Sedmá
Jak jsem řekla, tak jsem udělala. Vydala jsem se teda směrem k bazénku. Nevypadalo to tam moc vábně. Byl tam asi tak třikrát větší řev než obvykle.
Hmm, obvykle... Jsme v tom bazénku jen několik desítek minut, a já už tomu říkám obvykle.
Zkusila jsem zjistit proč, ale z takové dálky jsem v tý změti pohybů viděla jen lidi co střídavě skáčou a zese vylézají z vody.
Teprve až jesm přišla dostatečně blízko, pochopila jsem. Právě tam sváděli boj Teri a ... Ostatní.
Nikdo jí nepomohl. Celé to bylo vlastně k smíchu. Smečka vlků co loví laň. No, loví vlastně si s ní jen hrajou, protože kdyby chtěli, tak už je Terka dávno ve vodě.
S úsměvem jsem to pozorovala. Na jednu stranu jsem byla s ní, ale na druhou jsem byla na straně ostatních. Přece to nic není. Namočí se a zas uschne.
Přijde mi, že Terka je v těhle situacích až přemrštěle hysterická. Nemyslím to zle, ale je to hrozně cholerickej člověk.
Přes všechno zamejšlení jsem úplně přestala sledovat situaci u bazénu. Zvedla jsem tedy hlavu a uviděla Teri, jak, s vcelku vyrovnaným obličejem, postává u kraje vody.
Pak jsem si ale všimla Barči. Plížila se zezadu k Terce, tak aby si jí nevšimla. Povedlo se jí to a dostala se Terce až k zádům a v jednom krátkém okamžiku ji schodila do vody. Terka ještě stihla zařvat něco nesrozumitelnýho, ale všichni si vydedukovali, že to asi ma být narážka na Báru.
Všichni začali tleskat, jásat, řvát a smát se.
Terka se vynořila z vody a zařvala:''Vy jste všichni tak blbý!'' Otočila se a utekla do svojí chatky, do které se i zamčela.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro