Rudovlasý mladý muž zrovna seděl u stolu v pokoji jediné ženy z celé zločinecké organizaci a zapisoval hlášení z poslední mise, a mezitím netrpělivě klepal nohou. Prvních pár dní se Kisamem vyhlášená karanténa poměrně dala snést, ale teď už začínal mít pocit, že pokud nebude dělat něco produktivního, patrně mu velice brzy začne šplouchat na maják. Už si přál, aby konečně bylo po všem a aby se zase mohl procházet dlouhými chodbami komplexu, jen tak si posedět ve společenské místnosti a poslouchat tlachání ostatních, nebo prostě jen vyrazit na procházku. I když většinou producírování po venku normálně moc nemusel a největší část svého volného času trávil v knihách, teď mu lehký větřík ve vlasech už docela chyběl.

Najednou se prudce zvedl, rázně se rozešel ke dveřím, naprosto odhodlaný dostat se odtud ven, aby se mohl nadýchat čerstvého vzduchu, ale v momentě, kdy sáhnul po klice, se zarazil a skousl si spodní ret. Tam někde za těmi dveřmi pochodoval ostražitý a jistě dost naštvaný žraločí muž, který se je snažil udržet v bezpečí před tou podivnou nákazou, nebo snad genjutsu, které ve skrýši panovalo. Vážně chtěl být ten, kdo naruší jím udržovanou bezpečnost? A co kdyby se něco zvrtlo a on náhodou narazil na Yahika?

Stačilo, aby si na něj jen vzpomněl, aby mu tváře lehce zčervenaly. Moc dobře si vybavoval dotek jeho rtů na těch svých a to, jak se k němu chtivě tiskl chvíli před tím, než ho musel knockoutovat jednou ze svých technik. Ne, že by se mu jeho počínání nelíbilo, nebo se dokonce hnusilo, přece jenom Pein byl vždycky velice pohledný a to už když byly děti. Měl ale velký problém vyrovnat se s tím, že by s ním snad druhý něco chtěl mít, když byli přáteli už takovou dobu. Bylo přece děsně zvláštní ten pohodový a klidný vztah mezi najednou změnit do mileneckého. Co kdyby jim to spolu nevyšlo? Jak by asi pak mohli vést zločineckou organizaci a hrát si na to, že se vůbec nic nestalo?

A pak tu byla Konan, která byla do zrzka úplně zblázněná už od dětství. Nedokázal by žít s tím, že o tom věděl a stejně se zachoval tak, aby ji společně zlomili srdce. Ne.

Tiše si povzdechl, ruku od kliky zase stáhnul, otočil se na podpatku a chystal se pokračovat v rozepsaném hlášení, když se pokojem náhle rozeznělo hlasité klepání, které jej bůhvíproč zamrazilo v pohybu.

"K-kdo je to? To seš ty, Kisame?" zeptal se hlasitě, aby ho osoba na druhé straně dobře slyšela.

Chvíli bylo ticho, než se ozval tichý, klidný hlas. "To jsem já, Yahiko."

V Nagatovi zatrnulo a žaludek se mu několikrát zhoupnul.

"C-co tu chceš? Já... já nemám zájem, jdi pryč!" vyjekl.

Muž na druhé straně dveří si povzdechl a podle zvuku, který se ozval hned poté, si domyslel, že se o dřevěnou desku opřel zády.

"Přišel jsem pro tebe, už je po všem," odpověděl tentokrát, "Už se nemusíš schovávat."

Rudovlásek silně stiskl ruce v pěst a zamračil se. "Myslíš si, že jsem snad úplnej výmaz? Je mi jasný, že bys řekl cokoliv, abys mě dostal! Jestli je po všem, chci to mít potvrzený od Kisameho, do té doby se odtud ani nehnu!" vyštěkl a složil ruce na hrudi.

Druhý leader smutně vydechl. "Hele já vím, že si myslíš, že kecám, taky bych si nevěřil, a proto jsem se ti přišel omluvit. Naší milovanou sushi rolku bych zavolal, ale bohužel to tak trochu nejde."

"Jak jako?" nechápal rudovlasý.

"On je, hmm... jak bych to řekl? Tak trochu v bezvědomí... V momentě, kdy nás začal pouštět, to nakonec zasáhlo i jeho, jen v mnohem větším měřítku, tak jsme ho museli sundat. Klidně si zkontroluj tok jeho chakry. Nelžu ti."

Nagato několikrát zamrkal, než zavřel oči a zhluboka se nadechl. Na okamžik vytěsnil všechny své problémy i myšlenky a soustředil se na tlukot svého srdce, jen aby se o vteřinu později mohl napojit na chakrové sítě ve skrýši. Všechny životní energie divoce plápolaly, některé dokonce víc než jiné, jen jedna byla jaksi temnější a schlíplejší. Fialové oči znovu otevřel a silně stiskl ruce v pěst. To, co cítil, silně nahrávalo slovům jeho nejlepšího přítele, ale stále se mu to nechtělo tak úplně věřit.

"Jak můžu vědět, žes mu to neudělal ty? Žes ho nesejmul, abys mohl jít sem za mnou a dělat... uhm... všechny ty věci, cos dělat chtěl?" obvinil ho s nakrčeným obočím.

Odpovědí mu byl pouze hlasitý zvonivý smích. "Myslíš, že bych napadl Kisameho, jen abych se dostal za tebou? A co, abych se s tebou mohl muckat? Prosímtě, Nagato, nebuď k smíchu. Tak žhavej do tebe fakt nejsem, víš, že mám zálusk na někoho trochu jinýho, modrovlasýho a s trochu většíma kozama," rozchechtal se zrzek s piercingy.

Druhý ze zakladatelů bolestně zkřivil tvář, až se musel kousnout do rtu, aby si jeho slova nevzal tak moc k srdci. I když o sobě moc dobře věděl, že rozhodně nebyl žádný výstavní model s těmi všemi dlouhými, hubenými končetinami, zářivými vlasy a propadlými tvářemi, a fialovýma očima vypadajícíma jako po dávce pervitinu, jež mu do krásy taky moc nepomohly, ale nikdy si z něj díky Jashinovi nikdo nijak neutahoval. Věděl, že není pohledný, ale nikdy to nějak extra neřešil. Ale teď? Zavrtěl hlavou, aby všechny ty otravné myšlenky vyhnal daleko pryč, ale pocit zrady zničit nedokázal.

To byl prostě celý Yahiko. Mlel pantem dřív, než začal používat mozek. Tohle prostě a jednoduše musel být on.

"Fajn," vydechl nakonec, vytvaroval prsty do požadované pečetě a nahromadil potřebné množství chakry, "Kai."

Další tři minuty postupně rušil všechny své i Kisameho pečetě vytvořené kvůli tomu, aby se k němu nikdo nedostal, nakonec se natáhl po klíči, odemknul a dveře otevřel.

"Ale dlužíš mi fakt velkou omlu-"

Dřív, než ta slova stačil dopovědět, dostal jakýmsi tupým předmětem po hlavě a skácel se k zemi jak dlouhý, tak široký.

Yahiko stojící na chodbě si jen spokojeně oprášil dlaně o sebe a vyčůraně se zazubil. "Tak, konečně se do toho můžeme pustit," zavrněl, pak se sklonil, chytil ho za nohu, odtáhnul ho do Konanina pokoje a pořádně za nimi zabouchl. Ochranné pečetě samozřejmě pro jistotu obnovil, to aby je nikdo nerušil.

***

Když se Nagato konečně začal probírat, připadalo mu, jako když se drápe z obrovské černé propasti, ale ať se snaží ze všech sil, je jako ochrnutý a nehne se ani o píď. Ruce i nohy, vlastně úplně celé tělo, měl jaksi divně ztuhlé, jako kdyby ho přejel parní válec (pokud by teda parní válec v ninja světě existoval), nebo jako kdyby přišel o většinu své chakry. Tiše zasténal a pokusil se se pohnout, ale marně. Celé tělo měl jako zabetonované.

... tedy až na jedno jediné místo.

Trvalo sotva pár vteřin, kdy necitlivost alespoň zčásti ustala a kdy část jeho těla začala přicházet k sobě. Jednotlivé buňky kolem aktivního orgánu mu začaly elektrizovat a vysílat mu do plných varlat příjemně žhavé signály, které-

... tak počkat, kam že, vysílat cože?

Rusovlásek šokovaně vykulil oči a zahleděl se přímo do svého rozkroku, kde v další vteřině spatřil hlavu se zrzavými vlasy, která jen tak čistě náhodou patřila jeho nejlepšímu příteli, který jen tak mimochodem právě ústy klouzal po jeho ztopořeném mužství a podle toho nadšení, které Nagato odpozoroval, si ho strkal skoro až do žaludku.

,Co to kurva děláš!' chtěl vykřiknout, ale jediné, co z něj vyšlo, bylo jen hlasité zasténání plné vášně a chtíče.

Jeho kolega a kamarád v jedné osobě si jeho penis s mlasknutím nechal vyjet z úst a jen se zeširoka usmál. Jakmile Nagato spatřil vlastní krví nalitý, bledý penis s narůžovělým žaludem pokrytým slinami, jen zalapal po dechu a v ústech mu rázem vyschlo. Fialovým pohledem přejel na zrzkovy zduřelé rty, které se pohybovaly až nebezpečně blízko jeho přirození a jen na malou, malinkou sekundu zatoužil po tom, aby ho opět sevřel v tom horkém, opojném ráji.

Yahiko se jen nahlas rozchechtal. "Je mi jasný, na co myslíš. A neboj, za chvíli se ti to splní. Sorry za to uspání a znehybnění. A vlastně taky za celou tu šarádu. Tak nějak mi bylo jasný, že kdybych za tebou přišel s prosíkem, že nutně potřebuju tvý péro v puse, asi bych se moc dobrejch výsledků nedočkal."

S těmi slovy se jen sklonil a znovu jej pojal do úst, aby si s ním konečně mohl vyhrát nejlépe, jak uměl.

***

O kousek dál, dole pod schody, se s bolestným úpěním zvedl ze země rozlámaný Kisame.

"Co se to sakra stalo?" zavrčel a ruka mu okamžitě vystřelila k bolavému místu, na němž hned nahmatal pořádnou bouli. Trvalo jen chviličku, než mu došlo, co se vlastně stalo., "Já z těch parchantů nadělám sekanou!"