Hermiona si chtěla být jistá svým rozhodnutím, a tak jí to nedalo a vydala se do komnaty, kde před nějakou dobou objevila ono zrcadlo z Erisedu. Věděla, že pokud v jejím srdci Fred opravdu má místo, zrcadlo jí to jistě ukáže.

,,Kam jdeš?" vyzvídala Ginny, když její kudrnatá kamarádka zaklapla svou knihu a zvedla se z křesla, ve kterém seděla. Hermiona se otočila směrem k Ginny.

,,Jen se jdu o něčem přesvědčit." mrkla na Ginny s úsměvem, ale zrzku opět přemohla zvědavost a proto se zvedla do stoje.

,,A kam? Do knihovny?" přešla ke své kamarádce a Hermiona si povzdechla.

,,Nestarej se, mami." zasmála se Hermiona a Ginny se na oko uraženě šla zpět posadit do křesla. Hermiona prošla obrazem ven ze společenské místnosti a vydala se temnou chodbou k místnosti s magickým zrcadlem.

Když konečně došla k oné místnosti a vstoupila do ní, pohltil ji chlad. Objala se na chvíli rukama a poté vykročila k zrcadlu z Erisedu. Jen co se v zrcadle začala rýsovat tužba jejího srdce, bylo jí hned jasné, jaká je odpověď na její otázku, jež si stále dokola kladla. V zrcadle se naproti ní zjevil zrzavý muž s lišáckým úsměvem.

,,Hermiona měla pravdu. Říkala mi, že jsi tvrdohlavá a že se tu za nějakou dobu objevíš zase. Jen jsem nevěděl, že to budu já, kdo tě uvidí." usmíval se na ni Fred a Hermiona několikrát zamrkala.

,,Počkej, tomu nerozumím. Ty myslíš tu Hermionu, která je mým odrazem? Ta ti tvrdila, že sem přijdu?" snažila se to mladá Nebelvírka pochopit.

,,Přesně tak. Jen jsme nevěděli, jestli tvá tužba bude stále šťastná Hermiona, nebo nějaký kluk." mrkl na ni Fred.

,,Čekal jsi, že bys tu stál jako odraz Freda Weasleyho?" usmála se Hermiona. Fred si ji změřil pohledem a musel se stále usmívat.

,,Upřímně? Ne, nenapadlo. Čekal jsem, že tu bude stát nějaký neznámý princ na bílém koni." prozradil Fred.

,,Víš, proč jsem sem přišla?" optala se Hermiona.

,,Jistě, že to vím. Měla jsi nejasno ve svých citech. Je pravda, že občas nejsou naše city zjevné hned na povrchu, ale skrývají se hluboko v našem srdci a duši." reagoval okamžitě na její otázku Fred. Hermiona položila ruku na zrcadlo a Fred položil svou ruku na tu její. Hermiona ucítila malé zachvění, ale nikdy nezjistila, zda bylo opravdové, nebo nebylo.

,,Mám ti dát šanci?" váhala Hermiona a ptala se tak sama sebe i Freda v zrcadle.

,,Co představuji?" optal se jednoduše Fred.

,,Touhu mého srdce." opáčila Hermiona.

,,Takže po čem toužíš?" dotázal se Fred s pozvednutým obočím. Hermiona se zhluboka nadechla.

,,Po tobě." zašeptala a pohlédla na zrzavého muže před ní.

,,Tak vidíš." mrkl na ni Fred, stáhl ruku a odešel za rám zrcadla. Hermiona se pousmála a po chvíli vyběhla z místnosti. Běžela zpět do nebelvírské společenské místnosti a chtěla Ginny povědět, co opravdu cítí.

Ginny seděla stále v křesle a bavila se o něčem s Nevillem, když se kudrnatá dívka vrátila zpět.

,,Ginny!" zavolala Hermiona na svou zrzavou kamarádku a ta se chytila u srdce.

,,U Merlinovy křivé levé..." chtěla zanadávat Ginny, ale v jejím klení ji přerušili Neville a Hermiona, kteří se jí začali smát.

,,Ginny, radši nepokračuj." vydal ze sebe mezi smíchem Neville.

,,Haha, vtipný. Vážně mě těší, že vás tak rozesmála moje zástava srdce, kterou mi Hermiona způsobila." vyčetla jim Ginny na oko uraženě.

,,Ginny, mohu si s tebou promluvit?" požádala ji Hermiona potom, co se dosmáli.

,,Předpokládám, že mě tu asi nechcete." zvedl se s úsměvem Neville. ,,Dobrou noc, holky." odebral se směrem ke své ložnici.

,,Co mi chceš povědět tak důležitého, že sem přiletíš jako uragán?" vyzvídala zrzavá nebelvírka.

,,Už jsem si jistá svými city. Chci to s tvým bratrem zkusit." pověděla Hermiona Ginny narovinu, co chtěla.

,,To je skvělé, Hermiono! A jsi si tím stoprocentně jistá?" ujišťovala se kamarádka.

,,Teď už ano." pronesla pevným hlasem Hermiona a obdařila svou kamarádku velkým úsměvem.

* * *

Druhý den, když Hermiona, Ginny a Neville seděli ve Velké síni a snídali, se začali slétat sovy. Byla neděle a tak byla pošta v Bradavicích v tento čas naprostou zvyklostí. Hermiona se velmi podivila, když k ní přiletěla neznámá sova a předala jí dopis. Ginny vedle ní vypískla a svou kamarádku pevně objala.

,,Co blázníš?" nechápala Hermionina.

,,To je Fredova sova! Ten dopis je od něj!" radovala se Ginny dál a to už Hermiona obálku roztrhla, vyndala dopis a začala číst.

Milá Hermiono,
v úterý bych se chtěl stavit v Prasinkách, a tak mě napadlo...Nechtěla by ses tam se mnou sejít? Fajn, nebudu chodit kolem horké kaše. Asi jsi pochopila, že chci jít s tebou na rande.

V téhle části dopisu se musela Hermiona nahlas zasmát.

Pokud souhlasíš, budu moc rád, když mi pošleš rychlou odpověď. Miluji tě a pokud řekneš ano, budu se na tebe těšit.

S láskou Fred

Když si Hermiona dopis dočetla, vytáhla z kapsy obyčejnou tužku, protože u sebe neměla brk, a naškrábala na pergamen svou odpověď:

Drahý Frede,
přijímám tvou nabídku.

Tvoje Hermiona

Poté pergamen předala čekající sově, sama pro sebe se usmála a už se těšila na svou první schůzku s Fredem.

••••••••••••••••••••••••••••••

Těšíte se i vy na jejich první rande? :D❤️

Děkuji moc za 1K přečtení u tohoto příběhu!!!❤️❤️❤️

Vaše Helen ❤️