Pohled Ludmi:

Fede byl u sebe v pokoji. Když jsem přišla seděl na posteli, ale podíval se na mě.

Fede: Co jsi chtěla probrat ?

Lud: Nás

Fede: Aha, no dobře, taky jsem se tě chtěl na něco zeptat

Lud: Ohledně toho včerejšku

Fede: Je mi úplně jasný, co to pro tebe  znamenalo

Lud: Vážně ? To jsem ráda, že to víš

Fede: Jo, chápu to, měl jsem to vědět už předtím. Byl jsem slepý a teďka to mi to sama přiznáváš.

Lud: Takže ty tohle chápeš, víš jak to bylo pro mě důležitý, ale nedokážeš přijmout, že prostě nejsem tak dokonalá, jak ty potřebuješ.

Fede: Jak já potřebuju ? Já nejsem tak sobecký jako ty. Proč to nechápeš ? Ty potřebuješ, abych se ti podřizoval dělal všechno podle tebe, jenže nejsi v tomhle vztahu na prvním místě. Vztah by měl být o obou a nejenom o tobě. 

Lud: Jenom o mě ? Jak si tohle můžeš myslet ?  Dělala jsem všechno pro tebe, ale tys to nedokázal ocenit. Nebylo to pro tebe dost dobrý. Já nejsem nejlepší, včerejšek pro tebe nebyl nejlepší, nic ti nestačí. Ale já ti nedovolím mě takhle ponižovat, jestli to má skončit, tak končím já první. Protože musím být první.

Fede: Jasně ty musíš být ve všem vždycky první a když má někdo něco víc, musíš to mít taky. Vždycky to tak bylo, to já byl slepý. Myslel jsem, že tohle je pro tebe opravdový, ale jenom jsi to hrála a teď jsi naštvaná, že já to nedokážu snést. Já nejsem jako ty. Najdi si někoho lepšího. Končím.

Lud: Jsem ráda, že jsem si to vyjasnili. Nelez mi na oči, nechci tě vidět, už nikdy.

Řekla jsem a práskla za sebou dveře od Fedeho pokoje. Nevím proč jsem nešla k sobě, ale nohy mě zavedli k Vilu. Než jsem si stačila uvědomit kde jsem bylo pozdě. Vilu mě viděla a viděla, že brečím. Když už mi nezbylo nic jiného svalila jsem se k Vilu do postele a rozbrečela jsem se naplno.

Vilu: Copak se stalo ?

Lud: Federico..

Vilu: Pohádali jste se ? Vždyť ještě ráno jste byli v pohodě. Byli jste oba šťastní, já vás viděla. 

Lud: Jenže pak se mi začal celý den vyhýbat, ani se mnou nepromluvil. Určitě se mu to nelíbilo, vždyť i ráno, když jsem se probudila tak u mě nebyl.

Vilu: Ludmi, to se mi nezdá. Vždyť věděl, že je to pro tebe poprvé. I moje poprvé bylo divné, ale León s tím byl v pohodě a pak už to byl jen hezké. Fede je chápavý, ale když mi říkáš o tom jak se choval, máš pravdu u večeře se choval dost odtažitě. Někdy dokáže být trochu hrubý, ale je to úžasný kluk a miluje tě.

Lud: Nemiluje, rozešli jsme se. Nejsem pro něho dost dobrá. Vždyť já jsem úžasná. Sice ještě nejsem tak slavná jako on, ale pro mě už sláva neznamená tolik. Fede je pro mě víc. Víc než cokoliv.

Vilu: Mám si s ním promluvit ? Určitě se bojí, že něco pokazil.

Lud: Ne, řekl mi to dost jasně a ještě byl na mě za to naštvaný, ale věděl, že to bylo pro mě důležité, ale nezáleželo mu na tom. Můžu dneska spát u tebe? Nechci být sama.

Vilu: Jo určitě, to je samozřejmé. Dojdu ti pro deku a polšáře chceš?

Lud: Ano prosím.

Než Vilu přišla usnula jsem. Cítila jsem, jak mě přikryla. Ráno jsem se probudila a Vilu ještě spala. Šla jsem do koupelny a osprchovala se, potom se namalovala a vrátila se vzbudit Vilu. Před snídaní jsme si ještě zahrali pár písniček, které budeme dneska zkoušet ve studiu a potom se vydali na snídani. U snídaně bylo ticho, s Fedem jsme se na sebe nepodívali a naprosto se ignorovali. Byla jsem jen s Vilu a s ní šla i do studia. Vilu s Fedem taky nepromluvila, podle mě na něj byla naštvaná.

Když jsme měli ve studiu zkoušet ve dvojcích s Fedem jsme to nedokázali. Nesnesli jsme se vedle sebe. Během odpolední pauzy jsem všechno povyprávěla Naty a Diegovi. Nechápali, jak to mohl Fede udělat. Vilu jedla s náma. Fede byl s Leónem a klukama. 

Zbytek dne byl hrozný. Nic mi nešlo na žádné hodině, byla jsem naštvaná na sebe, že mě rozchod s Federicem tak rozhodil. Když jsem měla trénink s klukama, všichni se na mě dívali dost naštvaně nebo spíše hůř, než jak jsem na to u nich zvyklá. Když přišla Vilu a všimla si toho, hnedka je sjela našvaným pohledem a odvedla mě ke skříňkám. Chtěla jsem jít domů a schovat se do postele. Bohužel mě Vilu vytáhla ven na limonádu, Naty se k nám přidala.

Vilu: Nechápu proč na tebe kluci byli tak naštvaní, vždyť ty jsi neudělala nic špatného, tentokrát jsi v tom opravdu nevinně a oni jsou jak supi. Jsem naštvaná na Leóna, že je na Fedeho straně. Večer mu zavolám a seřvu ho.

Lud: To nemusíš, je to jeho kamarád, je jasné, že bude na jeho straně. Spíš mě mrzí, že mě ponižuje před klukama a probírá s nima něco co by mělo být soukromé a jenom mezi mnou a jím. On to teďka vykládá všem, jak jsem nezkušená a špatná. 

Vilu: To máš pravdu, tohle by se mělo rozebírat jen v soukromí a ne to takhle vykřikovat. Jsem tak naštvaná

Naty: Já taky i Maxi je na straně Fedeho, ale Diego mluvil s Fran a zběžně ji řekl co se stalo, ani ona Fedeho nechápe a je na naší straně. Říkala, že tohle by od Fedeho nikdy v životě nečekala. Cami je taky s náma.

Lud: Nevím co budu dělat.

Vilu: Dáš si další limonádu a pak si u nás pustíme nějaký film. Jen ať Fede jde hezky z domu, nikdo ho tam nechce.