O 2 měsíce později

🤬Na hradě 🤬

Vikča: To mě chceš hodit z okna?
Karl: To bys mi byla k ničemu.
Vikča: Furt lepší než být s tebou v jednom pokoji.
Karl: To mi je jedno.
Vikča: "v duchu" já chci Reijiho.

🤬U mě a Richtera 🤬

Richter: Kam si myslíš že jdeš?
Já: To tě nemusí zajímat.
Richter: " chitne mě a hodí na postel" tady budeš.
Já: Fajn "řeknu naštvaně"
Richter: "odejdu a zamknu"
Já: "řeknu zaklínadlo"

🤬V sídle 🤬

Laito: Je tu smutno!
Shin: Sklapni!
Ayato: Nehádejte se sakra "tváří se smutně"
Já: Kluci.
Shu: Hele.
Já: Kluci slyšíte mě?
Ayato: Jo slyšíme a neřvi prosím.
Já: Promiň ale je to těžký "spadnu na kolena"
Shin: An!
Laito: Jsi v poho?
Já: Jo, jen mě to stojí hodně síly. Je tu Reiji.
Subaru: Ne a být vámi tak ho radši nechám.
Laito: Přesně sotva něco jí.
Já: Dobře, kluci najděte knížku s názvem 'Bajný Fénix'.
Carla: Tady.
Shin: Jak? Kdy si to stihl?
Já: Dík, nalistujte poslední kapitolu s názvem 'Poslední Fénix'
Laito: Dobrá "listuje"
Já: Máš to.
Laito: Jasně.
Já: Přečti to.
Laito: Děláš si že mě srandu, vždyť to nepřečte ani marmeláda.
Já: Proč?
Ayato: To je dům tohlensto "ukáže na list"
Já: "ztuhnu a nevnímám"
Shu: Vy šašci to jsou znaky prastarých.
Já: "furt se nehýbu"
Ayato: Hrát si teď na sochu není dobrý nápad.
Já: " neodpovídám"
Shin: An
Já: "proberu se a začnu se třást"
Shin: Jsi v pořádku?
Já: Ukaž tě mi tu knihu.

(Spojení se přerušilo)

Shin: An slyšís nás?
Já: Sakra " ukazují že je naslyším"

🤬V hradě 🤬

Já: Sakra, jsem už moc slabá.
Richter: "odemknu dveře"
Já: Co chceš?
Richter: Jde se spát "vezme mě a odnese na postel"
Já: Nechce se mi a navíc mám hlad.
Richter: Na to sem myslel " podá mi tác s jídlem"
Já: Není to otrávení že?
Richter: "začnu se smát"
Já: "dám mu kousek do pusi"
Richter: "dívám se zaraženě"
Já: Co jsi pokusná myš.
Richter: Dobrá "dá mi taky kousek jídla do pusi"
Já: "začnu se mírně červenat"
Richter: "ucechtnu se" Ty jsi nějaká červená ne?
Já: "otočím se zády" co tě to zajímá.
Richter: "zatvářím se trochu smutně" tak se najes "jdu k oknu a dívám se na měsíc"
Já: "otočím se zpátky a najím se"

🤬U Karla a Viky 🤬

Karl: Jídlo!
Vikča: "nevnímám"
Karl: Haló!
Vikča: Huh? Co?
Karl: Jídlo.
Vikča Nemám hlad "otočím se a dívám se ven z okna na nebe"
Karl: Kdo ti chybí?
Vikča: A co tě to zajímá?
Karl: Proč by nemělo?
Vikča: Nejsi někdo koho bych měla mít ráda.
Karl: To nevím ale asi vím kdo ti chybí.
Vikča: Hm tak schválně!
Karl: Můj druhý nejstarší syn..... Reiji.
Vikča: Jo "rozbrečím se"
Karl: Nemusíš brečet je to jen dočasní pobyt.
Vikča: To doufám. "utřu si slzy"
Karl: Najes se a pak jdi spát.
Vikča: Nemám hlad.
Karl: Co by na to řekl Reiii.
Vikča: "mlčím"
Karl: Už vím, podle mě by řekl něco jako je tohle 'mě je jedno jestli máš nebo nemáš hlad, musíš prostě jíst.
Vikča: Asi jo, ale
Karl: Ale co?
Vikča: Nic "vezmu si jídlo a jím"
Karl: Tak je hodná.
Vikča: No jo

🤬V sídle 🤬

Subaru: Doneste někdo Reijimu něco k jídlu.
Shu: Jdu tam já. "vezmu jídlo a odejdu"
Ayato: To jsem zvědaví.
Laito: Souhlasím
Shu: Reiji otevři nesu ti jídlo.

Tak to je pro tuto kapitolu vše doufám že se vám další část líbila. Vím slib jsem nedodržela.

S láskou vaše Mimoňka ❤️❤️