Pokračuju v pomstě
Takže je pátek... Víte co to znamená ? Další kapitola !!!
Dneska jsme zase málem zaspala. Vstala jsem šla do koupelny, potom se rychle oblíkla a běžela do studia. Ve studiu jsem si koupila pomerančový džus a jablko. Dneska teda se pomstím dalším třem lidem na mém seznamu. Šla jsem rovnou do taneční učebny, kde byl pouze Alex. Něco mě napadlo. Ujistila jsem, že tam doopravdy nikdo není. Vzala si klíčky a zamkla Alexe v učebně. První člověk splněn. Kličky jsem schovala do skřínky Maximu, aby to když tak nebylo na mě. Teď jsem měla hodinu s Angie a potom hodinu volno. Po hodině jsem šla do zasedačky, kde byl zrovna Maxi a Andrés. Přesně tyhle dva potřebuju.
Lud: Andrési pojď sem prosím.
And: Já ? Co chceš ? Nechci se s tebou bavit.
Lud: Jenom, jestli by si mi mohl pujčit na chvíli tvůj tablet, musím se podívat na jednu stránku a mě se rozbil.
Maxi: Nic jí nepujčuj.
Lud: Maxi, jen se chci na něco podívat bude to chvilka a navic tebe se na nic neptam. Pujčíš mi ho ?
And: Ehmm , tak dobře, ale jen na chvíli.
Podal mi tablet. Ja jsem najela na nastavení a zadala obnovit všechna data. Klikla jsem na to. Tablet mě ještě upozornil na to ,že se vymaže úplně všechno s toho tabletu. Klikla jsem na ano. Tablet se začal vypínat. Počkala jsem až se vypne úplně. Vrátila jsem ho Andrésovi se slovy: Vypnul se ti , asi baterka, skoč si s tím do opravny. Šla jsem na podium za Maxim. Řekla jsem mu, že teď mám učebnu ať odejde. Maxi radši neprotestoval a odešel i s Andrésem, kterej se snažil zprovoznit ten tablet. Hned jak odešli, jsem vytáhla Maximu z počítače, který si tu zapomněl, Cdčko. Slyšela jsem jak někdo jde, a tak jsem se rychle začala věnovat kabelům. Přišel Maxi, jen si vzal počítač a zase odešel. Nečekala jsem, že stihnu všechny tři za tak krátkou dobu. Vzala jsem si kytaru, chvíli hrála. Potom jsem zaslechla na chodbě nějak moc hlasů. Šla jsem se tam podívat. Byl tam Alex , říkal všem co se stalo. Andrés už zprovoznil tablet, ale byl úplně prázdný. Maxi na to Cdčko ještě nepřišel. Začala jsem se potichu smát. Všiml si toho Diego, kterej za mnou přišel a odtáhnul mě tak daleko, aby nas ostatní neslyšeli.
Diego: Lud, já vím, že tohle děláš ty
Lud: Jak to můžeš vědět ? Vetšina věci je naprostá náhoda.
Diego: Jako co například ?
Lud: Třeba ten Andrésův tablet.
Diego: No co s nim ? On říká, že ti ho půjčit a když si ho vracela už nefungoval.
Lud: To, že jsem ho vratila rozbitej neznamená, že jsem to byla já. 1. Andrés stál celou dobu u mě. 2. Já si prohlížela net a najednou shasnul.
Myslela jsem, že má třeba vybitou baterii nebo něco tak jsem ho vrátila a řekla mu ať s tim jde do opravny.
Diego: Nevěřím ti. Ludmi co se to s tebou děje ? Byla si zlá to jo ale ne takhle. Nikdy ses nemstila všem ze studia. Šla si vždycky proti jedný osobě.
Lud: Diego, tolik to bolí. Tohle co dělám mi pomáhá. Zapomínam na bolest.
Diego: Ale notak Krásko, všechno bude v pohodě.
Diego mě na chvíli uklidnil. Citila jsem, že nás někdo pozoruje. Otočila jsem hlavu a všimla si Federica. Jen zavrtěl hlavou a dál se věnoval Andrésovi. Už jsem nevěřila Diegovi. Doopravdy mi to pomáhá vidět lidi takhle špatně. Vím, že ty věci co dělám jsou naprosto primitivní, ale alespoň něco. Myslím si,že až splním můj seznam bude to v pohodě . Třeba se zase zkusím s Fedem sblížit. Za chvíli mi začínala hodina s Betem, tak jsem šla do učebny. Když jsem tam přišla všude bylo všechno rozházené. Beto v učebně už byl. Vypadalo to, že něco hledá. Šla jsem k němu přes všechny ty kabely a jiný věci co leželi na zemi. Vůbec si nevšiml , že tam jsem, a tak jsem na něho několikrát zavolala. Zareagoval až po šestém zavolání. Ale pouze se na mě otočil, řekl že hledá brýle a zase se začal v něčem hrabat. Začala jsem na něj zase volat, protoze ty brýle, které hledal byly na jeho hlavě. Beto se zastavil a šáhnul si na hlavu a brýle si nasadil. Potom jsme s Betem uklidili učebnu a začali zkoušet. Po skončení téhle hodiny, jsem šla domů. Moje máma seděla v obývaku. Nechtěla jsem s ní mluvit, a tak jsem šla do kuchyně, kde byl zase Federico. To neexistuje místnost, kde nikoho nepotkam?Hned jak jsem ho uvidela jsem se otočila a chtěla odejit. Při mé smůle si mě všiml.
Fede: Potřebuju s tebou mluvit.
Lud: Ale já s tebou ne. Teď mě omluv.
Fede: Proč se mi vyhýbáš ?
Lud: Já ? .... Já se ti nevyhýbam.. To ty mě nechceš vidět.
Fede: Já jsem chtěl vědět co se stalo včera.
Lud: Nic jen hádka s mámou.
Fede: A co ta ruka ?
Lud: Co je s rukou ?
Fede: Ludmi, vidím tu modřinu, kterou se snažíš zakrýt.
Lud: Už musím jít.
Fede: Ludmilo !
Pri: Oh Federico, nech jí bejt. Je paličatá. Snad se brzo zklidní.
Fede: Dobře , jdu do pokoje.
Pri: Nezapomeň za 15 minut je večeře.
Odešla jsem do pokoje. Odškrtla jsem si lidi na seznamu. Zapsala si dnešek do deníku. Koukla jsem na hodiny a zjistila že je čas večeře. Zamkla jsem si deník do šupliku a šla na večeři. Celá večeře proběhla v naprosté tichosti. Všichni jedli a hleděli si svého. Já jsem odešla od večeře dřív, šla se vykoupat a zalezla si do postele. Celý večer jsem chatovala s Naty. Po tom co se Naty odpojila jsem si prohlédla novinky lidí ze studia. Camila byla na večeři s Brodwayem, León zvítězil na těch jeho motorkách. Violetta a Fran byli nakupovat . Ostatní dělali stejné kraviny, jako ty co jsem jmenovala. Federico za dnešek nic nepřidal. Vypla jsem svůj tablet a šla spát .
Nezapoměňte vote a napište mi komentář,co se chystáte dělat o víkendu? A pokud víte už známky na vysvědčení ze školy napište mi to taky 💕💕
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro