Wulf se zklamaně vrátil do svého pokoje.

Jeho druh byl naštěstí pryč a tak si Wulf mohl oddechnout, protože Anselmovi otázky by teď skutečně nerad zodpovídal.

Natáhl se na své lůžko a s ruka zkříčenýma za hlavou zíral chvíli jen tak do stropu.

,,Ta dívenka mu zřejmě lhala, ale on se jen tak rychle nevzdá," řekl si sám pro sebe a přece vzal si že když zatím nemůže najít onu dívku, tak najde její nádhernou kobylku. Tu krásnou ryzku která byla tak stejně krásná jako ona.

Rozhodl se že to nebude odkládat a že se po ní raději podívá hned teď.

A tak vstal zase ze svého lože a šel ven ze svého pokoje zase do stájí kde si osedlal na projížďku svého koně a vydal se hledat onu nádhernou kobylu. Protože pokud bude mít štěstí tak se třeba zas potká s její krásnou majitelkou.

Zamířil napřed do lesa aby se se svým koněm trochu projel a tam ho čekalo opravdu nesmírné překvapení, protože v půlce lesní cesty asi tak uprostřed lesa narazil zase na onu krásnou rezavou kobylku a kousek dál od ní ležela v trávě ta dívka na kterou teď neustále musel myslet.

Potichu svého koně zastavil a opatrně vyskočil ze sedla, tak aby ho hlavně ta dívka neslyšela. Tichými kroky přešel až k ní a pak si vedle ní potichu klekl.

Byla k němu otočená zády a když si všimla že se někdo na ní dívá tak se v ten moment strašně moc polekala a skoro měla co dělat aby z toho leknutí nevykřikla.

,,Nelekej se to jsem já," řekl Wulf tiše a přitom jí trochu pohladil po vlasech.

,,Co tady děláte pane?," zeptala se Franka na místo pozdravu.

,,Hledal jsem tě," odpověděl Wulf a pak si k ní z pokleku sedl.

,,A proč jste mě hledal?," zeptala se Franka tiše a hodila po něm dlouhý pohled.

,,Protože od první chvíle kdy jsem tě potkal na tebe nemohu zapomenout a taky proto že na tebe musím od našeho první setkání neustále myslet. Chyběla jsi mi," řekl Wulf něžněji než zamýšlel a přitom se France podíval dlouze do očí a jeho prsty se lehce dotkly její tváře.

,,Ale vy jste přeci zasnoubený a budete si brát tu nekrásnější ženu světa, tak proč jste hledal právě mě," odsekla Franka trochu ostře a pokoušela se ze země zvednout.

,,Jenže já jsem toužil po tobě a po tom abych se s tebou mohl opět znovu setkat," řekl Wulf a přitom přitlačil Franku opět k zemi.

,,Jenže já nejsem holka pro nějaký váš krátký romantický románek, nebo pro nějaká milostná dostaveníčka," odpověděla Franka drze a opět se snažila zvednout jenže Wulf jí nepustil.

,,Já vím, protože ty jsi mnohem víc ty malá podšívko," dodal a potom Franku hladově políbil a svým tělem jí utěsnil k zemi aby mu už nikam neutekla.       

--------------------------------------------

Dvacátá kapitola je tady a mě by zajímalo co si o tom všem myslíte?

Chtěli by jste aby tento příběh měl dobrý konec a aby si Wulf vzal Franku. Nebo by jste chtěly aby se to ještě všechno tak trochu zamotalo a aby si vzal nakonec Melindu a Franka aby odešla do kláštera kde na něj zapomene.

Teď to můžete ovlivnit a zaleží jen na vás jak tento příběh bude ještě pokračovat.

Ps: Kdyby jste měli ještě nějaký další nápad jak by to mělo dopadnout, tak mi prosím napište.

Vaše kresji0007