Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Bratrský den

Spal jsem v klidu u Ludmi, když v tom mě probudila Vilu. Byla docela vyděšená.
Fede: co se děje ?
Vilu: Táta jde nahoru musíš pryč, vždyť nesmíš být u Lud !
Fede: To si měla říct dřív !
Vilu: A kdy jako prosim tě ?
Fede: Ludmi v stávej !
Ludmi: Nechte mě spát
Vilu: Germán jde nahoru.
Lud: Cože ?!
Ger: Vilu ? Kdepak jsi ? No nic půjdu vzbudit Ludmilu.
Fede: Budeme dělat, že jsem tu vubec nespal, ale jen jsme sem přišly a povídáme si.
Lud: Tak ale vylez z postele !
Ger: Tak tady jste. Co to tu děláte ?
Vilu: Povídáme si a rozezpíváme se.
Lud: Já vím, že máme zákaz, ale je tu i Vilu.
Ger: V pořádku, ale pojďte na snídani.
F&L&V: Dobře .

Šli jsme na snídani. Neměl jsem dneska moc chuť, ale přemohl jsem se na jeden toast s marmeládou. Zajímalo by mě co dneska budou dělat holky.Chtěl jsem se jich zeptat ale Priscila mě předběhla.

Pri: Co budete dneska dělat ?
Vilu: Musím do studia, mám dost hodin a taky musím pracovat na projektu, jsem dost pozadu.
Pri:Dobře a co ty Ludmilo?
Lud: ... Hmm...
Pri: To mi ani neodpovíš ? To není vůbec slušné. Germane vidíš jaké mi dělá strarosti?
Ger: Jen klid miláčku. Ludmi řekneš co budeš dneska dělat ?
Lud: Tobě to klidně řeknu. Půjdu s Diegem a Mariem ven.
Pri: Ty už se zase bavíš s Mariem? To je dobře je to hodný kluk a má na tebe dobrý vliv. Vždycky se mi moc líbil.Jen si to užij.
Vilu: Ty jdeš s Mariem ? Mohla bych se k vám potom připojit ?
Lud: Jasně, Diego stejně potom půjde za Fran takže se klidně můžeš připojit.Chce mě vzít na pouť co je nedaleko.
Fede:Taky jsem tě tam chtěl vzít.
Lud: To nevadí, vymyslíme si jiný program.Stejně musíme pohnout s tou prací. Odpoledne můžeme ?
Fede: Hvězdo, odpoledne mám domluvený s Leonem.Musíme něco důležitého probrat.
Vilu: S Leónem ?! Proč ? Kvůli čemu ?
Fede:Vilu nemysli si, že nic nevím.
Lud: Říkala jsem ti to

Po snidani, jsem vyrazil jěště pro věci do studia, rozbila se mi kytara tak ji chci nechat opravit.Potom jsem se procházel parkem a opět se fotil s fanynkama. Zašel jsem s nima i na zmrzlinu. Alepoň někoho zajímá moje přítomnost. Potom co holky odešly, jsem potkal Camilu,Broadweye i Maxiho s Naty. Chvilku jsem se u nich zdržel.Vypadají moc spokojeně. V dálce se k nám blížili i Fran s Diegem. Počkat ? Vždyť Diego má být s Lud! Ona se s ním sama ? To teda ne.
Fede: Ty nejsi s Ludmi ?
Diego:Ne proč ?
Fede: Říkala, že půjde s tebou a Mariem.
Diego: Mě nic neříkala.
Fede: Tak dobře. Vy jdete taky na pouť ?
Diego:Jasně byli jsme domluvený, že půjdeme i s Bromilou a Naxi. Ty nejdeš s Lud ?
Fede: Budu odpoledne s Leónem
Diego: Aha tak to jo tak se měj.

Musím najít Ludmi. Šel jaem rovnou na pouť. Uplně jsem zapomněl na sraz s Leónem. Rychle jsem mu napsal SMS, že sraz bude na pouti. Za chvíli jsem je našel, už se k ním připojila i Vilu, takže se mé srdce trochu zklidnilo. Bohužel jsem byl nepozorný a Vilu si mě všimnula. Drcla do Lud a ukázala na mě. Ludmi ke mě přicupitala a políbila mě. Objal jsem ji a nechal se zabíjet pohledem Maria, který byl velmi naštvaný. Lud mě chytla za ruku a přitáhla mě k Vilu a Mariovi. Za chvíli se přidal i León, který Maria odradil natolik, že odešel a my měli naše slečny jen pro sebe. I s Leónem jsme měli chvilku si promluvit zatímco holky byli na atrakci . Myslím, že ná bratrský den vyšel moc dobře ikdyž tu byly Vilu a Lud. Nedokážu si představit život bez ní a León to má úplně stejně. Přošli jsme celou pouť a vyzkoušeli snad všechno. Nejvíce času jsem strávili na střelnici. Soutěžili jsme s Leónem kdo vystřelí větší dárek. Potom ovšem přišla Lud a vystřelila největšího medvěda, který tam byl. S Leónem jsem se na sebe jen povídali zato děvčata se smála.
Fede: Jak to ?
Lud: Táta mě naučil střílet.
Fede: Neustále mě překvapuješ
León: Teď  vypadáme  jako trapáci
Vilu: To máš pravdu.
Lud: Vilu ten medvěd je pro tebe
Vilu: Pro mě ?
Lud: Jo vem si ho, ale máš vybrané dárky jak k Vánocům tak k narozeninám asi tak na 10 let
Vilu: Uvidíme jestli si na to vůbec vzpomeneš.
León: Už bude pozdě, pojďte domů. Zítra musíme do studia
Fede: Dobře jdeme.
Vilu: Nemusíš až k nàm Fede se o mě postará. Moc tě miluju
León: Dobře. Já tebe víc

Po milostném rozloučení těch dvou hrdliček  jsme se vydali domů. Byli jsme unavení, takže jsme se vykoupali a každej si zalezl k sobě do pokoje
a usnuli jsme.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro