„Dife ! Dife, víš co ? Víš co ?" pištěla mi do ucha má mladší sestra.

„Ano, Charlote ?“zeptala jsem se trošku podrážděně. Nemám ráda, když mě ruší při jídle blbostmi .

„1D majíí novouu písničku !!“ vypískla vedle mě, až mi skoro pukly ušní bubínky.

„No a co ?“ odbila jsem jí s nezájmem, neříkám, že zpívají špatně , ale ona je na nich závislá .

„No a co ? No a co ?? Jak tohle můžeš vůbec říct !“ vykřikla po mně a já si bez zájmu jenom dala další sousto do úst . Charlotte začala něco mlít a já raději jenom nepřítomně sledovala hodiny, dnes byl poslední den před jarními prázdninami.Těšila jsem se, protože týden volna je vždy supr .

„Holky ?“ ozvala se po chvíli Charlotiného štěbetání máma , zvedla jsem pohled od snídaně a poslouchala, co z ní vypadne.

„O jarních prázdninách půjdeme tábořit !“ pronesla s radostí  a já se cítila stejně, jenom Charlotte podrážděně vykřikla .

„Cože ?! Proč zase ! Týden bez elektřiny !“

„Ale no tak broučku, bude se ti tam líbit, vždyť tam jezdíme každý rok! Bude to hezké se znovu střetnout s přáteli !“ podotkla  mamka způsobem “Prostě jedeš a ticho!“ Já se potichu zasmála, když jsem uviděla Charlotin zoufalý výraz .

„To přežiješ Charlotte neboj se , týden bez těch idiotů ti pomůže ,“ zařechtala jsem se, když jsme vycházely z domu a ona pořád sledovala nějaký záznam z jejich koncertu .

„Cože ? Bez jakých idiotů ? Harry má přes prázdniny dělat rozhovor a já ho neuvidím naživo kvůli tomu blbému táboření !!“ rozkřikla se, až se na ní lidi na ulici otočili .

„Vidíš, co děláš ?“ uchechtla jsem se nad jejím červeným obličejem a šla ven směrem ke škole . Charlote mi celou cestu trhala uši o tom, jak jsou 1D úžasní . Brána školy byla pro mě vykoupením .

„Pá Charlotte !“ pozdravila jsem jí rychle a už jsem zalezla do mé party spolužáků .

„Rossa přišla !“ vykřiknul Lorenzo, spolužák z Itálie . Rossa je italsky červená, tu přezdívku jsem dostala hned první den, co jsem se s ním potkala . Kvůli mým rudým vlasům . Vím, teď si všichni představíte zrzavou holku ale né ! Já mám opravdu rudé vlasy a to si je ani nebarvím .

„I tobě dobré ráno Lorenzo,“ vykouzlila  jsem úsměv  a jemně jsem ho bouchla do ramene .

„Ale, ale ,ale Rossa se nám zlobí ,“  pochichtávali se všichni a pomalu jsme šli do naší třídy, kde byl zbytek studentů.

„Rosso, co budeš dělat přes prázdniny ?“ Zajímala se Nina, která seděla obročmo na své židli .

„Jdeme kempovat!“ odpověděla jsem vesele  a všichni se jenom usmáli .

„Kam jdete ?“

„K rudým pramenům, těším se tam ,“nedokázala jsem potlačit to radostné vzrušení a zase se culila. Zazvonilo a tak jsem se raději otočila, abych neměla průser . Škola uběhla rychle. Ani jsem se nenadála a už jsem stála i s partou před školou .

„Rosso ? Půjdeš se s náma večer ven? Zítra jsou prázdniny nemusíme do školy ,“ zvala mě Nina .

„Ne, opravdu ráda bych šla, ale zítra ráno odjíždíme a nechci celej den prozvracet ,ale hned jak přijedeme domů v sobotu, tak se vidíme !“ odmítla jsem , i když bych šla ráda.Po pár minutách jsem jim zakývala a vydala se domů, musela jsem si sbalit a nachystat věci .

„Já tam nechci jet !“ zaslechla jsem v okamžiku, jak jsem vešla do dveří . Byla to Charlotte.

„Ale proč ! Vždyť se ti tam líbilo .“ mluvila na ní máma .

„Protože ! Nemůžu zůstat doma ?“ zaslechla jsem a hned po tom práskla dveřmi .

„Jsem doma !“ zakřičela jsem, když jsem zaslechla máminy kroky na schodech.

„Co s ní mám dělat ?“ zeptala se bezmocně .

„Neboj se, potká se se  známými a hned se jí zvedne nálada ,“ pousmála sem se a šla se nahoru balit . Já se narozdíl od Charlotte těšila . Pokaždé jsem tam poznala někoho nového, ale to jsem netušila, co mě tam tenhle rok čeká...

Doufám že se vám kapitola líbila a můžete zanechat komentář nebo vote :)