Trapas. (X)
Po našem společném výletě v bazéně jsem se šla umýt.
Připravila jsem si pro Andyho takový menší překvápko sama ani nevím, jak mě tohle napadlo. Přece jsme jen přátelé. Ale po tomhle si dost myslím, že přátelé už nebudeme. Oblíkla jsem si modrý korzet s bílými puntíky a veprostřed se nacházela bílá mašle. Navlíkla jsem si bílé kalhotky a bílé podvazky a k tomu boty na vysokém podpatku. Vlasy jsem si rozcuchala, abych vypadala co nejvíc sexy a lehce se namalovala.
Stála jsem v koupelně a naproti mně bylo velké zrcadlo.
„Když se tak na sebe dívám nejradši, bych to sundala a šla v klidu spát." Zabrblám.
Bohužel nebyla už cesta zpět jiný oblečení na spaní jsem si nebrala, a pokud bych si přece jen chtěla dojít pro něco do tašky, budu muset jít v ručníku, a tak či tak mě uvidí.
Zhluboka jsem se nadechla a vydechla ještě jednou jsem se na sebe podívala do zrcadla a otevřela jsem dveře. Přešla jsem pár metrů, co mě dělilo od pokoje a kde měl ložnici Andy. Vzala jsem za kliku a vstoupila dovnitř. Andy ležel rozvalený na posteli, a když si mě všimnul jeho výraz se změnil v překvapený a taky na potěšený tím, co vidí. Usmála jsem se, a co nejvíc sexy chůzí jsem se pomalu rozešla k posteli.
Soustředila jsem se na sexy chůzi a dívala se mu do očí. Ani nevím, kde se proti mně zjevil ten noční stolek, ale zjevil se a já o něho zakopla a solidně se rozmázla uprostřed pokoje. Uslyšela jsem obrovský smích, který nebyl ničí jiný než Andyho, ačkoliv mi vůbec nebylo do smíchu, přece jen překonala a uchechtla jsem se.
„Jsi v pohodě?" Zeptá se, když ho konečně přejde smích.
„Ani ne bolí mě koleno a zřejmě jsem si vyvrkla kotník." Zabručím.
To mu asi jako odpověď stačila, protože znovu vybouchl smíchy.
„Haha." Odseknu, když se mi podaří zvednout ze země.
„Ale no tak musíš prostě uznat, že to je vtipná situace." Poví.
„Možná, tak pro tebe." Zakoulím očima.
„Furt tě vidím před očima, jak si jdeš tou sexy chůzi a svůdně se na mě díváš a ještě si, tak v hlavě říkám to nevidí ten stolek? No zřejmě jsem měl pravdu, že si ho neviděla a pak nastala ta nejlepší část tvoje držka na zemi." Řekne mezi smíchem.
„Andy radši buď ticho." Zavrčím a lehnu si vedle něho do postele.
„Nechceš na to led?" Zeptá se.
„No mohl by si, začíná mi to fialovět." Odpovím, když se podívám na kotník.
Andy se zvedne z postele a odejde.
„Tak tohle byl ten největší trapas, co se mi za poslední pár let stal." Zaúpím a rukama si zakryju obličej.
Ještě, že tohle už nemůže být horší.
Sice jsem to myslela jako řečnickou větu, ale zřejmě se někdo rozhodl, že řečnický to vážně nebude.
-
Právě sedím v ordinaci znovu a po dlouhé době. Doktor mi oznámil, že mám vyvrknutý kotník. Bylo mi ještě víc trapněji, když se mě ptal, jak se mi to stalo a já se vymluvila na to, že jsem zakopla, což byla vlastně pravda nejvíc jsem, ale ocenila to, že se neptal na podrobnosti. Byla jsem ráda, že sem ze sebe dokázala sundat to prádlo a už ho ani nechci nikdy vidět. Andy, který stal vedle mě a pomáhal mi, se postavit z toho měl celou dobu hroznou prdel a já na něho házela samé vražedné pohledy, které byli bez výsledku.
„Ahoj tati." Povím do telefonu, když jedeme k Andymu.
„Rebecco, něco se stalo?" Zeptá se okamžitě.
„No, jak ti to jenom vysvětlit." Zapřemýšlím.
„Co se stalo?!" Zvýší hlas.
„No já jaksi zakopla." Řeknu a Andy vedle mě se začne hned smát.
Otočím se na něho a lehce ho praštím.
„No a mám vyvrknutý kotník."
„Ty si zakopla o co?"
„O židli." Povím první blbost, co mě napadla.
„A byli jste u doktora?" Zeptá se.
„Jojo mám berle a ortézu."
„Ty prostě nemůžeš být jednou úplně zdravá." Řekne.
„Zdravá nejsem nikdy tati."
„No to máš pravdu, hlavně na hlavu nejsi vůbec zdravá."
„Zkrátka jsem ti chtěla říct, že můj pobyt u Andyho se nejspíš prodlouží, má mě teď na starost za to, co se mi stalo." Povím.
Andy se na mě překvapivě podíval, ale nic neřekl.
Nepočkala jsem ani na to, co mi odpoví táta, a zavěsila jsem.
-
„Jak jako, že tě mám na starost." Vybalí na mě hned, co se dopotácím do obýváku.
„Za tohle můžeš jenom ty, tak se teď starej." Řeknu.
„Já?" Zeptá se.
„Přesně, tak."
„Hele můj nápad to nebyl, aby sis oblíkla to prádlo s těmi obrovskými podpatky."
„Děláš jako, kdyby se ti to nelíbilo." Povím a sednu si na pohovku.
„No lepší by bylo, kdyby si neskončila na zemi a já tě pak nevezl do nemocnice, ale i tak to ušlo." Řekne a odejde.
„Příště se na tebe vykašlu." Naštvaně odhodím berle a ruce si založím na prsou.
Po chvilce mi, ale dojde, co jsem udělala za blbost, když na ně nedosáhnu.
„Andy!" Zakřičím.
„Co je?"
„Pojď sem."
„Nemůžu." Odpoví.
„Proč?"
„Jsem ve sprše."
„Do prdele." Zavrčím.
Zvednu se z pohovky a pokusím se doskákat po jedné noze k berlím, které byli odhozené pomalu na druhé místnosti.
„Co tady vyvádíš?" Zeptá se, když mě uvidí v pozici „holubička."
Nohu, kterou jsem měla v ortéze, byla natažená a já byla nakloněná, abych dosáhla na berle, které ležely na zemi.
„Odešly mi berle." Povím.
„Odešly? Jak prosím tě." Nechápavě poví.
„Prostě se zvedly a odešly." Zakoulím očima a zvednu je.
-
„Jo chtěl jsem se tě zeptat, jak dlouho máš tohle?" Zeptá se a v ruce drží můj peeling.
„Chvilku proč?" Zvednu obočí.
„A není to nějaký zkažený? Vždyť v tom máš nějaký písek." Poví a proklepe lahvičkou.
Prstami si promnu spánek a společně s berlemi odskáču, co nejdál od něho.
Někdy mi přijde chováním jak můj táta a to už je sakra co říct a teď vážně nevím, jestli náhodou neurážím tátu.
„Teď vás pověřuju na moje dvě nejlepší kamarádky." Povím směrem k berlím.
„A myslím, že si budeme rozumět." Sednu si na terasu a rozhlídnu se kolem.
„Trpíš samomluvou?" Ozve se, zamnou.
„Nejspíš jo, hold si potřebuju pokecat s někým inteligentním." Odpovím a usměju se na něho.
Protočí očima a sedne si vedle mě.
Ahojte! :)
Jsem nehorázně na.raná dneska jsem byla po několika měsících u doktora a ten mi oznámil, že mám angínu! To nemohla přijít o týden déle? Zrovna v tomhle týdnu musím udělat takových věcí a nechtějí se mi ani rušit -.- Vás to asi stejně nezajímá já se jen potřebovala vyzpovídat, když už jsem hrdý ateista a do kostela nechodím.
Rovnou se taky omlouvám za tenhle díl, jelikož mi není dobře, tak jsem měla menší problém se psaním, ale snažila jsem se to napsat, co nejlíp! :)
Další díl ve čtvrtek!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro