Scorpius a Albus vedle sebe seděli ve zmijozelské společenské místnosti a přemýšleli, že je na čase o svém vztahu říct svým blízkým.

„Tvůj táta bude v pohodě. Vždycky se ke mně choval hezky, když jsem byl u vás. Horší to bude s mým tátou," vzdychl Albus.

Scorpius ho vzal kolem ramen. „Myslíš? Říkal něco? Stěžoval si na mě?"
„To ne, ale víš, jak se s tvým tátou nesnáší. Jsi prostě Malfoy a to se neodpouští."

„Tak to zatím řekneme jen mému tátovi a uvidíme," rozhodl Scorpius. „Nedělej si starosti, ano?" Přitáhl si Albuse k sobě a líbal ho tak, že za chvíli bylo oběma jedno, co si kdo myslí, protože ani oni dva nebyli schopni žádné souvislé myšlenky. Scorpius napsal Dracovi, že na prázdniny přiveze i Albuse, a dostalo se jim vřelého pozvání.

Albus byl stejně celou cestu na Malfoy Manor rozklepaný.

„Albi, táta tě neukousne," uklidňoval ho Scorpius. „Možná že bude rád, že nejsem s Rose, podle něj jsme se k sobě moc nehodili."

„Asi by si pro tebe představoval někoho lepšího."

„Šššš. Nikdo lepší neexistuje. Jsi jen ty. Vždycky jsi byl jen ty." Scorpius přitiskl svůj prst na Albusovy rty, aby nemohl říkat další nesmysly o tom, jak je k ničemu a Scorpius je pro něj příliš dobrý. Scorpius neměl Albusovo sebepodceňování rád a trochu za něj vinil Harryho. Byly doby, kdy Albusův vztah s otcem nebyl zrovna ideální. Momentálně to bylo lepší a Scorpius chápal, že se jeho přítel bojí dalšího konfliktu, protože přesto všechno měl Harryho moc rád.

„Bude to dobré, uvidíš," povzbudil Albuse a otevřel bránu Malfoy Manor. Vedl Albuse rovnou do domu a doufal, že najde tátu doma. Přišli totiž o několik hodin dřív, než bylo domluveno, a Draco je měl později čekat na nádraží. Jenže Scorpius měl čerstvě obdržené osvědčení na přemisťování a musel se pochlubit, že to zvládne, tudíž protentokrát nechali Bradavický expres odjet bez nich.

Scorpius pevně stiskl Albuse za ruku a otevřel dveře. Vešli do chodby. Zarazilo je, že slyšeli hlasy. Nutno podotknout, že známé hlasy. I když zněly nějak úplně jinak...

Oba chlapci se plížili kolem obývacího pokoje, uši nastražené. Scorpius nakoukl pootevřenými dveřmi do pokoje a div nevykřikl. Škvírou pozoroval přátelský hovor dvou mužů. Jeho táta a Albusův  táta a normálně se spolu baví. Kdy se stihli spřátelit? Scorpius poodešel, aby se mohl Albus taky podívat a trochu se uklidnit, že jejich situace nyní vypadá daleko nadějněji. Albus nahlédl do pokoje a nevěřil svým očím. Jeho táta Harry líbá pana Malfoye! Nikdy snad neviděl jeho obličej tak rozněžnělý.

Albus nevydržel nevypísknout a oba muži od sebe polekaně odskočili. Harry se vydal ke dveřím, odkud rušivý zvuk vyšel.

Albus se instinktivně schoval za Scorpiuse, ale Harry měl stále v obličeji ten jemný výraz, který u něj neznal.

„Vítám vás doma," řekl se šibalským úsměvem.

„Doma?"

„No ano. Dohodli jsme se s Dracem, že spolu budeme bydlet. Předpokládám, že zrovna vám dvěma to nebude vadit."

Albus na něj stále zíral s otevřenou pusou, dokud ho Harry k sobě nepřitiskl a nenechal všechny jeho obavy rozplynout. Tohle bylo konečně objetí, na které čekal. Bezpečné, akceptující, milující. Za chvíli měl ovšem pocit, že ho umačkají, protože z druhé strany ho objímali Scorpius a Draco.