Andy zastavil před domem a vypnul motor.

„Dnešek jsem si vážně užila." Usměju se na něho a odepnu si pás.

„Jo to já taky,takže nelituješ,že si šla semnou na večeři?"

„Ne to opravdu ne myslím,že to byla ta nejlepší večeře co jsem,kdy zažila." Rozesměju se při vzpomínce,kdy nás vyvedli z dalšího McDonald's,co jsme navštívili.

„Jsem rád,že si se bavila,takže příště navštívíme Burger King?"

„Anebo bychom mohli zkusit Subway." Povím.

„Takže semnou budeš chodit na večeři, dokud neobjedeme všechny řetězce fast foodu?" Zeptá se.

„Přesně,tak. Takže doufám,že si jich vymyslíš co nejvíc."

„No jestli nás z nich budou vyhazovat jako z McDonald's,tak to nám jich už tolik nezbývá."

„Já myslím,že něco vymyslíš."

„Takže zatím se měj a dobrou."

Nahnu se a chci ho políbit na tvář,ale on pootočí hlavu a svými rty se přitisknu na ty jeho. Ztuhnu v pohybu a hned se od něho odtáhnu.

„Ehm." Vydám ze sebe a podívám se na svoje ruce.

Jeho konečky prstu chytnou mojí bradu a otočí si mě čelem k sobě. Nahne se ke mně a znovu mě políbí. Pootevřu víc ústa a on svým jazykem vpluje dovnitř.

/pozn. Nejdebilnější věta, co jsem kdy napsala a že jsem jich napsala sakra hodně. Jsem jediná, která při čtení slova „vpluje" si představila loďku, jak někam vplouvá? :D/

Rukou jsem mu projela ve vlasech a víc si ho přitáhla k sobě. Přehoupla jsem se na jeho klín. Můj mozek přestal fungovat a já měla pocit jako,kdyby mě ovládal někdo jiný. Jeho ruka zabloudila pod moje šaty k lemu kalhotkám. V tu chvíli jsem měla pocit jako,kdybych se probudila. Odtáhla jsem se od něho a zádami se opřela lehce o volant. Zhluboka jsme oddechovali a vzájemně jsme se dívali do očí. Vrátila jsem se zpátky na svoje místo spolujezdce.

„Rebecco." Poví Andy.

„Ne teď nemluv." Odpovím a snažím se vzpamatovat z toho, co se tu před pár minutami stalo.

Rukou jsem si prohrábla vlasy a vydechla jsem přebytečný vzduch.

„Tohle se nikdy nestalo to,co děláme je špatný." Ruce si dám před obličej.

„Špatný?" Zeptá se.

„Přesně,tak."

„Není,co je na tom špatnýho?"

„Všechno nejdřív si to byl ty,kdo řekl, že to co se stalo na Hawaii, zůstane na Hawaii. Teď to bude já,kdo řekne,že všechno co se stalo v tomhle autě zůstane v autě. Zkrátka se to nesmí už znovu opakovat."

„A ty tomu opravdu věříš?"

„Budu muset."

„Víš moc dobře jako já,že ať chceš nebo ne zase se to stane,tak se tomu nebraň."

„Andy měl by si pochopit,že nejsem žádná děvka,takže tohle všechno nebudu dělat, s někým s kým nic nemám a ty očividně o vztah nestojíš  a já vlastně taky ne, nebo spíš nestojím o vztah s tebou."

„Jak můžeš vědět,že vztah nechci?"

„Prosím tě Andy vždyť vidím,jak střídáš holky máš je jenom na sex a ty by si stál o vztah?" Otočím se k němu,abych mu viděla do tváře.

„Nedělej ze mě děvkaře!" Zvýší hlas.

„Já ho z tebe nedělám ty si,totiž vystačíš bohatě sám." Ušklíbnu se.

Vystoupím z auta a třísknu dveřmi. Ještě se stačím ohlídnout na Andyho,který naštvaně bouchnul do volantu, nastartoval a odjel. Tak to by jsme měli,došla jsem k názoru,že mi dva zkrátka spolu nebudeme ať už by jeden chtěl je to,totiž dosti nemožné,když se pohádáme kvůli, každý blbosti. Ačkoliv tohle blbost nebyla aspoň tedy pro mě. Unaveně jsem odemkla dveře a vstoupila jsem dovnitř.

„Nějak brzo." Ozve se táta z obýváku.

„Hmm." Odpovím a sundám si boty.

„Co se stalo zase jste se pohádali?" Zvedne ke mně svůj pohled.

Jenom zakývám hlavou a nechám svoje vlasy spadnout do obličeje.

„Nebuď kvůli tomu nešťastná." Zvedne se z pohovky a dojde ke mně.

Nic neodpovím jen znovu zakývám hlavou. Slzy se mi začaly drát do očí a já na sebe byla kvůli tomu naštvaná,kdy se ze mě stala taková citlivka? Jindy bych tohle absolutně neřešila,ale od té doby co tu jsem, brečím v jednom kuse a divím se,že mě to samo neunavuje.

Táta mi zvedne hlavu proti mé vůli a podívá se mi do očí. Bez jediného slova mě přivine do své náruče.

„Jen se vybreč,potom ti bude líp." Zašeptá a pohladí mě po vlasech.

„Ne nebudu kvůli němu brečet." Oddálím se od něho a podívám se na něho.

„Becco jsi nejsilnější žena,kterou znám. A vím,že si nechceš připustit,že bys kvůli němu brečela anebo,že by si brečela kvůli komukoli. Ale věř,že když se vybrečíš,tak se ti uleví. Takže to přestaň už zadržovat a vybreč se."

„Tati-."

„Ne nic neříkej už jenom kvůli tomu,že jsem tvůj otec a vážně mi vadí,že tě vidím takhle." Znovu si mě přitáhne do náruče a začne semnou houpat na stranu.

„Poslední dobou je toho na mě hrozně moc,kdyby si tak věděl,co se mi všechno stalo, mám v sobě tak rozvířený pocity,že už ani pomalu nevím,kdo jsem." Zamumlám do jeho ramene.

„Já to vím moc dobře jsi Rebecca Pitts, moje jediná dcera,kterou miluju nade vše a taky si moje největší štěstí."

„Hrozně si mi chyběl tati, už mě nikdy neopouštěj." Zašeptám a vzlyknu.

„Neboj už tě nikdy neopustím." Odpoví.

V tu chvíli to na mě všechno spadlo, všechno co jsem držela v sobě jsem vypustila na povrch a já se rozbrečela jako malé dítě. Spadla jsem na kolena a táta mě okamžitě chytil, přivinul mě víc do své náruče a pomalu semnou houpal, dokud můj pláč neutichl. Unaveně jsem se opřela hlavu o jeho rameno a zavřela jsem oči.

-

Probrala jsem se ve své posteli a matně si vzpomínala na včerejšek. Popadla jsem svoje oblečení a šla jsem do sprchy. Smyla jsem ze sebe všechno po včerejší noci a dobelhala jsem se do kuchyně.

„Dobrý ráno." Řekne táta.

„Dobrý." Odpovím.

Začnu si dělat snídani, panovalo mezi námi ticho, jediný zvuk vydávala televize. Byla jsem ráda,že nezačal mluvit o včerejšku.

„Dneska přijdou kluci." Promluví po nekonečném tichu.

„To je mi,ale novinka." Protočím očima a naberu si lžíci cereálií.

„Chci s nimi,totiž něco probrat."

„A to je co?"

„Budeš si muset počkat než přijdou."

„A přijdou,kdy?"

„Každou chvíli."

Tohle byl opravdu nejdivnější rozhovor,co jsme spolu kdy měli. Neměla jsem ponětí jestli to bylo,kvůli včerejší noci a přála jsem si,aby to tak nebylo. Doufala jsem,že s nimi nebude chtít probírat včerejšek. Moje rádoby večeře s Andym a následky. A taky doufám,že ho nenapadne pohádat se s Andym.

„Nazdar rodino." Vykřikne CC a dojde až ke mně a dá mi pusu na tvář.

Vykulím na něho oči.

„Co to mělo sakra být?"

„Dneska mám fakt skvělý den." Odpoví a zaculí se na mě.

„Zase sis dal ke snídani čokoládu?" Zeptám se.

„Ne." Odpoví automaticky.

„Proč si nás volal tuhle nekřesťanskou hodinu?" Zeptá se Ash a sedne si na pohovku.

„Chtěl bych totiž něco vědět."

„A co?" Řekne Jinxx.

„No nejdřív jsem plánoval,že bych se zeptal jenom toho člověka,ale jelikož by mi nemusel říct pravdu,tak jsem se rozhodl,že si zavolám vás,abychom si to všichni vyslechli a taky někdo z vás ví něco víc,než já."

„A co chceš vědět?" Zeptá se Ash.

„Chci vědět, co se stalo na Hawaii mezi Andym a Beccou." Řekne táta a já se začnu dusit snídaní.

Ahoj! :) Dneska vůbec nestíhám, už se těším, až půjdu spát a zítra mě bude čekat nový den. I když to bude pondělí, ale mám štěstí jdeme do kina! :D Chápete já málem zapomněla,že mám jít na brigádu! To by byl sakra problém,kdybych tam nešla,takže jsem si to odpracovala v 5 hodin večer. To je vážně nejlepší co,kdy mohlo být. A jsem totálně mrtvá,takže jdu relaxovat.

Další díl v pondělí anebo v úterý, jak mi to moje lenost dovolí! /to se rýmuje asi ze mě bude básník anebo něco podobnýho :D /

 PS: Doufám,že mě nikdo nebude chtít zabít za to,že se to mezi nimi zase po.ralo. Oni snad nikdy nebudou spolu nebo já vážně nevím,proč moje hlava nechce zkrátka pobrat,že by nebylo docela od věci,kdyby u jubilejního 50 dílu se dali dokupy :D