Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Spolubydlící ?!

Přidávám další část,užijte si to😘😘 (Nekoukej te na chyby)
Ráno

Probudila jsem se asi v 8:00 a už jsem nestíhala. Rychle jsem vběhla do koupelny a potom na snídani, kde byl pouze German . Řekla jsem mu dobré ráno a vzala si toast, jablko , vypila jsem skleničku vody a běžela do studia.

Ve studiu

Pablo: Chtěl bych vám něco oznámit . Jste tu všichni ?
Naty: Chybí jen Ludmila
Pablo: No dobře na ní čekat už nebudem. Je tady někdo, kdo vás zná, ale já nevím, kdo to je ? Čekáte někdo někoho ?
Všichni: Ne...
Fede: Čauky .. Jak se má moje banda ?
Všichni: Fede ...!!

Přišla jsem do studia a nikdo si mé přitomnosti nevšiml , jak je to možné ? Co je zajímavějšího než já ? Došla k tomu hloučku, chtěla jsem vědět co tam dělají...
Lud: Co se to tady děje ?!
Naty: Přijel Federico, bude tu s náma studovat !
Lud: Federico ? Jakej Federico ?
Fede: No přece já , Ludmi nedělej, že si mě nepamatuješ..
Lud: Ale já fakt nevim jakej Federico ? ( zajisté jsem věděla, kdo to je. I když se strašně změnil, je takovej ... Hezčí asi )
Fede: Ale Ludmilo, na mě se zapomenout nedá ..
Lud: Ať už tě znám nebo ne , rozhodně se s tebou nechci bavit ... Naty pojď jdeme jinam
Naty: Počkej ještě se rozloučím s Fedem.. Tak ahoj Fede , ještě se uvidíme
Fede: Dobře Nat tak zatím a zkus uklidnit Ludmilu, vypadá dost naštvaně .
Naty: Ona není naštvaná, zrovna teď má docela dobrou náladu .
Fede: Tak to ji nechci vidět naštvanou, radši běž.

Stála jsem tam a koukala jak Natalie mluví s Federicem o mně, je tady 5 minut a už mě štve.. Konečně se rozloučili a objali se .. ( Najednou jako by mě píchlo u srdce, když jsem je viděla v objetí, co se to děje ?! ) S Naty jsme odešli na hodinu s Gregoriem.

Po hodině

Lud: Už nemůžu, Gregorio měl zase špatnou náladu. ( Určitě ho naštvala Violetta )
Naty: Jo taky už nemůžu.
Lud: Tak na co tady čekáš ? Běž pro vodu !

Naty odešla a já byla konečně chvíli sama.Vytáhla jsem deník a zapsala si to , co se stačilo udát za dnešek. Zrovna jsem zapisovala příjezt Federica, když právě on přišel a teď stál naproti mě ( Co ten tady dělá ?! Doufám, že neviděl co jsem tam napsala )
Lud: Co chceš Federico nebo jak se jmenuješ ..
Fede: No mám tady teď mít hodinu, takže spíš nechápu co tady děláš ty ?
Lud: Já tady čekám na Natalii až přinese vodu..
Fede: A mezitím píšeš do deníku ?
Lud: Co ? Já nemám deník..
Fede: A to co schováváš za zády není deník ?
Lud: Tak dobře píšu deník a co ti je potom ?
Fede: Tak zajímá mě to , když tam máš napsaný moje jméno..
Lud: Tvoje jméno tam fakt napsaný není ..
Fede: Seš si tím tak jistá ?
Lud: Ano jsem ..

Jak jsem ráda, že právě teď přišla Natalie , ale to nemohla přijít dřív ? Rychle jsem uklidila deník do tašky. ( Tak dobře do studia už si deník nevezmu ) S Naty jsme opustili učebnu a nechali tam Federica samotného.. Dnes už jsme žádné dalši hodiny neměli tak jsme s Naty a Diegem strávili odpoledne v parku. Navečer jsem se vrátila domů a první, co jsem slyšela, bylo jak Olga křičí na Germána. Přišla jsem do kuchyně abych dobře slyšela proč se hádají.
Olga: Pane, proč jste mi neřekl, že přijede Federico ?
Ger: Olgo už jsem vám říkal, že jsem to zapomněl.
Olga: Takže, když si pán uráčí zapomenout, všechno musí zařídit Olga
Ger: Ale Olgo, vždyť už má pokoj hotový není co zařizovat.
Olga: Jak není co zařizovat ? Musí se udělat povlečení,místo u stolu, utřít prach, umýt okna, vytřít, uklidit, sundat pavučiny... A další věci
Ger: Vždyť je to práce tak na hodinu
Olga: Jestli je to práce na hodinu tak si to udělejte sám, já musím vařit.
Ger: Ale Olgo ...

Sledovala jsem je jak se hádají, když se za mnou objevila moje máma..
Pri: Ludmilo, víš že špehovat je špatný .
Lud: uff mami lekla jsem se , co tady děláš ?
Pri: Sleduju jak tady špehuješ ..
Lud: Já nešpehuju ..

Radši jsem odešla do pokoje a nechala tam mámu samotnou. Nemůžu tomu uvěřit, Federico bude vážně bydlet u nás . To znamená, že ho budu muset vídat každou chvíli. ( Nejsem s toho moc nadšená, s Federicem jsme se před 2 lety naprosto nenáviděly a nemyslím si že by se to mohlo změnit ) Asi za půl hodiny měl Federico už připravený pokoj a vybaloval si věci. Neměla jsem na něho náladu, hlavně protože jako jediný věděl o tom deníku. Ale na večeři jsem přesto musela, protože moje máma by se asi zbláznila. Není moc nadšená, že tady je a hned jak se to dozvěděla, zakázala mi s ním mluvit, prý není na mé úrovni. (Jenže on je na větší úrovni jako hvězda Y-mix) . Převlékla jsem se a otevřela dveře. Při mé smůle je otevřel i on, to znamenalo, že s ním musím po schodech a to znamenalo řev mé mámi. Musela jsem něco udělat , nechci aby křičela, tak jsem chtěla rychle vlézt do koupelny, jenže si mě všimnul..
Fede: Vyhýbáš se mi ?
Lud: Ne proč bych měla ?
Fede: No to já nevím proto se tě ptám.
Lud: Musím jít ještě do koupelny, takže můžeš jit v klidu dolů.
Fede: Dobře tak se za chvíli uvidíme..

Počkala jsem až odejde a šla jsem pomalu taky. Musela jsem u stolu sedět naproti Fedemu , takže mi celá večeře znechutila. Celou dobu vyprávěl o svým turné v evropě a o tom jak ho všechny jeho fanynky obdivují. Bylo mi s toho na nic. Jediná hvězda jsem já. Bylo po večeři, tak jsem šla zpátky do pokoje, kde jsem si vzala pyžamo a vlezla do koupelny. Natočila jsem si vanu a při relaxování jsem přemýšlela nad Fedem ( Počkat já nemůžu přemýšlet nad Federicem to nedává smysl, ne tohle nemůžu dělat) Když mi vychladla voda, oblékla jsem se a vrátila se do pokoje. Celý dnešek jsem zapsala do deníku a pečlivě zamkla v šuplíku. Vlezla jsem si do postele a pomalu jsem usínala a zase myslela na Federica ....

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro