Její sestra znovu sklidila od Franky udivený pohled.

 „Ovšem že ne," odpověděla Melinda a pak ještě k tomu po chvíli dodala.

 ,,Slyšela jsem klapot kopyt a spěchala na ochoz, odtamtud jsem měla přehled. Přijel se čtyřmi dalšími muži, dva z nich kupodivu nesli mrtvého divočáka a Wulfgar vypadá opravdu dobře. Je vysoký, urostlý, má vlnité, sytě hnědé vlasy po ramena a.....," řekla Melinda jenže Franka jí hned na to přerušila.

 „Jak víš který z nich to je?," zeptala se překvapeně Franka své sestry. 

Melinda stiskla rty k  sobě a dodala.

 „Jel vpředu a právě podle toho jsem to poznala, ti tři muži z jeho doprovodu budou jistě sloužící ke čtvrtému se pak choval jako k  sobě rovnému." odpověděla Melinda na Frančinu otázku i na její tázavý pohled dodala.

 „Přátelsky ho poplácal po rameni," řekla Melinda se smíchem a její mladší sestru znovu a znovu udivovalo jak se Melindě vždycky jen na základě povrchností dařilo správně odhadnout lidi. 

V tom na ni Franka opravdu neměla.

 „Takže ty ho dle vzezření považuješ za příhodného, to je pěkné. Ale co když má třeba shnilé zuby," řekla Franka která si dobírala svou sestru, ale Melinda se nedala.

 „To jistě nemá, na pozdrav se široce usmál na otce. Jeho chrup působil naprosto zdravě," odpověděla Melinda a Franka se na ní znovu zatvářila překvapeně.

  „Rozeznala jsi snad i barvu očí?," zeptala se Franka po chvíli poněkud rozčarovaně. 

„Na tu vzdálenost ne, jen tuším že jsou hnědé o  něco tmavší než jeho vlasy," odpověděla na to Melinda a Franka byla spokojena že aspoň v něčem se její sestra mýlí.

 Franka se na ní usmála a vtom ji napadlo že by jí sestra mohla pomoci neúčastnit se dnešní večeře. Vysvětlila by jí že je nesmírně unavená a požádala by jí aby ji dnes večer u večeře omluvila, jenže Melinda zděšeně protestovala.

 „To přece nejde! Potřebuju vědět co si o něm myslíš a také mi pak musíš říci jaký dojem tušíš že jsem na něj udělala já," řekla trochu podrážděně Melinda a Franka se na ní podívala jen pichlavým pohledem.

 „Jindy tě mé mínění nijak zvlášť nezajímá," zabručela na to Franka a obrátila své naštvané oči v sloup.

 „Jak budeš působit ty na něj to ti mohu říci už teď. Nejprve na tebe bude zírat s otevřenými ústy pak začne koktat a nakonec bude vykládat páté přes deváté aby na tebe zapůsobil," řekla Franka trochu podrážděně ale její hlas už zněl o něco uklidněně.

Melinda se zaculila.

 „Jak to víš?," zeptala se jí.

 „Protože to tak bylo se všemi muži," dodala Franka.

 Teď se zase pro změnu zamračila její sestra.

 „Ti však nebyli vyvolení za mého budoucího manžela a navíc já s  otcovou volbou v hloubi duše tak docela nesouhlasím. Hluboko v srdci jsem doufala ve více než prostého rytíře," řekla Melinda a Franka na to neodpověděla.

Místo to ho raději řekla.

 „Já ti něco navrhnu Melindo, dnes večer se schovám na balustrádě a  budu vaše první setkání pozorovat. Po jídle se za mou vypravíš a já ti řeknu co jsem viděla. Když totiž otce požádáš ty abych se nemusela účastnit omluví mě spíš než když se ho zeptám já. Tobě málokdy něco odmítne," řekla po chvíli Franka a přitom se na svou sestru vesele usmála.

„Pro mě za mě," souhlasila Melinda stroze a pak se i na její tváři objevil úsměv.