Noční ticho prolomil zoufalý křik. V několika domcích se rozsvítila svíčka či rozhrnuly závěsy. Apollo vyšel ze svého domu, v jeho ruce houpající se lucerna, za ním vyděšená Hemera, jeho těhotná žena. Apollo jí políbil na čelo. "Brzy budu zpět, budu v pořádku, ale ty tu zůstaň," Jeho pohled padl na její břicho a starostlivě ho pohladil. "Nechci aby se vám něco stalo, ale tady jsi v bezpečí. Slibuješ, ze tu zůstaneš?" Jeho oči s sobě více starostí než Hemeře mohl říct, některé by ani nepochopila. Hemera si to uvědomovala, a také si uvědomovala kdo je její muž pro jejich malou vesnici. Její pohled přejel z jeho očí na obzor, kde se temné vlny rozbíjely o špičaté kameny a útesy.
Najednou se na obzoru zvedla silueta, jakoby ženské tělo, ale bez šatů, pouze se zvláštním tvarem na zádech, než však Hemera jakkoliv zareagovala, silueta zmizela. 'Pouze hříčka světla a stínu,' ujišťovala sama sebe, stejně jí ale po zádech přejel mráz, nemohla se ale více splést...

Apollo vyděšeně sledoval scénu před ním. Vypadalo to jako nějaký temný rituál. Žena která byla pravděpodobně ta, která předtím křičela už ani nevypadala jako člověk. Její tělo bylo staženo z kůže a její hlava tam prostě nebyla. Jakoby tam předtím nebyla žádná páteř a bylo jednoduché jí prostě utrhnout.
Najednou se lidé začali rozestupovat, vědma a věštkyně jejich rybářské vesnice přicházela. Byla stará, starší než se dožívají lidé s nejlepší zdravotní péčí, přesto byla stále naživu a jakž takž zdravá. "Apollo." Kývla mu na pozdrav, dále ale už jen sledovala scénu před nimi. Poté se přiblížila. Najednou se jí podlomila kolena, z pusy vykašlala spršku krve která dopadla na  rudé maso ženy. Apollo se ostražitě přiblížil k vědmě, otáčejíc jí na sebe, čehož by brzy litoval, protože hned jak se přiblížil k mrtvému tělu ženy, zaslechl něco, co nedokázal popsat odkud přišlo a po zádech mu přejel mráz. Jeho jméno bylo jediné co slyšel, hlas ale nebyl přirozený. Jak jeho lucerna zasvítila na rudé maso obrátil se mu žaludek. Jeho pohled padl zpět na vědmu, zvedajíc jí, ale její oči byly obrácené dozadu, pouze bělma zbývala. Poté ucítil, jak její váha odchází z jejich nohou jak se o nej opřela. Zkontroloval jí tep, ale nic necítil, sáhnul jí na srdce, ale jeho ruka se ani nepohnula. Něco zlého se blížilo, a vědma měla štěstí, že už tu nebude když to přijde...

Milí lidé, dnes jsem se rozhodla začít DOTS. Bude mi to trvat dost dlouho, navíc teď mám pár přihlášek do DOTS jiných lidí které musím udělat, ale psát pravděpodobně nezačnu do začátku června, spíše ještě později, protože jsem fakt pomalá.
Anyways, toto DOTS se bude odehrávat někdy ve středověku ve vymyšlené vesnici, která je prokletá, to je ale všechno co vám řeknu.
Možností budou místní, cestující obchodníci, lidé ze sousedních vesnic a cokoliv jiného co vás napadne. Děj mám částečně vymyšlený, ale spíše jen tak trochu, takže možná bude možnost udělat hlavní postavy a tak podle toho jak budu postupně vyvíjet příběh.

Ppa, vaše Modřenka ;3