Ihned, co dlouhá ručička na hodinách dohnala tu malou u čísla 12, chvíli se nic nedělo. Až to bylo nenormální. Doopravdy! Světla nezhasla, oni byli stále na místě...

Jako klid před bouří.

Chvěla jsem se a šel mi mráz po zádech z každé nadcházející vteřiny. Nejradši bych zastavila čas a utekla, kdybych mohla.

Z pozornosti mě avšak odvedl reproduktor v rohu, ze kterého se ozval hlas Mika. Bylo to něco jako spása:

"Grace! Neboj se a zůstaň v klidu! Pokud budeš mít tušení, ihned se vrať do kanceláře! Opakuji! Ihned se vra-!"

Jenže v tu dobu všechna světla zhasla a Mikův hlas se utnul.

Strnula jsem.

...

Slyším tlukot svého srdce uvnitř sebe.

Každou vteřinu buší silněji a rychleji!

Třesu se jak osika.

Rozhlížím se, i když je úplná tma a je nepravděpodobné, že vůbec něco uvidím.

-!

Ale moment!

...!!!

Něco slyším!...

Zní to jako kroky.

Napřed něco zaskřípe, pak velikou silou dupne.

!

A znovu.

A ZNOVU!

A podle zvuku se to blíží ke-!

...

V té chvíli se neodvážím pohnout.

Přestávám se třást.

Protože si myslím, že prožívám infarkt!

...

Ono to stojí!

Stojí to u mě!

-!

Zřejmě mě vidí...

...Cítím totiž jeho pohled na mém rameni!

...

Nechci se pohnout!

Nechci se otočit!

Dívám se jen dopředu...

A snažím se uklidnit.

Jenže mě najednou vyvede z rovnováhy...

...šepot onoho neznámého tvora...

..., který se ke mně právě sklání.

-!

Měl chraplavý hlas, ale v nitru mi to připomínalo něco tak...

Známého...

Proč?

-!

...

"Zavři oči..." řekne.

...

Neposlechnu.

Snažím se dívat před sebe.

...

"Neslyšelas?!" zvýšilo to hlas.

...

Ani se nepohnu.

Avšak můj pohled klesá směrem k podlaze.

...

"Zavři je!..." zvolalo.

...

Rozhodnu se pro něco šíleného...

Zavrtím roztřeseně hlavou na nesouhlas...

...

"...Povídám ti... ZAVŘI OČI!" zařvalo.

Přitom se napřáhlo a bouchlo to do stolku (zřejmě koncem horní končetiny).

"PROČ JE NEZAVÍRÁŠ?!"

...

"J- já... N-nechci..." odhodlám se říci.

Čekám, že mě potrestá...

...

...Čekám, že mi něco udělá...

...

...Čekám, že mě přinejhorším vezme život...

...

Ale...

Jak slyším, nevybere si ani tuto možnost.

...

...Zřejmě se to rozhodlo pro něco horšího.

---

HAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHA!!! >:D

Naštvali jste se, že je konec téhle kapitoly?

Co jste čekali?! Vždyť je to JENOM prolog!

A to nejlepší teprve začne >;)

...

Ale asi až za týden, kdy se vrátím z dovolené :D

EllaVanila0

P.S - Všimli jste si, že...

...

...Některé části textu jsou uspořádány jako básnické verše?

(405 slov)