Osmá
Asi šest holek včetně mě to okamžitě zaregistrovalo. Běžely jsme směrem její chata, zaklepaly jsme, vzaly za kliku a... Zamčeno! Zamčela se tam a na otázku jestli můžem dovnitř odpověděla jednoduchým 'Vypadněte odsud!'. Lucka se zeptala jestli se může jít napít, že má pití v chatě. Bez meškání otevřela. Lucka vběhla dovnitř napila se a opřela se o stěnu s pohledem upřeným na Terku.
''Co ještě chceš?! Mohla by ses taky otočit a vypadnout odsud! A to svoje pitínko si si vem klidně s sebou!'' Bylo vidět jak Lucka znervózněla. ''Ok.'' sykla. Vylezla ven z chaty a zavřela za sebou.
Za chvíli už bylo slyšet hlasité zarachocení klíče v zámku. Posedaly jsme si pod okno. Mlčely jsme. Nikdo k tomu neměl co říct. V tom tichu mi myšlenky seběhly zase k Lence. Seděla jen o chatu dál, ale stejně nevěděla co tady prožíváme.
''Jdu za Leňou.'' oznámila jsem šeptem. Většina jen přikývla a zbytek nedělal pořád nic. Tak jsem teda vstala a zamířila směr chata. Bez jediného slova jsem otevřela dveře a vešla dovnitř. Lenka si pořád četla. Nic jsem neříkala, tak zvedla hlavu. Musela jsem vypadat hodně bídně. Ale asi jako jedna z mála holek jsem se tak i cítila.
''Něco se stalo?'' nadhodila. ''Schodili jsme Terku.'' řekla jsem pravdu. ''Co?'' ''No víš všichni už skočili do vody ale Teri nechtěla. A tak se o to postarali a Terku schodili. Teď se zamčela ve svý chatce a očividně je na nás silně naštvaná.'' ''Aha.'' ''Pojď se mnou k tomu bazénu.'' zaprosila jsem znovu. ''Tak jo.'' řekla a zvedla se z postele.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro