Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

#53

Vjel do mě vztek. Cítila jsem, jak mě nesou dvě silné paže jednoho z hlídačů a pak nic. Jen tma. Probudila jsem se svázaná k židli v podobné místnosti, jako jsme našli... Mého dědečka. Po tvářích  mi tekly slzy, když jsem vedle sebe zahlédla ležet Adriena.

Jeho zranění však nebylo zas tak vážné. Jeho otec očividně nebyl schopen zabít svého syna nebo jen neuměl mířit. Adrienovi se z paže řinula krev, hrozilo, že vykrvácí, ale lepší rana do ruky, než do hrudi nebo hlavy.

Začala jsem se na židli vrtět za účelem se z provazů vymanit, ale jediné, čeho jsem docílila, bylo překlopení židle. Ležela jsem tam tak na boku, bolelo mě celé tělo a vedle sebe jsem cítila blonďákův přerývavý dech. Jestli se to neošetří, opravdu vykrvácí! V tom se dveře otevřely.

,,Já věděl, že budeš tvrdý oříšek." Se zavřenýma očima jsem otráveně vzdychla.

,,Jestli ho neošetříte, zemře!"snažila jsem se mluvit v klidu, ale hlas se mi třásl. Pan Agreste jen pokrčil rameny. Jemu... To bylo jedno?!

,,Asi bych ti měl splnit tvoje poslední přání... Ale toho bys mohla hravě využít."střelil pohledem k umírajícímu Adrienovi.

,,Mám právo na poslední přání... Stejně jako právo na život..."utrousila jsem.,,Můžu mít otázku?"světlovlasý pan jen přikývl. Věděl, že teď už mi může prozradit všechno. Už je to jedno.

,,Kde jsou naše mirákula a na co je tak potřebujete?"hleděla jsem mu přímo do očí ve snaze ho aspoň trochu vyvést z míry.

,,Tobě rodiče neřekli, že náušnice a prsten jsou nejsilnějšími mirákuly? A... Co maj za moc, když se spojej?"povytáhl obočí.

,,Jenže ty jsi byla určena jako dědička... A ja je proto nemohl použít. Do teď... Vlastně bych ti měl poděkovat. A tady svýmu synovi také, že tě sem takhle přivedl."ukázal na bezhybného blonďáka.

,,C-co?"pomalu se mi začaly všechny dílky skládat dohromady.

,,Jen přemýšlej, chytrá jsi na to dost... Proč asi šel Adrien do toho samého děcáku jako ty? Nebyla to náhoda, mohl jít do lepšího..."mnul si bradu a vychutnával si můj výraz jak mi všechno docházelo. Dva muži mě i s židlí znova postavili a ja tím opustila studenou podlahu, která chladila mé horké tváře.

,,V-vy jste Adriena zmanipuloval, aby se se mnou přátelil!"

,,Neřekl bych zmanipuloval, spíš navedl."



,,Z-zabijte mě, nechci už víc slyšet..."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro