V noci mě probudily hlasy, věděla jsem moc dobře odkud jdou, proto jsem potichu otevřela dveře, sešla pár schodů a posadila se na ně. Vím, že poslouchat je neslušný, ale stejně se bavily o mně.

„Ani nevíš, jak mě to bolí i za ni, co všechno si musela vytrpět a já si klidně žiju poklidný život!" poví známý hlas.

„Nevěděl jsi to." odpoví někdo.

„Ale i tak, neviděli jsme se rok a půl a já se vůbec o ní nezajímal! Vždyť jsem její otec a jako otec jsem selhal." zlomil se mu hlas a já slyšela vzlyk.Bolelo mě ho takhle slyšet, přesně kvůli tomu jsem to nechtěla říkat, viděla jsem kvůli tomu mámu se zhroutit a brečet a teď by to mělo ještě postihnout tátu? Slzy se mi draly do očí a já se kousala do tváře, abych nevydala žádný vzlyk. Vstala jsem ze schodů a zalezla jsem do svého pokoje.

-

Přetočila jsem v posteli a otevřela jsem oči, vzala jsem mobil a podívala jsem se, kolik je hodin displej mi osvítil obličej a já musela přivřít oči, 8:30, odhodila jsem deku a vstala jsem. Stejně jsem věděla, že už neusnu, přešla jsem k oknu a protáhla jsem se. To, co jsem viděla, mi vyrazilo dech, sněžilo! Doopravdický sníh v Californii!Přeběhla jsem ke skříni, oblíkla jsem si jeansy, tričko a mikinu. Proběhla sem do pokoje táty a otevřela jsem dveře. Táta poklidně spal rozvalený přes celou postel, vyskočila jsem na postel a začala jsem na ní skákat.

„Vstávej!" zakřičím.Jenom něco zamumlá a přetočí se zády ke mně.

„Dělej tati, vstávej! Sněží!" vypísknu a začnu víc skákat na posteli.

„To v prosinci bývá, a teď mě nech spát." odpoví.

„Ne dělej vstávej, půjdeme postavit sněhuláka! Znám skvělý místo." řeknu.

„Je ti 19 Rebecco." poví.

„No a co, dělej." kopla jsem do něho, ale nereagoval.

Fajn, řekl si o to, schody jsem brala po dvou a otevřela jsem okno v kuchyni, nabrala jsem hrstku sněhu a rychle jsem vyběhla zpátky za tátou. Stoupla jsem si na postel, naklonila se nad něho a pustila jsem sníh.

„Co to do prdele je!" prudce se zvedne do sedu a oklepe se.

„Tomuhle se tatínku říká sníh." povím a sníh, který roztál na vodu, jsem mu stříkla do obličeje.

„A teď, když si vzhůru, tak se obleč, jdeme ven." řeknu a slezu z postele.

„Tak běž vzbudit kluky." poví.

„Cože? Oni jsou tady?" řeknu překvapeně.

„Spali tady." odpoví.

„Tím líp." zamumlám.Otevřela jsem dveře do pokoje pro hosty a naskytl se mi pohled na svlečený hrudníky Ashleyho a Andyho, jak se objímají, musela jsem se zasmát, protože vypadali roztomile, a zároveň jak romantický pár.Stoupla jsem si doprostřed pokoje a nadechla jsem se.„Vstávejte! Nestíháte koncert, začíná za 20 minut!" zakřičím.Oba dva sebou trhnou, přičemž Ashley spadne z postele, Andy vyskočí a začne pobíhat po pokoji, když si mě všimne zastaví se a divně se na mě podívá, potom přejde ke svému telefonu a něco tam namačká.

„Ty mrcho, vždyť je jenom 9:00! Navíc dneska koncert nemáme." Řekne.

„To mě vůbec nezajímá, za 3 minuty dole v kuchyni." Povím a vyjdu z pokoje.

„A opovažte se jít zase spát, potom nastane plán B, který se vám nebude líbit." dodám ještě a seběhnu schody dolů. Vůbec jsem si nevšimla, že CC a Jinxx leželi v obýváku. Ze skříně v kuchyni jsem vytáhla hrnec, vzala jsem vařečku a přešla jsem do obýváku. Začala jsem do toho mlátit a přitom křičet vstávejte.

„Tady už nikdy nespím." poví naštvaně CC, když kolem mě projde.

„Jen se nečerti Christi." odpovím.

„Drž hubu." prskne a já na něho jen vypláznu jazyk.

„Tak, co jsi potřebovala?" zeptá se rozespale Andy.Ash je tak ospalej, že nabourá do Andyho a ještě si zívne.Všichni vlastně vypadali jak, kdyby nespali týden. Měli slepený oči a pořád zívali, což mě nutilo dělat to samé.

„Všimli jste si, co je za oknem?" zeptám se.

„Vyhnala jsi nás z postele a já nemám ani pojem, kolik je, ale mám dojem, že je půlnoc a teď se nás ptáš, jestli jsme se dívali z okna?" zeptá se Ash a promne si oko.

„Sněží! Venku je sníh!" vypísknu nadšeně.

„Děláš si prdel, že jsi nás vzbudila, jenom kvůli tomu, že je venku sníh?" zabručím Jinxx.

„Je tady z toho vůbec někdo nadšený, jako já?" zeptám se.

„Ne." odpoví prostě táta a sedne si na barovou židličku.

„Tak jinak, venku je sníh a my jsme právě v Californii, v nejteplejším místě v Americe a ono sněží, zdá se vám to normální?!" vykřiknu.

„Je prosinec a taky zima, to zima dělává." odpoví Ash.

„Kdybyste nekecali do půlnoci a nebavili se o píčovinách, tak jste vyspaný!" prsknu naštvaně.

„A co čekáš? Takhle brzo nevstáváme nikdy." řekne Andy.

„Kromě turné." dodá Jinxx.

„Myslela jsem, že z toho budete nadšený a že půjdeme ven stavět sněhuláka." řeknu smutně.Táta jenom protočí oči.

„Fajn, tak si běžte lehnout seru na vás." prsknu projdu kolem Ashe a zalezu do pokoje.Za chvilku za mnou přijde CC.

„Vstávej, jdeme se koulovat." řekne.

„Najednou, ale já jsem nějak unavená, asi budu spát." povím a víc se rozvalím v posteli.CC ke mně přijde, v ruce drží sníh a připlácne mi ho na obličej.

„Čekáme tě dole." křikne ještě a seběhne rychle schody dolů.

„To si dělá prdel!" otřu si sníh popadnu teplou bundu a seběhnu schody dolů.

„Jsme tu všichni, tak jdeme." poví Jinxx. Vydali jsme se na místo, kde jsem byla naposled a potkala jsem Bambiho. Rozhlídla jsem se kolem, všechno bylo pokrytý sněhem a bylo to krásný, i když byla docela zima. Padla jsem do sněhu a začala jsem dělat andělíčky.

„Jsi v pořádku?" zeptá se mě táta, který vedle mě stojí.

„Naprosto." odpovím, popadnu hrst sněhu a hodím ho po něm.On mi to oplatí, akorát ve větším množství. Vstala jsem a oklepala jsem ze sebe sníh. Nabrala jsem hrstku sněhu a udělala z ní kouli a hodila jí po Ashovi, který vypadal, že za chvíli usne ve stoje. Odskočil asi půl metru, jak se lekl a já se začala smát jeho pohledu.

„Kdo to byl?" vykřikne naštvaně.Andy, který stál po jeho levici se na něho nechápavě podíval.

„Kterej zmrd, to po mně hodil?!" křikne.

„Uklidni se, nebo ti prdne cévka. Je to jenom sníh, to tě nesežere." křiknu po něm. Vražedně se na mě podívá, nabere hrst sněhu a udělá z ní kouli.

„Takže to jsi byla ty jo?!" řekne, dojde ke mně a já začnu od něho utíkat. Nejdřív jsem plánovala, že se sklouznu po tom ledu, co jsem viděla, ale trochu jsem to nevypočítala a natáhla jsem se. Okamžitě se ozval ohromný smích kluků, Ash ke mně došel a rozprášil nade mnou sníh.

„Haha fakt vtipný." povím na Ashe, který se snaží zadržet smích, natáhne ke mně ruku, zapřu se o ní a zvednu se, jenže Ashovi podjede noha, spadne a já na něho.Trvalo nám dobrých 10 minut se zvednout, kluci z nás byli mrtví, CC ležel rozvalený na zemi a smál se do větru. Když jsem se zvedala a seděla jsem na bobku, tak mi podjela noha a já si znova sedla. Ashe nenapadlo nic lepšího, než zkusit přeskočit ten led. Jenže mu nedošlo, že ten led může být i pokrytý sněhem a jakmile doskočil, tak mu to podjelo a natáhl se.

„Au." dodám při pohledu na něho, ale i tak jsem se musela smát.Kluky asi nenapadlo nám pomoct, takže si nás buď točili, nebo fotili a smáli se. Když jsme se konečně dostali pryč od toho ledu, tak jsme byli neskutečně zpocení a unavení. Museli jsme vypadat jako důchodci, drželi jsme se za ruce a po malých krůčkách jsme se přesouvali pryč.

„Zimu, už nechci v životě vidět." prsknu naštvaně, když jsme stáli vedle kluků.

„Přesně tak." dodá Ashley.Kluci, se začali zase neskutečně smát.

„A to jsem si myslel, že si dáme tu sněhovou válku." řekne Jinxx.

„Vždyť můžeme." odpoví táta a hodí po mně sníh.

„Proč já?!" zeptám se naštvaně.

„Za to ráno, zlatíčko." odpoví.

„Tak to teda ne." naberu hrst sněhu a chci to hodit po tátovi, ale ten uhne a zasáhnu Andyho. Vražedně se po mně podívá a hodí po mně sníh, ale vyhnu se.

„Ještě se trefit." křiknu po něm.

„No jen počkej." odpoví.A vznikla sněhová válka. Všichni jsme po sobě házeli sníh a vyhýbali se.Přiběhla jsem k Andymu, vyskočila jsem a sněhovou kouli jsem mu rozplácla o hlavu.Rychle odběhnu pryč, aby si nevšiml, kdo to byl.Kousek od Andyho stál táta, takže to schytal místo mě. Vybouchla jsem smíchy, při pohledu na nechápajícího tátu, který se divil, proč do něho Andy útočí sněhem hlava nehlava. Složila jsem se tam na zem a smála se.

„To si byla ty?!" křikne naštvaně Andy.

„Blesku." odpovím a začnu utíkat od Andyho.Něčí ruce mě chytily kolem pasu a zatočily se mnou dokola. Ruce se přemístily na ramena a shodily mě do sněhu.

„Co to děláš?!" vykřiknu, ale v tu chvíli na mě dopadne sníh.

„Všichni na Rebeccu!" zakřičí CC. Samozřejmě všichni poslechli a začali na mě házet sníh.„Přestaňte!" začnu sebou házet. Kdykoliv jsem se chtěla zvednout, tak mě někdo chytil a hodil mě zpátky na zem.

„Kouzelný slovíčko?" zeptá se Andy.

„Polib si prdel Biersack!" křiknu.

„Tak to si užij sníh." křikne a začne ho na mě házet.

„Nesnáším sníh!" zakřičím.

„Vždyť doma jsi z něho byla nadšená." poví táta.

„Dost, prosím! Necítím žádnou část svýho těla a mám pocit, že ten sníh mám i na místech, na kterých by být neměl!" řeknu.Kluci přestanou, někdo ke mně natáhne ruku, ale já se zvednu sama a začnu ze sebe oklepávat sníh.

„Šmejdi." dodám a vydám se sama domů.