Kapitola šestá
CHRIS
To, že ji Dan podvedl a rozešli se bylo hrozné. Opravdu mi Foxy bylo líto a měl jsem chuť toho hajzla zmlátit. Znamenalo to, že byla konečně volná. Jenže tady byl další problém. Osud si pro nás totiž přichystal docela ironický průběh. Mezitím, co Foxy chodila s Danem a já se tiše utápěl v depresích a nekonečných stavech zamilovanosti, rozhodl jsem se sebou konečně něco dělat. Potřeboval jsem ty city zpřetrhat. Nepomohl alkohol, nepomáhaly holky na jednu noc, nepomohlo ani to, že jsem se na několik měsíců ubytovávál po hotelech a s kapelou se viděl jen na koncertech nebo zkouškách. Rozhodl jsem se proto pro mnohem drastičtější variantu a našel si přítelkyni. Nechtěl jsem před ostatními totiž vypadat, jako naprostý zoufalec, kterým jsem stejně byl. Jakoby nestačilo, že si mě kvůli Foxy neustále dobírali. Takže jsem potkal Lauru a dal se s ní dohromady. Trhalo mi srdce, když mi Foxy s úsměvem na rtech gratulovala k mému novému vztahu a přála mi do něj hodně štěstí. Neměla ani tušení. Lauru jsem nikdy nemiloval. Byla milá a hodná, jenže to nebyla Foxy. Necítil jsem k ní vůbec nic a po pár týdnech, kdy mě začalo sžírat svědomí jsem jí to i řekl. Přiznal jsem ji, jak to s mými city je a že miluju jinou. K mému překvapení ji to nijak nerozhodilo. Nevadilo jí to. Řekla mi, že to bude akceptovat, ale že by i tak byla ráda, kdybychom ve vztahu pokračovali a já neměl nic proti. Nikdy jsme spolu nespali, nedokázal jsem ji dát ani pusu na rty, takže jsem ji pokaždé políbil maximálně na tvář. Obejmutí a držení za ruce, byly našim jediným fyzickým kontaktem. Připadal jsem si, jako idiot. Byl jsem vždycky přesvědčený, že při prvním náznaku šance, to dát s Foxy dohromady, prostě vysvětlím Lauře, že je konec a budu moct být konečně s ní. Jenže osud tomu tak nechtěl. Lauře totiž před měsícem diagnostikovali rakovinu a v ten den mě s pláčem požádala, abych jí slíbil, že ji nikdy neopustím, že s ní budu až do konce. V té době byla přesvědčena, že umře přestože jí doktoři dávali vysoké šance na vyléčení. Jenže ona prostě nechtěla být sama a já ji to slíbil. Alespoň tohle jsem jí dlužil.
Takže moje reakce nato, že je Foxy volná, ale já stále zadaný, byla taková, že jsem šel následující večer po koncertu rozmlátit boxovací pytel, do nejbližšího studia. Sralo mě to, tak neskutečně mě to sralo, jenže jsem to nemohl Lauře udělat. Nenáviděla by mě a ani si to nezasloužila. Když jsem se pak vrátil do busu, holky seděli venku na sedacích vacích a povídaly si. Pozdravili jsme se a já rovnou zamířil dovnitř, abych si dal sprchu a převlíkl se. Ještě jsem ani pořádně nevylezl ven ze sprchy, když se na mě Matt s Olliem vrhli. Tušil jsem, že si mě ti dva dřív nebo později pořádně vychutnají.
"Jaké to je vědět, že je holka tvých snů konečně volná, ale stejně nemůže být tvoje?" Culil se Ollie a cpal se přitom nachos.
"Jsi kretén, víš to?" odsekl jsem jen naštvaně.
"Někde už jsem to slyšel," pokrčil rameny.
"A co ty? Chceš si do mě taky kopnout?" otočil jsem se na Matta a propálil ho naštvaným pohledem. Ten jen zvedl ruce v obranném gestu a po vzoru Ollieho si nacpal plnou pusu kukuřičných brambůrků.
"Proč se s Laurou prostě nerozejdeš?" zeptal se Ollie, jako by to byla ta nejjasnější věc pod sluncem.
"Není to tak jednoduché a ty to moc dobře víš. Nemůžu jí to udělat," zavrtím rázně hlavou.
"Myslím, že kdyby jsi jí to vysvětlil, jak to je, určitě by to pochopila. Ví přece, jak dlouho už jsi do Foxy zabouchnutý. Pokud je opravdu tak milá a hodná, jak tvrdíš, nedržela by tě ve vztahu, který nemá žádnou budoucnost, když se ti naskytla příležitost být konečně šťastný," fylozofoval a nohy si přitom hodil na sedačku, na které do té doby seděl. "Že Matte?" dodal ještě a podíval se na našeho kamaráda.
"Hele nevěřím, že to říkám, ale Ollie má pravdu," přikývl Matt a přidal se tak na Ollieho stranu. No super, takže jsou tady teď všichni proti mě.
"Kluci, musíte nám pomoct," vřítila se dovnitř Blondie i s ostatníma holkama.
"Jsem vám plně k službám, mé dámy," vyskočil ze svého místa Ollie a udělal pukrle, za což si od nás všech vysloužil několikanásobné protočení očima.
"Snažíme se přesvědčit Foxy, že nemá truchlit nad takovým kreténem a měla by se začít poohlížet jinde," smála se Blondie a mi se v tu chvíli málem zastavilo srdce.
"Jak to myslíš?" snažil jsem se znít normálně, fakt že jo, ale i tak se mi zdálo, že můj hlas zněl až příliš přiškrceně a zoufale, což mi potvrdil i výraz v Ollieho tváři, na Matta jsem se raději ani nepodíval.
"Založily jsme ji profil na seznamce a snažíme se ji domluvit nějaké rande," pokračovala Blondie vesele dál a já přitom uvnitř pomalu a bolestivě umíral.
"Jo, to je super nápad," přikývl Ollie nadšeně a věnoval mi pohled typu: Dobře ti tak.
"Jasně," přidal se Matt a ačkoliv se snažil znít neutrálně i od něj mi to přišlo, jako výsměch. Wen a Charlie mě obě propalovali pohledem a já se chtěl každou sekundou víc a víc propadnout do země.
"Myslím, že je na to ještě brzo," pronesla tiše Foxy a mi v tu sekundu spadl obří kámen ze srdce, alespoň na chvíli.
"Souhlasím s Foxy. Vždyť přece... no... teprve ukončila jeden vztah a chuděra se z něj ještě pořádně nevzpamatovala, tak proč jí hned tlačit do dalšího?" snažil jsem se znít nezaujatě, neutrálně. Moc se mi to ale nedařilo.
Foxy mi věnovala vděčný pohled. Byla ráda že jsem se jí zastal a držel s ní. Jo holka, kdyby jsi jen tušila, jaký jsem ve skutečnosti sobec. Zato ostatní mě bedlivě sledovali s pozvednutým obočím. Jakoby říkali: To jako vážně? Musel jsem před nimi vypadat naprosto směšně, ale já už si na to zvykl. Než jsem se vzpamatoval, odešla Foxy ven, aby se před spaním ještě trochu provětrala. Chtěla být sama a já to chápal.
"Tak chuděra by ještě měla počkat jo?" posmívala se mi Wen.
"Zněl jsi, jako totální idiot," přidal se k ní Ollie.
"Víš Chrisi, většinou se k jejich popichování nepřidávám, ale zato, co jsi dneska předvedl, by sis zasloužil fotku na nástěnce," ozvala se Charlie, která už seděla uvelebená za stolem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro