Objevíš se ve dveřích.

Díváš se na mamku a ona se mnou na tebe.

„Tak já asi přijdu později," řekneš a otáčíš se.

„Izuku, počkej. Už jsem na odchodu," zareaguje mamka a odejde ke dveřím.

Ty jdeš za mnou s výrazemn, který se mě ptá, co tu dělá.

„Nezapomeňte, to že vás podporuju ještě neznamená, že tu můžete dělat prasárničky. Takže se opovaž něco zkusit Katsuki," s tímhle zmizí.

Ty zrudneš.

Tohle od ní bylo hnusné.

Ale přesto jsem se pousmál Deku.