„LENNO RYCHLE UJEDE NÁM VLAK!!“
„já s vámi nikam nechci!“

V tu dobu mi bylo 13, měla jsem svou hlavu a těžké dětství jakožto dítě ze sirotčince. Vždy jsem milovala les, takové poklidné místo kde můžu být chvíli sama... Asi jsem se ještě nepředstavila, jmenuji se Lena Anastazia. Bylo to jen Lena  dokud se mě neujala jedna rodina, teď se jmenuji Lena Anastazia Krillerová.
Tam kde bydlím je les všude. Miluju to tu. Jenže se něco děje... Myslím že v naší chalupě nežijeme sami.