Epilog je tu! ;)❤️
Užijte si ho! :3❤️

••••••••••••••••••••••••••••••••

Bylo až neuvěřitelné, jak se ti dva shledali. Nebylo ani nutné přemýšlet nad tím, co se bude dít teď. Pojedou domů, samozřejmě. Za svými blízkými a budou tam s nimi žít už navždy.

Hermiona a Fred se rozhodli jet domů velmi netradičně. Odjížděli s Irska jako dva obyčejní mudlové. Cestovali k přístavu vlakem a pak z Irska odpluli k k Velké Británii na lodi. Hermiona se na lodi cítila neuvěřitelně živá. Nasávala do plic vzduch a usmívala se, když stála na přídi lodě a koukala se na všechno okolo sebe. Náhle ji dvě cizí ruce objali zezadu a lehce se k ní někdo přitlačil.

,,Šťastná?" zašeptal jí do ucha zrzavý kouzelník.

,,S tebou teď už ano." usmála se Hermiona a opřela si svou hlavu o jeho hruď. Fred vzal její paže a lehce jí je roztáhl jako křídla anděla do stran.

,,Co to děláš?" optala se zvědavě Hermiona.

,,V Irsku jsem měl televizi a podíval jsem se na film. Mudlové mají zajímavé nápady. Viděl jsem krásný romantický film." vyprávěl jí Fred.

,,Nech mě hádat. Viděl jsi film Titanic." tipla si kudrnatá dívka.

,,Správně. Když jsem ten film viděl, tak jsem si nás dva představil na té lodi. Jak tě držím za paže na přídi lodi a že ti říkám, jak moc tě miluji." prozradil jí Fred.

,,Ta scéna končila ale ještě trochu jinak, no ne?" otočila na něj hlavu Hermiona s očekáváním v očích.

,,To abych to napravil." mínil Fred, naklonil se k ní a políbil ji. Hermiona se k němu otočila čelem a polibky mu vroucně oplácela. Byl tu s ní a ona tomu stále nemohla uvěřit. Odjížděli domů za svými milovanými a nemohli se dočkat až budou v pohodlí domova všichni spolu.
Během cesty Hermiona napsala dva dopisy. Jeden Georgovi a druhý Ginny a Harrymu. Napsala jim o tom, že Freda našla a že se s ním vrací domů.

* * *

A byli tady. Stáli před Doupětem a nic netušící rodinka Weasleyových byla uvnitř a právě večeřela. Hermiona chytila Freda za ruku a kývla hlavou. Fred s ní vyšel směrem k domu, ale těsně před ním se zarazil.

,,Jdi tam první. Já se připojím." mínil a ona se pustila jeho ruky. Fred ustoupil a Hermiona vešla do domu.

,,Hermiono!" vykřikla paní Weasleyová a okamžitě vstala od stolu, aby mohla dívku obejmout.

,,Moc ráda tě vidím, Molly." opětovala jí objetí Nebelvírka. ,,Všechny vás moc ráda vidím." usmála se nejprve na Artura, a pak i na Billa, Fleur a Charlieho, kteří zde byli přítomni, zřejmě, aby Molly s Arturem nebyli sami.

,,Báli jsme se, že jsi se nám vytratila někam i ty." vstal od stolu pan Weasley.

,,Kdepak, neztratila jsem se, spíš jsem našla něco, co mi chybělo do mého úplného já." usmála se Hermiona a podívala se ven ze dveří. Když Molly spatřila svého syna, neváhala ani minutu a vyšla směrem k němu.

,,Frede." začala plakat Molly Weasleyová a Fred svou mamku objal.

,,Jsem tady, mami, klid." pohladil ji konejšivě po zádech a usmál se na svého tátu přes mamčino rameno. Ten se k nim taky rozešel a poté, co Molly pustila svého syna, se s ním Artur přivítal. Hermiona se musela usmívat. Byla šťastná.

* * *

Pár dní po Fredově návratu přijeli na návštěvu Harry s Ginny a Georgova rodina. Vítali se s Fredem stejně jako před pár dny Molly s Arturem. Ginny se dokonce štěstím rozbrečela.

,,Proč jsi mi nedal vědět, že jsi celou dobu ve stejné zemi jako já? A ty jsi mi zase v dopisu nenapsala nic o tom, jak jsi ho našla. Napsala jsi jen, kde jsi ho našla." mluvil George nejprve k Fredovi, ale pak se obrátil na Hermionu.

,,Na ministerstvu jsem se dozvěděla, že Freda někdo viděl v Irsku v Clifdenu, jak zachází do domu. Problém byl v tom, že to nebyl Fred, ale ty. Viděla jsem tě pak s tvojí ženou a dítětem a tak jsem si myslela, že už Fred žije nový život. Přemístila jsem se ke Kylemore Abbey a tam se střetla s Fredem." vysvětlila to mladá dívka.

,,Věděl jsem, že žiješ v Clifdenu a že máš rodinu, ale nechtěl jsem se ti ukázat, protože bys Hermioně řekl, kde jsem a já nechtěl, aby měla páru o tom, kam jsem odešel. Nikdo nesměl vědět, kde bydlím." chopil se teď slova i Fred.

,,To je jedno, hlavní je, že jste se vy dva shledali a řekli si, že za všechno mohl Ron. Teď jsme jedna velká spokojená rodina." pochvaloval si George a objal jak Hermionu, tak i svého bratra.

,,Tak si vezměte sklenice se šampaňským." pronesl mezi všemi pan Weasley a každý z přítomných uchopil sklenici. ,,Kdo by měl mít nějaký proslov?" optal se Artur a Fred postrčil jemně dopředu Hermionu.

,,Myslím si, že tahle dívka je k tomu ta nejpovolanější." usmál se na ni a jeho láska se na něj taky usmála.

,,Dobrá, tak já něco málo řeknu." kývla Hermiona a stoupla si před všechny. ,,Jestli jsem za něco ráda, tak je to to, že teď slavíme kompletní rodinu a naše štěstí. Všichni jsme pohromadě, máme se rádi a to je to hlavní. Nezáleží na tom, co se stalo, nebo co se ještě všechno dít bude. Žijme teď, tady a spolu. Molly a Artur jsou naši rodiče. Ne jen pro Weasleyovi, ale i pro mě a Harryho a další. Děkujeme vám za to, že jste. Ostatní členové jsou pro mě moc důležití. Třeba Harry je můj nejlepší přítel, Ginny zase moje věrná kamarádka, George je zase ten, který vždy dokáže pobavit a Fred...Fred je někdo, kdo někomu dokáže vykouzlit ten nejkrásnější úsměv i na té nejsmutnější tváři...a je to taky člověk, kterého miluji. Každý jsme jednotlivě něčím úžasní, ale spolu utváříme celek. Utváříme rodinu a ta nás dělá ještě silnějšími. Na rodinu." pozvedla Hermiona na konci proslovu číši.

,,Na rodinu." zopakovali po ní všichni ostatní a napili se. Hermiona přešla zpět k Fredovi.

,,Tak já něco málo řeknu? To bylo málo? Málem jsem u toho proslovu usnul." utrousil její přítel a Hermiona se na něj s pusou dokořán podívala.

,,Tobě se snad nelíbil?" šťouchla mu prstem do žeber a on se začal smát.

,,Byl příšerný." ušklíbl se a ona si od něj vzala sklenici. Svou i Fredovu odložila na stůl a vyšla s ním ven. Vroucně ho venku políbila a do polibků se oba dva usmívali. Pak se odtáhli.

,,Tohle bylo taky příšerné?" nadzvedla obočí Hermiona.

,,Rozhodně zábavnější než proslov." zasmál se a ona s ním. Obtočil kolem jejího pasu své paže a podíval se jí do očí. ,,Miluju tě." řekl jí šťastně.

,,I já tebe." odpověděla mu a znovu se políbili.

Je až neuvěřitelné, že většina příběhů končí šťastně. Šťastné konce jsou ale ty nejlepší konce a tenhle příběh ho má.

Konec

•••••••••••••••••••••••••••
Děkuji moc všem za to, že jste dočetli příběh do konce! :)❤️ Moc si toho vážím a doufám, že se s některými z vás potkám i u mého příběhu, který právě chystám. Bude to historický román s názvem Dohodnutý sňatek❤️

Ještě jednou moc děkuji a zatím se s vámi loučím!!!❤️❤️❤️

Vaše Helen ❤️