CHRIS

Jen to ne. Naše nástěnka hanby. Věc, kterou jsme vymysleli jen pár měsíců po tom, co jsme se do našeho autobusu nastěhovali. Měli jsme jedno pravidlo. Každý z nás může mít špatný den, může se cítit pod psa nebo mít totální breakdown, ale když už svým chováním začneš štvát celou kapelu, vysloužíš si trest a místo na nástěnce, aby nám to každý den připomínalo, že dobrá morálka je důležitá. Ollie už měl na nástěnce několik fotek. Pamatuju si na jeho první. Byli jsme tehdy na prázdninách v Thajsku a on neustále mluvil o sexu a místních holkách, které už dostal do postele. Všechny nás tím neuvěřitelně vytáčel. Byli jsme na jeho zálety zvyklý, ale v tu dobu jsme prostě jen chtěli odpočívat a relaxovat, neřešit jeho neustálé úlety. Už si nepamatuju, koho z nás to napadlo, jako prvního. Ollie měl ten den narozeniny. Řekli jsme mu, že jsme pro něj pořídili boží dárek. Něco přesně pro něj. Řekli jsme mu, že jsme zaplatili prvotřídní Thajskou prostitutku, která splní každé jeho přání. Nádhernou a svoulnou dívku. Že pokud si chtěl na dovolené pořádně užít neměl by tohle přece vynechat. Byl z toho naprosto nadšený. Hrozně nám děkoval a s úsměvem na tváři se vydal užít si svůj dárek. Vtip byl v tom, že ta holka měla penis. To bylo to největší překvapení, které na něj při rozbalování dárku čekalo. Po tom, co se dostali na pokoj, vášnivě se líbali a on se pomalu začal přesouvat níž, mu při prozkoumávání spodní části jeho partnerky došlo, že je něco špatně. Jakmile mu docvaklo, co to je, seskočil z ní, pozvracel se a co nejrychleji na sebe hodil kalhoty a triko, které si během cesty k posteli sundal. Od té doby nám na nástěnce visí fotka Ollieho, jak si rychle zapíná knoflík u kalhot, v obličeji bledý jako stěna. Stačilo totiž přihodit slečně tučné dýško a ona nám ho při jeho odchodu velmi ochotně vyfotila a fotku zaslala. Ollie už si pak po zbytek dovolené ani nevrznul. Dokonce s náma za celou tu dobu ani nepromluvil a musím říct, že to byly skvěle investované peníze do jeho dárku.

Dalším hříšníkem na nástěnce byla Wen. Tehdy byla víc jak týden ještě nevrlejší, než obvykle bývá. Kazila tak náladu, celé kapele. Dokonce ani hraní nám nepomáhalo. A tak dostala svůj trest. Když jednoho dne vycházela z koupelny, předal jí Ollie dárkový koš, který jsme ji nechali udělat. Byl plný menstruačních pomůcek, zmrzliny, sladkostí a ohřívacích polštářků. Trapný vtípek, uznávám. Jenže jsme věděli, že ji tímhle stoprocentě nasereme, což byl účel. Korunu tomu pak dodal Ollie, když jí řekl, že kdyby nepomohlo nic z toho koše, tak ji může tu její debilní náladu pomoct vyšukat z hlavy. Na fotce, která na nástěnce visí, je tedy Wen, jak drží dárkový koš, v obličeji rudá, ovšem né kvůli toho, že by se cítila trapně, ale kvůli toho, že byla tak nasraná do nepříčetnosti a chystala se v další vteřině skočit po Olliem a tím košem ho umlátit. Blondie, to tehdy stihla zachytit jen tak, tak.

Po ní přibyl na nástěnce opět Ollie. Bylo to tenkrát, když si objednali šaty, speciálně šité na zakázku, pro klip, který jsme chtěli natáčet. Krabici s nimi donesl Lewis do zákulisí, během jednoho menšího koncertu, který jsme měli v menším baru. Holky ji během přestávky nadšeně otevřeli, jenže veškerá jejich radost opadla, když šaty vytáhly z krabice. Nebyly to ani tak šaty, jako spíš pár proužků látek, které by jim sotva zakrývaly prsa a zadek. Byly zklamané a naštvané. Chtěly volat na firmu, která jim šaty vyhotovovala a stěžovat si, že posrali jejich zakázku. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistily, že jistá osoba jejich objednávku změnila. Ollie totiž jednoho dne vyřizoval nějaké zakázky na našem společném emailu a všiml si odpovědi od dané firmy, která se dotazovala ještě na pár detailů, ohledně střihu šatů. Nenapadlo ho teda nic lepšího, než celou objednávku změnit a zadat podle svých představ. Pak emaily smazal, aby po sobě zahladil stopy. To, že ho v tu chvíli málem všechny tři zabili a rozčtvrtili ani nemusím dodávat. Jako trest, musel nejen zaplatit ze svého novou objednávku šatů, ale ještě v jedněch z těch, co objednal, odehrát zbytek koncertu. Příjmul svůj trest se vztyčenou hlavou a v tom titěrném kousku látky, který mu sotva zakrýval koule, nakráčel na pódium, jako král. Fanoušci tehdy šíleli. Jeho fotka v těch šatech, tak od toho dne visí na naší nástěnce.