Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

33.

Všechno kolem mě drkocalo a mé tělo obalené v jemné látce naráželo do tvrdého dřeva podlahy. Tohle opravdu nebylo ideální místo na spánek. V první sekundě jsem si vůbec neuvědomila, kde jsem. No známé zařehtání mě plně vzbudilo. Ospale jsem se zvedla do sedu. Kolem mě jenom nadskakovaly bedny a skrz několik děr na látce, která pokrývala vůz, dovnitř svítilo sluníčko.

Zepředu jsem slyšela hlasy Sokky a Zinaje. Nerozuměla jsem jim, byla tam však jistota, že jsou tady. Koukla jsem se kolem a kousek ode mě seděla i Yannari . Na kolenou měla knihu, ale nečetla ji. Byla opřená o sloupek vozu se zavřenýma očima a na hlavě jí seděla veverka . Nejdřív jsem jí chtěla odplašit s tím, že tady nemá co dělat, no pak otevřela oči a já uviděla Ariisovo krvavě rudé oko . Pravděpodobně se mu nechtělo spát na zemi . Bylo zajímavé, jak tady bylo tolik zvířat úplně jiných než u nás a přitom taková veverka byla tady stejná . Možná to bylo tím , jak říkala Yannari, že Bayae jsou propojení s naším světem . Ariis seskočil na zem a hned jak se jeho tlapky dotkly dřeva, změnil se do své lidské, spíš normální podoby .


„Dobré ráno Meomari , Jak jsi se vyspala ?" optal se ihned s úsměvem od ucha k uchu a vlasy na všechny světové strany .


„Dobré ráno i tobě Ariisi. Vyspala jsem se celkem dobře na to, že jsem spala na tvrdém dřevu jenom s dekou . Tobě se určitě muselo spinkat lépe . Kožich musí být měkký." Odvětila jsem, zatímco mé vlasy odmítaly spolupracovat při vytváření copu . Ariis jenom pokrčil rameny a taky se snažil aspoň trochu upravit to hnízdo, které měl na hlavě .


„Ani já ani Yannari jsme nespali moc dlouho , byl jsem nucen prohrabovat se v těch štosech papírů, kvůli jedinému papíru, který tam Yannari založila a zapomněla, kde přesně ." Brblal zpod nosu a kývl hlavou na Yannari, která se pořád nevzbudila . Seděla na zemi a v rukou opravdu držela kousek žlutého starého pergamenu . Natáhla jsem se a opatrně ho vytáhla zpod jejích prstů. Text byl psaný divným písmem, které jsem neuměla přečíst, určitě jeden ze starých jazyků . No ten nákres jsem znala . Ta zbraň, kterou jsem před pár dny dostala od královny , přesně ta, která ležela vzadu za krabicemi obalená látkou a hlavně ta zbraň, s kterou jsem doufala, že nebudu muset nic dělat . Bohužel asi jsem se spletla .

„A co s tím? Co to vůbec je ?"


„Jak můžeš vidět, je to dokument , ale jestli se ptáš, co na něm stojí, tak jsou to poznámky o staré technice boje . Už se dlouho nepoužívá a je to vidět i na stavu stránek . Je to technika boje se Zamarach . To je tohle . Je nazvané podle drahokamů, které jsou zasazené v obou koncích a při spojení s uživatelem dodávají zbrani energii. Je to silná zbraň ." Vysvětloval a klouzal prstem po papíře . Neslyšela jsem ale nic, proč by byla špatná nebo něco tomu podobné .


„Když je to tak mocná zbraň, proč se tedy už nepoužívá ?" zeptala jsem se a on poukázal na střední drahokam v hodní části přesně v středě .
„Zamarach vysává svou energii z jeho uživatele , pokud jeho uživatel nemá dostatečně velké zásoby . Začne si energii brát z prostředí od všeho živého a nepřestane do doby, než se ústřední kámen opět nenaplní . Proto se nepoužívá . V bitvách, když byl jeho nositel zabit, začal vysávat energii všem kolem sebe . Je to jenom zbraň , nebere ohled na to, jestli bere energii spojenci nebo nepříteli . Dokonce vysával energii i zvířatům kolem . Byl nebezpečný a tak se přestal používat . Pořád ho však někteří oblibují a prohlašují ho za dokonalou zbraň . Především starší generace na něj nedá dopustit . Nechápu proč , v této době už se vyvinuli lepší zbraně, které nejsou tak nebezpečné, no lidem nenakážeš, co mají a co nemají mít rádi . A tak to vypadá, že si ho budeš muset oblíbit i ty ." ukončil to s úsměvem a já pořad v hlavě přemýšlela nad vším, co mi řekl . V žaludku se mi usadil nepříjemný pocit, že tohle opravdu nedopadne dobře .
„Jak to tak vidím, já už ti o tom nemusím ani nic říkat, veverka to zvládl sám ." Povzdechla si z ničeho nic Yannari . Byla jsem tak zaujatá Ariisovým povídáním, že jsem si ani nestihla všimnout, že se vzbudila . Zaklapla knihu, kterou držela a sebrala Ariisovi z ruky papír .
„Podstatné však je to, že tě s ním musíme naučit zacházet, jinak to může napáchat velké škody a na ty jsi expert i bez zbraně."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro