❤1❤
Jsem zpět? :O
To sama nevím. :D
••••••••••••••••••••••••••••••••••
Vstoupila do svého pokoje. Rozhlédla se a pohledem zavadila o každou zajímavou věc. Tato místnost byla jen pro ni, protože teď studovala sedmý ročník a byla jmenována primuskou. Dopadla na svou novou postel a zabořila obličej do polštáře. První den ve školním roce byl za ní a ona byla zděšená z toho, že ji škola vůbec nebavila. Vlastně ji nebavilo nic. Po válce chodila asi měsíc s Ronem. Ron ale jejich vztah ukončil a Hermionu od té chvíle přepadl smutek. Proč ji nechal být? Ona ho přeci milovala. Zabolelo ji vždy u srdce, když si pomyslela, že ho už prostě omrzela. Ginny i přes to, že byl Ron její bratr, uklidňovala Hermionu při každém pláči a snažila se jí přesvědčit o tom, že žádný z kluků jí nestojí za to, aby kvůli němu uronila byť jedinou slzu. Nikdo kromě Rona neznal důvod, proč byl jejich vztah ukončen. Hermioně stekla po tváři slza. Nemohla si pomoct, ale i po rozchodu ho stále měla ráda. Tenhle kluk u ní spustil takový smutek, že se snad ani jednou za ty dva měsíce neusmála. Už ani nevěděla, co to ten úsměv, nebo dokonce smích, znamená.
Teď po prvním dnu školy přišla na to, že bude hodně těžké se znovu usmát. Myslela si, že ve škole se to vše zlepší. Bohužel se to jen zhoršilo. Ginny ani Lenka, které s ní před chvílí byly na večeři, ji nebyly s to rozradostnit. Naději na smích ztratila v ten moment kdy zjistila, že její nejlepší přítel nebude dokončovat poslední ročník. Stejně jako Ron se vydal vstříc práci. Stali se bystrozory a tak si se školou nemuseli lámat hlavu. Hermiona byla zoufalá. Ztratila lásku, ztratila úsměv, ztratila neději. Nejhorší na tom bylo, že všechny tyto ztráty vedly ke ztrátě sebe samé. Nevěděla, jak znovu najít to své šťastné já. Nevěděla co by jí udělalo radost. Připadala si jako jediná na kterou nedopadají hřejivé sluneční paprsky, které člověka pošimrají a rozveselí. Cítila jak na ni dopadá chlad kvůli podzemí, ve kterém se jako jediná ocitla a ve kterém je teď jako nešťastná duše.
••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Na začátek trochu kratší.
Mám pokračovat? :)
Pokud ano, napište mi to!❤
Mám pro vás takové menší překvapení, pokud budete chtít druhou kapitolu. ;)
Vaše Helen ❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro