Kihyun

Už delší dobu jsem přemýšlel, jestli by bylo v pořádku chtít se nějak posunout dál. Nevěděl jsem, jestli by Changkyunnie chtěl, nebyl jsem si jistý, jestli to není moc brzy, jestli to není unáhlené, pořád jsem byl ve fázi, kdy nechci nic uspěchat. Nechci, abych to všechno něčím pokazil, ačkoliv Jooheon i Minhyuk pořád mrčí, abychom se konečně dali dohromady, že jsme pro sebe jako stvoření, a že už jsme stejně jako pár, tak už bychom se měli dát konečně dohromady.

Pořád jsem přemýšlel, jak. Jak ho pozvat na rande, jak nějak nadhodit naši situaci...bál jsem se zeptat přímo, ale nenapadlo mě nic, jak bych se mohl zeptat nenápadně.

„Kiki, přišel Kyunnie a taky tě hledá nějakej chlap s kytkou," Pozvedne na mě Minhyuk obočí, když pro mě dojde do kanclu. „mimochodem...Kyunnie vypadá, že žárlí, to je dobrá příležitost." Mrkne na mě a já pozvednu obočí a zasměju se.

„Ahoj, Kyunnie." Šťastně se usměju, když vidím, že přišel. Ale výhled na něj mi zatarasí hezky upravený muž, kterému se nervózně třesou ruce. Tohle znám. Ať to zní víc nebo míň pyšně, tak vím, že jsem krásný. Vím, že jsem přitažlivý, umím mluvit s lidmi, takže vím, že je ze mě většina mužů paf. Nabídek na rande jsem měl nespočet, nikdy jsem na žádnou nepřijal, protože jsem neměl zájem. A on nebude vyjímkou. Jediný, komu bych řekl ano...by byl Kyunnie, nikdo jiný. Zamrkám, když Kyunnie rychle zmizí nahoru a jemně se usměju.

„Děkuji za pozvání, i za nádhernou květinu," vezmu si od něj kytku a usměju se. „ale mám rád někoho jiného, tak...tě musím odmítnout." Povzbudivě se usměju, když vidím, jak sklopí hlavu.

„To...to má ten dotyčný štěstí, ať...ať vám to vydrží." Špitne a s třesoucíma rukama hledá v peněžence drobné na zaplacení kávy. Nechám mu kávu zadarmo jako bolestné a povzdechnu si.

„Co řekneš Kyunniemu?" zamrká na mě Minhyuk. Pozvednu obočí, co bych mu asi tak říkal? „Když mu řekneš, že jsi na to kývl, protože nemáš důvod to neudělat, tak ho třeba konečně donutíš, aby se rozhloupal." Dloubne do mě. Normálně jeho nápady shledávám divnými a naprosto ujetými, ale teď mi přišlo, že má i pravdu. Něco na tom bude a proč to nezkusit.

Vezmu kytku, co jsem dostal a dojdu nahoru. Kyunnie je zamlklý a vidím na něm, že nad něčím přemýšlí. V duchu si přeji, abych byl tím důvodem, aby na mě žárlil, aby nechtěl, abych šel na rande s někým jiným. Ale sám nevím, jak na to téma najet, aby to nebylo divné.

„Takže...rande, hm?" nimrá se v jídle, zatímco otázku pomalu zašeptá. Vytřeštím oči a překvapeně se na něj zadívám.

„Jo, no...jo." Nakonec přikývnu.

„Takže jdeš?" zašeptá a já jemně pokrčím rameny. Držím se Minhyukova plánu.

„N-Nevidím důvod, proč bych neměl jít, je to jen rande...když se mi to nebude líbit, tak na další nepůjdu, asi." Zašeptám. Srdce mi zběsile buší, když říkám slova, která nemyslím vážně.

„J-Já důvod...vidím." Zašeptá najednou a mě se asi zastaví srdce. Zvědavě k němu zvednu oči a vidím, jak se zhluboka nadechuje.

„T-Ten důvod je, že...bych chtěl, abys šel na rande se mnou...a ne s ním." Zašeptá a já sebou překvapeně trhnu. Bytem se ozve cinknutí vidličky, která dopadne na zem, když ji překvapením upustím z ruky. Srdce mi téměř vyskakuje z hrudi a já neschopen slova otvírám a zavírám pusu.

„Moc rád půjdu." Hned vyhrknu a vidím, jak Kyunnie vytřeští oči. Nám oběma tváře rozjasní úsměvy. A myslím, že se červenáme oba dva.

„A-Ale co rande s ním..." zašeptá po chvíli a uhne pohledem. Snažím se nezačít smát, když vypadá tak rozkošně, když žárlí.

„Žádné není," uhnu pohledem, když na mě vytřeští. „v-vymyslel jsem si to, protože jsem chtěl vědět, jestli bys žárlil," šeptnu a on nafoukne tváře, když se cítí lehce dotčeně. „nikdy bych nešel na rande s někým jiným než s tebou." Jemně se usměju a on se na mě překvapeně zadívá. Po zbytek večeře sedíme v tichosti, možná se oba cítíme trošku trapně, ale zároveň je atmosféra moc hezká, ostatně jako vždycky, když trávíme společný čas.

Zítra má Kyunnie ranní, tak se domluvíme, že ho odpoledne vyzvednu v nemocnici, půjdeme někam na jídlo a pak bychom si zašli do kina. A já panikařím hned od rána, panikařím, že nemám co na sebe, že mám děsný vlasy, už potřetí si umývám obličej ve snaze dostat dolů všechny nedokonalosti.

„Ježiši, uklidni se." Směje se pobaveně Minhyuk, když je u mě doma a sleduje, jak já upadám do větší a větší deprese, propadám panice a jsem děsně nervózní.

„NIKDY JSEM NEBYL NA RANDE, DIVÍŠ SE, ŽE JSEM NERVÓZNÍ?" vyjeknu a začnu po něm házet polštáře ze sedačky, zatímco on se pobaveně směje.

„Proto ti říkám, ať se uklidníš," zakroutí se smíchem hlavou. „nemáš být proč nervózní, znáte se, rozumíte si, víte o sobě všechno, ve vašem případě je rande jen formalita, aby jste se pak mohli držet za ruku a tak." Dloubne do mě a já se trhaně nadechnu. Začnu si zkoušet oblečení, Kyunnie miluje fialovou, tak jsem se rozhodl pro fialovou mikinu přes hlavu, která je mi jen o maličko větší, ale podle Minhyuka jsem v ní roztomilý a schválil mi ji.

Poslední kontrola v zrcadle než vyrazím do nemocnice. Trhnu sebou, když mi v kapse zavibruje telefon, zděsím se, jestli to náhodou není Kyunnie, že rande ruší. Když se podívám na display, tak se trošku uklidním, když je to Jooheon.

Jooheoney 13:48

Kiki, přijď už si pro něj. Nebo už ho zabiju.

Lehce se zasměju a nakonec už se rovnou skoro rozběhnu do nemocnice. Pozdravím známé na recepci a dojdu až k jeho ordinaci, nestačím ani pozdravit a už vidím, jak ho Jooheon vykopává ze dveří se smíchem a slovy: Tak už běžte, vy dvě hrdličky. Myslím, že jsme oba rudí až na zadku a nakonec se plaše pozdravíme a vydáme se do nedalekého centra. Nechci, abychom byli nervózní tak nadhodím téma rozlučky se svobodou. Já se tak nějak dostal do situace, kdy půjdu na obě rozlučky, na chvíli půjdu za Kayeem a pak se na chvíli zastavím i za Jooheonem, nakonec se po cestě na pozdní oběd domluvíme, že bych tam Kyunnieho rovnou vyzvedl a pak bychom společně jeli domů. Kyunnie nemůže pít, protože musí jít na ranní a já moc taky pít nemůžu, protože ráno musím péct.

Rande dopadlo...moc dobře. Do kavárny už dojdeme ruku v ruce a Minhyuk se rozbrečí a dostane záchvat pláče, s tím, že se konečně dočkal na stará kolena, že jsme nádherní, že nám to moc přeje. Oba se na sebe s Kyunniem usmějeme a já si jemně opřu hlavu o jeho rameno. Takhle šťastný jsem snad nikdy nebyl. Minhyuk to samozřejmě hned rozhlásil do světa, takže sotva jsme si sedli ke stolu do kavárny, tak už Taemin poslal Kyunniemu na messenger naši fotku, kterou fotil Minhyuk, s tím, co to má znamenat, kdy jsme mu to chtěli říct, že nás zbožňuje a ať co nejdříve laskavě přijdeme na večeři a přespíme tam. Oba se zasmějeme, zatímco se pořád rukama držíme jako bychom se báli, že jeden druhému zmizíme.

Kyunnie byl překvapený, když jsem mu řekl, že jsem nikdy nebyl na rande. Že jsem to ani nezkoušel, protože jsem nechtěl nikoho jiného. Možná se cítil i provinile, ale říkal jsem mu, že není nic špatného na tom, že on s někým chodil. Já se nezlobím, je přece normální a zdravé, že si užíval života a poznával ostatní lidi. To, že já to nedělal a vybral jsem si jinou cestu, na tom přece není nic hrozného.

„LOOOOOOOSER!" chtěl jsem zaklepat na dveře, ale stojím s nataženou rukou a přemýšlím, jestli nebude lepší utéct. Vzít Kyunnieho a odstěhovat se do jiného státu...na jiný kontinent...možná spíš planetu. Jakmile slyším Bambama, který falešně zpívá, začínám chytat migrénu. Nadechnu se a vejdu dovnitř, všude svítí tlumená světla jako v bordelu, navíc to tu smrdí jako by někdo něco spálil.

„Heeej, easyyyy, čáááááu." Vyskočí na mě odněkud Kayee, leknu se ho a tak první, co instinktivně udělám je, že mu do ksichtu hodím malý dort, co jsem pro něj měl připravený. Všichni umřou smíchy, zatímco já se snažím smích zadržovat, zatímco se koukám, jak Kayeemu padají z obličeje kousky čokoládového dortu. Idiot.

Yugyeom byl pohotový, tenhle skvělý moment, kdy házím Kayeemu do ksichtu dort, se mu podařilo natočit a rozeslal to všem známým, včetně Jooheona a Kyunnieho. Sám se nad tím videem rozesměju. Nakonec to nebyla ujetá párty, ne tak ujetá, jak plánoval Woozi, podle toho, co mi říkal Kyunnie. Vzhledem k tomu, že je tu karaoke a já přemýšlím, že vezmu ten mikrofon a narvu ho Bambamovi někam hodně hluboko, když kdáká už dvě hodiny falešně. Je tu hodně jídla, spálení pizza šneci, které pekl Kayee, ale zapomněl na ně v troubě. Jakmile se všichni opili natolik, že se přesunuli ven k bazénu a začali nafukovat obrovský banán, hned jsem věděl, že je čas zvednout kotvi. Bambam opile vysvětluje pravidla a zásady, jak se udržet na nafukovacím banánu, zatímco Yugyeom zvrací do květináče s orchidejemi. Pokřižuju se a rychle se jako ninja odklidím ven před dům do svého auta.

Kyunnie ♥ 22:57

Vyjíždím směrem k vám, tady se to nedá ♥

Napíšu Kyunniemu SMS, aby věděl, že budu řídit. Náš vztah...se zatím posunul jen na malé drobné pusinky a držení za ruku, ale...jsme pár. Mluvíme o sobě jako o páru a...když jsme si dali úplně první malou pusu...myslel jsem, že mi vybouchne srdce tím ohňostrojem emocí. A...jsem neskutečně šťastní, že jsme spolu, a že...na svatbu půjdeme jako oficiální pár.