zavrtěl hlavou, ,Kde jsem to byl? Oh, přemýšlení nad Deidarou, jasně...'

Itachi až do této chvíle neměl sebemenší tušení, proč ho tak ignoroval. Nebylo v tom rozhodně nic osobního. Možná, že mu prostě jen přišlo vtipné, když ho takhle moc přiváděl k šílenství. Patrně nejspíš děsně rád pak pozoroval ty jiskřičky doutnajícího vzteku v jinak nádherných, jiskřivě modrých hloubkách.

,Tak počkat, nádherných?'

Proč by si s ním měl povídat? Celý jeho život byl absolutní výsměch a vypadalo to, že se stejnak brzy začne chýlit ke konci. Podle toho, co slyšel, si Sasuke u Orochimara vedl skvěle a každým dnem byl čím dál tím silnější. Nepochyboval tedy o tom, že až se příště střetnou, určitě ukončí jeho bídný a mučednický život. Proč by tedy měl s Deidarou navazovat jakýkoliv bližší vztah a kontakt, když by to mezi nimi stejně skončilo tragicky?

,... jak jako... mezi námi?' nechápala racionální polovička jeho mozku.

A bojovat s ním? Pro Jashina, chápal, že chce jeho uznání, ale on mu přece nechtěl ublížit! V životě by nemohl něco udělat tomu malému, sladkému...

"Hej, proč mě jako zase ignoruješ ty zkurvenej bastarde?!"

,Tak dost!' zahřímal v duchu Itachi a otočil se, aby si to s tím skrčkem, který mu očividně už taky pořádně lezl na mozek, konečně vyřídil a aby mu dost jasně vysvětlil, ať ho nechá na pokoji, protože on se s ním nikdy nebude nijak víc bavit a rozhodně ho nikdy neuzná jako sobě rovného.

Avšak v momentně, kdy se otočil, aby konečně vykonal to, co si předsevzal a šel se podívat po Kisamem, aby mohl začít jejich plánovaný trénink, se zarazil. Stačil jeden jediný pohled do těch jezerně blankytných hloubek, aby se mu kolem srdce sevřela hřejivá dlaň, která jej zahalila do teploučkého oparu a zcela mu tak zastínila racionální uvažování. Jediné, co dokázal vnímat, byl ten pohledný obličej, krásné oči, malý nosík a plné rty, které jen vyzývaly k polibku.

Rychle, jak to uměli jen členové ANBU, se pohnul a uběhla jen setina sekundy, kdy se z původního místa přesunul přímo před Deidaru, jednou rukou si ho k sobě přitáhl za pas, druhou po položil na tvář a vroucně a vášnivě ho políbil, tak jako nikdy nikoho, až se z tomu druhému dlouhovláskovi roztřásly dlaně a podlomila kolena. Avšak dřív, než stačil blonďák úlekem a naprostým šokem dopadnout na zem a rozmáznout se, Itachi jej chytil ještě pevněji, pořádně ho k sobě přitiskl, jazykem zlehka přejel po jeho rtech a když blondýn šokovaně otevřel ústa, vklouzl dovnitř a začal je okupovat jako tu nejsladší jeskyňku na světě. Přejížděl mu po zubech, dráždil jeho jazyk a nutil ho ke spolupráci tak intenzivně, až se jim oběma z té náhlé blízkosti točila hlava.

Blonďák na vteřinu zavřel oči a do polibku se vžil, než mu po několika dunivých úderech srdce došlo, že je tady něco kurva špatně. Malými dlaněmi se Uchihovi zapřel o hrudník, aby se od něj dostal co nejdál a z plných plic na něj začal řvát, co si to jako do prdele k němu takhle náhle bez předchozího varování dovoluje, když ho v ten moment starší jemně kousl do rtu a jemu se z hlavy náhle vypařily naprosto všechny myšlenky.

A tak tam jenom stál, zcela bez odpovědí, po kterých tak dlouho prahl, a nechal se druhým nukenninem líbat a objímat, jako kdyby to byla jejich poslední hodinka a on byl tím posledním člověkem na zemi, se kterým by si mohl ještě užít.

To, že je tmavovlásek pod účinkem nepovedené techniky, si ani jeden z nich nevšiml ještě hodně dlouho...

Krásný pátek!

Máme tady třetí kapitolu a s tím i začátek šílenství, které skrýš Akatsuki v příštích dnech čeká. Jedná se ale opravdu jen o čistou Orochimarovu techniku, nebo snad Uchiha konečně prozřel a poprvé vidí věci tak, jak jsou?

Jak Deidara bude na polibek reagovat? A jak technika ovlivní ostatní členy v Akatsuki?

Moc děkuji za veškerou odezvu u minulé kapitoly :3

Uvidíme se v úterý :3

Vaše Majo