Když jsem se balila. Slyšela jsem střelby šla jsem se rychle podívat viděla jsem Hannuh jak míří pistolem na Aidana "poslední slova Aidane?" přijela tam i policie a ty mířili na Hannuh ze zadu.
"Nikdy jsem tě nemiloval miloval jsem jen Nat" řekl Aidan když Hannah střelila rychle jsem přiběhla a strčila jsem Aidana pryč, povedlo se to, ale ucítila jsem velkou bolest v břiše.Koukla jsem se dolů a všude jen červená tekutina. Pak už jsem to nevydržela a upadla jsem na zem.Spadla jsem rovnou do dlaní Aidana.

Nic necítím, hádám že umírám.

"Ne, ne, ne NE!! , Nat!!,prosím neumři mi tu!."

"Aidane, moc tě miluju,už od prvního dne jsem viděla tvoje krásné oči a pomyslela si, ten je tak krásný,má oči jako pravé emeraldy, dlouho jsem na tebe měla crush, ale dokázala jsem ti to říct,protože o lásce nic nevím,Prosím najdi si novou,krásnější,milejší,moudřejší holku než jsem já.Doufám,že v jiném životě budeme spolu mít rodinu a žít ten nejlepší život." řekla jsem tiše,klidně a usměvavě, i když mi teklo strašně moc slz.
"Nat,moc tě také miluju a navždy budu,když jsem tě poprvé viděl řekl jsem si, tahle holka je z nebe ne? Měl jsem toxický vztah s Hannouh tak jsem to nechal být, ale pak jsem věděl, že k tobě cítím víc než jen kamarádka.Zrovna ten den když jsi zjistila o Hanněh chtěl jsem se sní rozejít, ale bylo už moc pozdě.
Promiň,Promiň,Promiň
Prosím odpusť mi to, Prosím ODPUSŤ MI TO, PROSÍM,PROSIM NEUMŘI DŘÍV NEŽ JÁ,TO TI NEDOVOLÍM.
Řekl jsem ti že budeš v pohodě, ale to byla ta největší lež co jsem řekl.
Prosím Nat, ještě to chvilku vydrž Prosím." Cítila jsem jeho slzy jak dopadají na můj obličej, slyšela jsem jeho bolest když to všechno říkal.

"Ai..da..ne,
pro..miň.... z..a vš..ech..no
Ch..tě.l j..si mě zachrá..nit.
A
to se mi ne..lí..bilo, nechtěla.. j.se..m abys um..ře.l, Chtěla...Jsem..Abys...Byl...Šťastný..
Pro..To.. Že jse..š ne..jlepší." zavřela jsem si oči.

"AGHH,NE, NE, NE, NE. PROSÍM JEŠTĚ TO CHVILKU VYDRŽ, NEUMŘI MI TU, PROSÍM, PROSÍM, PROSÍM"

"...D.ě....k..u....j..u..." popadla jsem svůj poslední dech.

"NAT,PROSÍM, PROSÍM, NEUMŘI, NE, NE, NE, NE"

"Už nedýchá.Je mi to moc líto."
"Byla to jen mladá holka."
"Tohle si nezasloužila."

Promiň Aidane, že jsem tě musela upustit moc brzo.

Probudila jsem se, všude bylo bílo.
"Kde to jsem?" zeptala jsem se.
"Neboj už jseš v lepším místě...dcero"
Byl to můj táta, fakt jsem mrtvá, nebyl to sen. Hned jak jsem ho viděla jsem ho šla co nejrychleji obejmout,slzy mi tekly jako vodopády.Byla jsem ráda, že ho zase vidím.
"Promiň musela si prožít, takové peklo, umřela si strašně mladým věku...ale neboj teď už tě neopustím" vzal mě za ruku a šli jsme spolu dovnitř Brány která byla celá ze zlata.

-Timeskip-

~Pohled Aidana:~

Šel jsem s kytkami a ze sešitem v ruce po cestě která byla špinavá.Otevřel jsem bránu a hledal hrob s jménem "Natasha Marryans"
Chvilku jsem tam seděl a říkal co a jak jde život.Pak jsem ji tam dal kytku a sešit s noty a krásné písničky které napsala.
V tom stejným momentě se zamnou někdo objevil.

"Ona tě strašně milovala,Aidane,doufám že to víš." Stín který stál zamnou promluvil.Hlas byl ženský,nikdy jsem tento hlas ještě neslyšel..nebo ano?

"Mohu se zeptat kdo jsi?" Zeptal jsem se.

Je zima a dny se zkracují,bylo teprve půl pátý a už byla velká tma.Nevěděl a neviděl jsem kdo na mě mluví.Nebylo na ni vůbec vidět.
Kdo to je?
Jaký měla vztah s Nat?

Neodpověděla,jenom se otočila a pomalu delala kroky.Měla na sobě černou bundu a bílou čepici.Ruce měla v kapse,její tělo a výška vypadala tak na můj věk.
Ještě než otevřela bránu a fakt už odešla,otočila se na mě.
Vlasy měla dlouhé,vlnité a blond.Nosila kulaté brýle a měla okolo krku řetízek srdce.

"Jsem Melody Smith." To je vše co řekla.Potom jsem ji nikdy v životě už neviděl.

Potom co umřela Nat se stalo hodně věcí.
Hannah byla zastřelená policajty,Lidé si velmi oblíbili Natashu,Začal jsem psát a zpívat písničky hlavně o Nat.

No nic doufám že život bez Natashi zvládnu.

Děkuji všem co si to přečetli, a omlouvám se že tato knížka je strašně krátká, protože byl napsaný jen z nudy.
Děkuji za pochopení...<3

743 slov