Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Pomsta.

Akorát jsme seděli všichni v obýváku na pohovce a přemýšleli jsme, co by jsme mohli dneska dělat.

„Co kdybychom se jeli projet na kole?" zeptá se šťastně táta.

„Co blázníš nemám přezutý letní gumy!" vypísknu.

„Taky musíš všechno zkazit." řekne a kluci se začnou smát.

„Já jsem něco zkazila? Co je špatnýho na tom,že chci plnit předpisy? Potom mě chytnou a řeknou mi slečno vy nemáte zimní gumy a budu v prdeli."

„Je to jenom kolo."

„Nemám řidičák na kolo, neudělala jsem ho." dodám smutně.

„Tak něco vymysli." řekne táta.

Pár minut je ticho a já se usilovně snažím něco vymyslet.

„Co třeba se projet na kole? Nechápu proč to nikoho nenapadlo." odpovím.

„Já po tobě už normálně skočím." řekne táta a vražedně se na mě podívá.

„Vy jste vážně povedená rodinka. Nevím,kdo z vás je lepší." řekne CC a zasměje se.

„Tak to ti hned povím CC,přece já!" vykřiknu.

„No to asi těžko, já jsem tě zplodil,takže jsi po mně a to znamená,že já jsem lepší." opravil mě hned táta.

„Tati?" zeptám se.

„Co?"

„Já jsem nevěděla,že máš vagínu." povím a kluci vybouchnou smíchy. Táta se zvedl z pohovky a otevřel okno a začal počítat.

„Hlavně prosím tě neskákej, nechci pak zase uklízet po tobě ten bordel." křiknu po něm.

„100."odpoví.

„200."

„300."

„To říkáš svoje míry anebo počítáš?" zeptám se překvapeně a prohrábnu si svoje tmavě hnědé vlasy. Ani se neobtěžoval mi odpovědět a jen se vyklonil více z okna a začal křičet.

„Na to,že už má po 30, tak má furt slušný hlasivky." povím.

„Už vím jak zařídit,aby táta neměl čas mi kecat do života." vítězně se usměju.

„Jo a jakej? Necháš ho skočit z okna?" zeptá se Ash.

„Ne, vyměním mu antikoncepční pilulky za tic tac." odpovím a usměju se. V místnosti se ozve ohromný smích.

„Rebecco, kvůli tobě jsem skončil v počítání u 300 a furt nejsem uklidněný." promluví táta a opře se o parapet.

„Tak zkus šťastný číslo třeba 1000." odpovím s úsměvem na rtech a pokrčím rameny. Táta se na mě podívá a poté ke mně přijde a silně mě obejme.

„Pamatuju si jak jsem z tohohle byl nadšený a ještě víc jsem byl nadšený,když to ještě nemluvilo." poví a začne mě mačkat ve svým objetí a otáčet se mnou dokola.

„Dusíš mě."

„Tím líp." dodá a dál mě mačká.

„Tati! Nemůžu dýchat."

„Slyšeli jste něco? Protože já ne." odvětí a dál mě silně mačka.

„Vůbec nechápu,jak jsem něco takového mohl zplodit s Ellou."

„Asi se tam přimíchalo moc tvých hormonů." řeknu.

„Uvědomuješ si,že si teď už měsíc bez večeře?"

„Připadám si jako v koncentráku." poznamenám.

„Teď už stačí jenom zapnout plyn." odpoví.

„Fuu tati, to bylo tak černý, že se mi to pokusilo ukradnout moje kolo s letníma gumama." řeknu.

Táta mě furt silně mačká a proto svoje ruce přesunu k jeho bokám a začnu ho lechtat,táta vypískne a odskočí ode mě.

„Ha! Mě se jen tak nezbavíš." povím s úsměvem na rtech.

„To je škoda." odpoví.

„Co?!" vypísknu.

„Nekřič stojím přece hned vedle tebe." protočí očima.

„To je lepší jak telenovela." poví Ashley,když na nás kouká.

„Pojedeme na ty kola nebo ne?"zeptám se a klepám nohou o zem.

„Copak dceruško máš tik?" zeptá se táta.

„A co ty tatínku, jak ti chutná tic tac?" odpovím. Na odpověď jenom něco zamumlá a odejde z obýváku.

„Jak spolu můžete žít?" zeptá se CC.

„Taky si říkám,jak s něčím takovýmhle můžu žít." zvýším schválně hlas,aby to slyšel.

„Vážně se divím,že se nezabijete." řekne Jinxx.

„Kdyby mě zabil,tak pak ho zabije máma." pokrčím rameny.

„Já myslím,že Ella by byla ještě ráda,že jsem jí prokázal takovouhle službu." řekne táta, když se vrátí zpátky do místnosti.

„Víš o tom,že i muži mají city?" poví Jinxx.

„Jo vím, cítí třeba hlad." odpovím.

„Vidíte to a s tímhle já musím žít." ukáže táta na mě.

„Teď jsi nás vážně ranila ještě cítíme holky." poví Ashley. Kluci se na něho nechápavě podívají a já vyvalím oči.

„Nechceš mi snad říct,že ty jsi ten úchyl, co v metru očichává holky a líže jim stehna!" vykřiknu.

„Protože jestli ano,tak okamžitě opusť tenhle dům!" dodám.

„Co to meleš? Vypadám snad jako uchyl?" poví Ash. Už jsem se nadechovala,že něco odpovím, ale Ashley mi skočil do řeči.

„Ne, radši nic neříkej to by byla zase perla." dodá a já zakoulím očima.

O 2 hodiny později.

Na konec z toho nic nebylo ještě chvilku jsme se dohadovali a nakonec kluci odešli a já tu mohla aspoň uklidit.

„Kdy si naposled utíral prach?" zeptám se.

„Cože? A to se utírá?" odpoví táta. Povzdechnu si a plácnu se po čele. Otřela jsem prach a šla jsem luxovat, táta byl rozvalený v obýváku a sledoval televizi.

„Můžeš mi pomoct?" zeptám se.

„Vždyť já ti pomáhám." odpoví a nadzvedne nohy z koberce a položí je na stůl.

„Zvednout nohy,když sedíš na gauči a já luxuju se nepovažuje za pomoc s úklidem!" vyprsknu a projedu luxem pod jeho nohama a nasaju několik drobků.

„To je tvůj problém, ty jsi se pustila do uklízení." Nejradši bych ho s tím luxem přetáhla po hlavě,ale na to ten lux mám až moc ráda.

Vyjdu schody do patra a začnu luxovat, když se ozvala ozve hlas táty.

„Rebecco." zakřičí táta.

„No?" křikne zpět a vypnu lux.

„Někdo ti volá." seběhnu schody dolů a začnu hledat telefon podle svýho zvonění.

„Kdo je sakra otravná víla zvonilka?" zeptá se táta a podá mi mobil.

„CC" odpovím a přejedu palcem přes obrazovku.

„Ano vílo? Co si přejete."

„Máš doma tátu?"

„Ne."

„A kde je?"

„Dohnala jsem ho k tomu,že se chce pokusit o sebevraždu teď nejspíš sedí ve vaně jí plato prášku od psychiatra a v ruce drží láhev piva."

„Dej mi ho musím mu říct,ať ti prášky nežere po kilech potřebujeme ho do kapely." Jenom protočím očima a podám tátovi můj telefon.

„No co je CC, proč voláš Reb?" poví.

„Já mám mobil vedle sebe a nikdo mi nevolal."

„Tak počkej jdu se podívat." řekne a přejde ke gauči a natáhne se po telefonu.

„Aha, 20 nepřijatých hovorů od tebe to bude určitě tím,že tady Becca uklízela."

„Cože? Já můžu za to,že si hluchý a neslyšíš vlastní telefon?! Buď si změn vyzvánění na nějaký troubení lodi anebo si kup naslouchátko." křiknu po něm.

On na oplátku zvedl pouze prostředníček a nasměroval ho na mě. Jenom jsem otevřela pusu do velkého O.

„Ty jsi mě právě vyfakoval?!" Jen pokrčil rameny a otočil se ke mně zády a šel ode mě dál.

„Můj vlastní táta mě právě vyfakoval." povím překvapeně.

„Tak to teda ne! Takhle to nenechám!" zamumlám.

Šla jsem do kuchyně popadla jsem mouku a odešla jsem do koupelny. Přišla jsem k fénu a nasypala jsem do něho mouku,táta si každý ráno než jde do studia totiž fénuje vlasy. Otřela jsem všude mouku,aby nic nepoznal a vrátila jsem se do kuchyně, abych svojí "pomstu" vrátila do skříňky a s úsměvem na rtech jsem se posadila na gauč. Ten ještě uvidí.

Byla jsem netrpělivá a natěšená, jak malý dítě o Vánocích,ale snažila jsem se aby nic nepoznal. Šla jsem předčasně spát,protože jsem to fakt nemohla vydržet a s dobrým pocitem a úsměvem na rtech jsem usnula.

-

Ráno jsem seběhla nadšeně schody a zastavila se v půlce kroku,když jsem před sebou viděla kluky.

„Dobrý ráno Rebecco." poví Jinxx a dál si jí svoje toasty.

„Co tady děláš?"

„S klukama  jsme tady spali."

„Proč?"

„Proč prostě nikdy neřekneš „I tobě přeju dobrý ráno Jinxxi."

„Moc dlouhá věta." odpovím a vyndám z lednice mléko a napiju se z něho.

„Víš že je to docela nehygienický?"

„Ty mi něco říkej o hygieně." povím. Táta akorát sešel ze schodů a popřál mi dobrý ráno.

„Kdy přišli?" šeptnu k tátovy, když se ke mně přiblíží.

„Přišli asi po 20 minutách, co jsi šla spát, musíme psát písničku."

„Aha." odpovím prostě.

„Jdu se umýt." poví a odejde.

Po 10 minutách.

Ozve se obrovský křik. Jen jsem se pro sebe usmála,že by táta konečně objevil mé překvapení? Uslyším rychle kroky po schodech dolů.

„Tak jak se ti líbilo-" zarazila jsem se v půlce věty,protože ten kdo byl pokrytý moukou nebyl můj táta.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro