Když jsme se od sebe odtáhli, táta měl slzy v očích. Bylo mi ho docela líto, ale i přes to jsem si neodpustila svojí poznámku.

„Jo mimochodem, děkuju moc za odvoz z letiště. Taky máš skvělou přítelkyni, tvoje tričko jí fakt padne." řeknu s ironií v hlase.

„Já se moc omlouvám, úplně jsem na to zapomněl. Moc mě to mrzí, ale jaká přítelkyně?" zeptá se.

„Ty jich máš snad víc?" vypísknu.

„Co? Jo, teda ne!" zdůrazní.

„Kamaráde, ty se v tom ztrácíš." dojde k němu jeden a poplácá ho po rameni.

„Nedělejte si ze mě prdel, já vůbec nevím o jaký přítelkyni mluvíš. O žádný nevím." řekne.

„Já ti jí popíšu ano? Blondýna, tvoje tričko, od pohledu namyšlená kráva. Teď si stačí vybrat z těch několika, který máš." odpovím v klidu a podívám se na něho.

„Už vím o čem mluvila tvoje máma." řekne a pohled mi oplatí.

„No, aspoň vím jak vypadá můj přítel." odvětím a projdu kolem něho.

„Ty máš přítele?!"vykřikne a vypadal, jako by právě ožil.

„Jak to, že se o tom Ella nezmínila?" zamumlá.

„Jak se jmenuje? Kolik mu je? Kde bydlí? Je bohatý? Jak dlouho spolu jste? Jak vypadá?" začal ze sebe chrlit otázky, jednu za druhou.

Začala jsem se smát a on se na mě nechápavě podíval.

„Jsi horší než máma." povím.

„Netahej do toho mámu a povídej." řekl, sednul si na gauč a poklepal na místo vedle sebe.

Zase jsem vybouchla smíchy, při pohledu na něj. Ostatní se začali taky smát. Jen protočil očima, ukázal na mě a pak na místo vedle sebe. Přesunula jsem se vedle něj a kousala se do tváře, abych se zase nezačala smát.

„Tak a teď odpověz." poví.

„Dobře, fajn. Jmenuje se Pan Příšera, jsou mu 2, bydlí se mnou, no není moc bohatý, má jenom to, co mu dám a jsme spolu 2 roky. Dodávám - 2 krásny roky a je to ta nejkrásnější bytost, co jsem kdy viděla." řeknu.

„Víš jak jsem se lekl, že máš doopravdy kluka? A ty máš přitom zvíře." odpoví táta.

„Co? Jak to můžeš říct? Pan Příšera není žádný zvíře. Je velmi důležitá osoba v mém životě." řeknu s hrdostí v hlase.

Táta s kluky se začne smát a přitáhne si mě do náruče.

„Kluka teda doufám nemáš, že ne?" ujistí se.

„Ne." řeknu potichu, protože to je to poslední, o čem bych se chtěla bavit.

„Tak to jsem rád. Jejich jména znáš a nebo je chceš představit?" poví a podívá se na mě, když zjistí, že se dívám na každého člena jeho skupiny a prohlížím si ho.

„Nepamatuju si jejich jména, takže je klidně představ." odpovím, rychle se na něj podívám a pak zpátky na kluka s modrýma očima. Byl fakt strašně hezkej.

„Tak dobře. To je Andy." řekne táta, ale já ho nevnímám a dál se dívám na kluka s modrýma očima.

„Kdo?" proberu se z transu a zatřesu hlavou.

„Ten na, kterýho celou dobu koukáš a usmíváš se na něho." odpoví táta.

Já hned zrudnu a podívám se jinam. Když k němu vrátím pohledem, ten kluk s modrýma očima, neboli Andy, se na mě podívá a usměje se. Fakt díky tati, za to, že jsi mě ztrapnil. Mám chuť tě zabít.

„To je Ashley." ukáže na kluka s červenými vlasy.

„Tohle je Jinxx." ukáže na dalšího.

„A tohle je CC." ukáže na posledního, se šátkem kolem čela. Ten se na mě usměje a zvedne obočí.

„Pánové tohle je Rebecca, moje jediná dcera. Jak jste slyšeli, je zadaná, takže nic nebudete zkoušet." poznamená a na všechny upře pohled.

„Přesně tak." řeknu a potom vyprsknu smíchy.

„Rád tě poznávám." poví Ashley, usměje se na mě a potom mě obejme.

„Já tebe taky." ucítila jsem, že jeho ruka padá níž než by měla, ale nic je nedala najevo.

„Purdy, okamžitě dej tu ruku pryč, než ti jí narvu někam hodně hluboko." zvýší hlas táta.

„Tati." poznamenám a protočím očima.

„Vždyť nic nedělám." zvedne na obranu Ashley ruce a zase si sedne zpátky na pohovku.

Když jsem se obejmula se Jinxxe, tak se mnou zatočil dokola.

„Nic jsem nezkusil." dodá rychle Jinxx a podívá se přes moje rameno na tátu.

„Ta je tak roztomilá, jak je malinká." řekne CC a lehce mě obejme.

Když se na něho podívám s zdviženým obočí, jen pokrčí rameny.

„No co, nechci tě nějak rozmačkat." dodá.

„Nejsem malá!" vypísknu a lehce ho bouchnu do ramene.

„Jau! Co děláš? Málem jsi mi zlomila ruku." dodá s vážným hlasem.

„Abych ti jí nezlomila doopravdy." povím.

„No, ale vážně, kolik měříš?" zeptá se Andy, který si mě začne prohlížet.

„Hodně."

„No určitě ne víc, než tady Andy." řekne CC.

„Pff, ale prosím tě, jak asi tak může bejt vysokej." dodám a ironicky se zasměju

V tu chvíli se Andy zvedne a mě hned smích přejde.

„Kurva kolik měříš?! 2 metry?!" vykřiknu, když si ho pořádně prohlédnu.

„Skoro no, jenom něco přes 190 cm." odpoví.

„Jenom něco přes, jasně ty vole." zamumlám.

„No tati, už vím proč jsi měl takový deprese, když jsi tady z nich nejmenší." řeknu a podívám se na tátu. Který jenom protočí očima.

„Tak mi pověz tu tvojí novinku." promluví táta.

„Jakou myslíš?" zeptám se.

„O tý škole." odpoví.

„Vždyť to stejně už víš."

„Ale já to chci slyšet od tebe."

„Zmlátila jsem jednu holku." řeknu s klidem v hlase.

„A za to tě vyhodili?"

„Pak záškoláctví, ničení školního majetku a taky mi furt říkali, že jsem drzá, což není pravda, jsem jen upřímná!" povím a počítám to přitom na prstech.

„Tvoje upřímnost někdy až bolí." odpoví táta.

„Nemůžu za to, že to některý nechápou."

„Proč jsi jí zmlátila."

„Moc si otvírala tu svojí držku, dostala právem."

„Jako tady naše ochranka, že ano?" zeptá se Jinxx se smíchem.

„Ten jeden mi šahal na prdel! A to si teda nenechám líbit." prsknu, sednu si na gauč a ruce zkřížím na prsou.

„Tak to mám bejt asi rád, že jsi mi jednu nevrazila, co?" poznamená Ashley a s kluky se začnou smát.

„Můžete mi někdo vysvětlit, jak tohle tintítko mohlo naší ochrance zlomit nos?" zeptá se CC a podívá se na mě.

„Moc neprovokuj, nebo se to rychle dozvíš." podívám se na něho vražedným pohledem.

„Tak je tak roztomilá." zasněně rozhodí rukama.

„Jo, to máš teda pravdu." přikývnou všichni kromě táty.

„Má sotva metr 160 a hraje si na drsňačku." řekne Jinxx.

Tušila jsem, že mě chtějí vyprovokovat a docela jim to i šlo. Nejsem zrovna proslulá svojí trpělivostí. Cholerik se sklonem být hodně agresivní.. Jo to jsem celá já, asi jsem to zdědila po tátovi, máma je až moc velký kliďas.

„Neprovokuj jí Jinxxi, ještě ti něco udělá." řekne s ironií v hlase Ashley.

V duchu začnu počítat do 10.

„No tak kluci, nechte toho." poví táta.

„A to je všechno? Máma tě sem poslala jenom kvůli tomuhle?"

„Vadí ti to snad? Já se klidně můžu vrátit." prsknu na něho naštvaně a táta se jen zarazí.

„Ne, tak jsem to nemyslel. Jsem rád, že tu jsi. Vždyť jsme se neviděli rok a půl." zakoktá.

„Fajn. Taky kvůli tomu, že mám moc zápisů v trestním rejstříku." odpovím.

„Cože?!" vykřikne.

„Děláš si prdel? Kolik?" dodá.

„Nevím asi 20. Máma si je jednou nechala okopírovat, byl to trochu tlustší obal." pokrčím rameny.

„Pro Krista." vzdychne táta a rukama si stiskne kořen nosu.

„Tak to už chápu, proč tak vyváděla." zamumlá.

„No jo, kdo by nevyváděl, kdyby mu řekli, že jestli jejich dítě udělá ještě jeden přestupek, půjde do výchovného ústavu." povím v klidu.

„Co?!" vykřikne znovu.

„Nekřič, sedím hned vedle tebe. Jinak ty to nevíš? Já myslela, že ti to máma řekla." povím.

„To teda neřekla, co v tý Anglii provádíš? To i kradeš, ne?" odpoví.

„Tak to prr! Na takovouhle úroveň se nesnížím. Neprodávám drogy a nekradu." povím.

„To jsem teda opravdu rád." řekne s ironií v hlase.

„Vidíš to, tvoje malá holčička, jak si nám vyprávěl a říkal, jak je hodná a slušná, je tak trochu rebelka, co?" poví Jinxx a zvedne na mě obočí.

„Co je v tom zápise například?" zeptá se táta.

„Už ani nevím. Vandalismus, většinou taková ta klasika, ničení majetku, zmlácení, útěk policistům."

„Kdo by to řekl, že?" poví Ashley a usměje se na mě.

„Kdybys byla vysoká, tak by se ti nestalo, že by tě chytili, kdybys utíkala." poví CC.

„Chytli mě jenom 4krát a to jenom proto, že se mi nechtělo běhat a nebo jsem se nemohla postavit na nohy." odpovím.

„Chytli tě 4 z 5 co?" řekne CC se smíchem.

„Ne. 4 asi z 20?" povím s otázkou v hlase.

„No, to by stačilo. Já myslím, že pro dnešek toho vím až moc." odpoví táta.

„Pojď, pojedeme domů. Jak ses sem vůbec dostala?" zeptá se.

„Autem?" odpovím.

„Ty máš řidičák?" poví překvapeně.

„Je mi 18, takže ano, mám řidičák tati." odpovím.

Táta hned vyskočil z pohovky a rozeběhnul se pryč.

Se zdviženým obočím se podívám na kluky.

„Co to mělo znamenat?" povím.

„Nás se neptej." odpoví sborovně.

Vstali jsme a šli jsme za tátou, který stál u mercedesu a kontroloval ho.

„Děláš si srandu, že ano?" povím.

„No co to auto mám fakt rád." odpoví.

„Místo toho, aby ses zeptal mě, jestli mi něco není, tak kontroluješ auto." protočím očima.

„No co, bezpečnost na prvním místě, přece nechci aby se ti něco stalo." odpoví.

„Jasně, za to ti spálím gumy." povím v tichosti.

Člověk vedle mě se začne smát otočím se k němu a tam stojí Andy.

„Něco k smíchu?" zeptám se.

Už se nadechoval, že něco řekne, ale přerušil ho Jinxx.

„Chci vidět, jak umíš dávat pěstí. Furt ti totiž nevěřím." poví.

„Tak mi nevěř." odpovím.

„Vlastně by mě docela zajímalo, jakýho jsi původu." zeptám se.

„Cože?" odpoví nechápavě.

„No však víš, proč máš čínský jméno, když nevypadáš jako číňan." povím.

Kluci se začali smát, dokonce i táta, který celou dobu kontroloval auto.

„Bacha, na tohle je háklivý." křikne po mně CC.

„On tě ten humor přejde." poví Jinxx.

„Neboj, tebe taky, ty levná čínská napodobenino." odpovím a zaculím se na něho.

„Au, ranila si mě!" křikne po mně.

„To byl účel." odpovím.

„Tati, když budeš tak laskav, ráda bych nasedla do toho auta a jela jsem domů." řeknu.

„Jo jasně, promiň." odpoví.

„Zatím se měj, za chvilku se uvidíme." poví.

Myslela jsem, že to říká mně, tak jsem mu chtěla něco odpovědět, ale když jsem viděla, jak pohladil to auto a dal mu pusu, tak jsem radši nic neřekla.

Nasedla jsem dovnitř, nastartovala, otevřela jsem okýnko a vycouvala. Vedle mě zastavilo černý auto a otevřelo si okýnko spolujezdce.

„Dámy první." poví CC a zasměje se.

„Tak to abys jel, černovlásko." odpovím a zasměju se.

„Tss." řekne a zasměje se společně se mnou, zařadíme a vyjedu domů.