Probrala jsem se kvůli hluku, co vycházel ze zdola. Unaveně jsem vstala z postele a pomalu jsem šla do kuchyně.

„Můžeš mi sakra vysvětlit,co tady děláš?" Zeptám se táty a zívnu.

„Zakopl jsem o tvůj kufr." Protočil očima.

„To se nedíváš na cestu?"

„Jasně,že se dívám na cestu, jen jsem si ho teď nevšiml nevíš,kde najdu led? Trochu jsem si narazil koule."

Plácnu se do čela a nevěřícně zakroutím hlavou.

„Jako vážně tati? Kde asi bývá led." Dojdu k lednici otevřu dolní šuplík,kde byl mrazák vezmu jeden zmrzlý pytlík nějaký zeleniny a hodím ho tátovy.

„Díky, co bych si bez tebe počal."

„Taky si říkám."

„Budu muset dojet do obchodu budeš,tam chtít něco koupit?"

„Jo vložky." Usměju se na něho.

Jeho úsměv hned zmizí a překvapeně se na mě podívá.

„Ty už to máš?"

„Tati je mi 19 je jasný,že už to mám." Protočím znovu očima.

„Aha no,tak mi to jsem, napiš." Podá mi papír.

„Napíšu ti to dopodrobna."

„To budeš hodná."

Bylo na něm vidět,že z toho vůbec není nadšený.

Napsala jsem mu na lístek,"Always,světle modrý obal, na kterém mají vpravo dole 6 kapiček a z

toho 5 jsou plné a jeden je jenom obrys". Usmála jsem se na něho a podala jsem mu to. Párkrát si to přečetl a se zvednutým obočím se na mě podíval.

„Já jsem nevěděl,že se tomu říká kapičky."

„Cože?" Nechápavě se na něho podívám.

„No však víš,když to dostaneš,tak jsem myslel,že se tomu říká jinak a né kapičky."

Promnu si spánky a zhluboka se nadechnu.

„Klid Rebecco,klid je to přece jen chlap." Brblám a vydechnu.

„Tati já myslím,že tohle je to poslední co bys měl teď řešit."

„Máš pravdu,tak já jdu." Vstane ze židle a dojde do předsíně.

„Ještě něco chceš koupit?" Křikne.

„Ne, bude zázrak,když dokážeš koupit to co je na tom papírku." Odpovím a dojdu se nahoru převlíknout.

Zrovna jsem si natahovala jednu nohavici,když mi začal zvonit mobil, doskákala jsem k nočnímu stolku,přičemž jsem se ještě stačila rozplácnout na zemi a natáhla jsem se pro mobil.

„Ano?" Povím do telefonu a natáhnu si druhou nohavici.

„Můžeš mi říct přesný název těch vložek?!" Poví vztekle táta do telefonu.

„Vždyť to máš na tom papírku."

„Jenže,tady žádný takový nejsou jestli si ze mě děláš jenom prdel, Rebecco tak tě zabiju."

„Ježiš tati víš,co? Řekni mi všechny ty názvy co tam mají."

„Fajn."

„Intimky Discreet Air."

„Bože jak můžou pojmenovat vložky po vzduchu." Řekne do telefonu.

„Další Intimky."

„Tati nechci Intimky najdi vložky,který mají 4 a víc kapiček." Protočím očima nad tím,jak ty chlapy nic nechápou a připravím se na další větu, co z něj vyleze.

„Always ultra night,ultra super,ultra normal,standart."

„Bože já z toho taky začínám být celý ultra." Vydechne do telefonu.

„Tati vezmi mi ty ultra night."

„Ale ty mají 6 kapiček."

„Ježiš to mi je teď u prdele, prostě je vezmi."

„Vždyť ti máš teď úroveň kapička číslo 5 ne?" Zeptá se.

„Tati prostě mi vezmi tyhle."

„Ale nemůžeš si jen tak přidávat kapičky." Křikne naštvaně do telefonu a jsem si 100% jistá,že klepe nohou.

Podívám se na strop a poraženecky vydechnu.

„Pane bože proč." Zaúpím.

„No to nevím,ale podle mě si prostě kapičky nemůžeš přidávat!"

„Do prdele tati,to s kapičkami nemá co společnýho,prostě mi je vezmi a konec!" Křiknu do telefonu.

„Fajn,ale počkej až se tvůj doktor bude vztekat,že sis přidala kapičky!" Odpoví.

„Na tohle vážně nemám." Řeknu a típnu hovor.

To je,tak když dáte úkol chlapovy a ještě jsem mu to,jak debilovy dopodrobna napsala. Ne on to prostě nenajde. Ať už je kdekoliv musí,tam z něho mít radost,že křičel do telefonu různý druhy vložek.

-

Po hodině se konečně otevřeli dveře a v nich stál táta.

„Tak co máš to?"

„Jo a odedneška chci,aby sis takovýhle věci kupovala sama." Vyndá z tašky vložky a hodí mi je.

„Ty si mi vzal bez křidýlek?" Řeknu,když se na ně podívám.

„To s nimi budeš lítat,že potřebuješ s křidýlkama?"  Odpoví a začne uklízet nákup.

„Jasně ty vole, běžně lítám s vložkami. Harry Potter měl Nimbus 2000, tak já mám Always Ultra Night 2015." Vezmu vložky a odnesu je do svého pokoje.

„A buď rád,že jsem po tobě nechtěla koupit tampóny."

„Říkám,že odedneška si všechny tyhle věci budeš kupovat sama,to bych už radši šel s tebou nakupovat,než tohle." Odpoví a uklidí poslední kus nákupu do skříňky.

„Já,ale myslím,že sis nevedl zas,tak špatně."

„Myslíš? Nakonec mi musela poradit prodavačka a bylo dost vidět,že se skvěle baví."

„No,kdo by se nebavil,když mi řveš do telefonu různý druhy vložek."

„Víš co jsem jí řekl?"

„Ne to teda nevím." Odpovím a sednu si na barovou židličku.

„Že mám dceru,která dostala kapičky a že potřebuje kapičku s číslem 5 a ona se na mě jen zmateně dívala,takže když to dostanou starší ženský,tak se tomu říká jinak?" Zastaví se v pohybu a otočí se na mě.

Vyprsknu smíchy,až málem spadnu z barový židličky.

„No ty vole." Vydechnu a začnu se znovu smát.

„Jak to,tak vidím vážně si budu radši kupovat vložky sama." Řeknu,když se konečně přestanu smát.

„Nedáme si oběd?"

„Teď,když jsme probírali kapičky? Sakra Rebecco, nemám zas tak silný žaludek." Odpoví.

Seskočím z barový židličky a dojdu k lednici.

„Máme tady smetanu?" Zeptám se,když několikrát očima přelítnu po lednici a nenajdu jí.

„Ne hledal jsem jí v obchodě,ale měli tam jenom smetanu ke šlehání 12% a 18%."

Otočím se na něho.

„Tati,ale to je-."

„Ne Rebecco nedělej ze mě debila,moc dobře vím,že je to úplně jiná smetana." Založí si ruce na prsou.

„Tak si nejspíš něco objednáme." Odpovím.

Neměla jsem už sílu mu na to něco odpovědět, hold chlapy jsou chlapy a můj otec? To je sakra případ chlapa,kterýho by žádná ženská nechtěla. No spíš by ho v životě už neposlala na nákup.

„Budeš chtít pizzu?" Řeknu a začnu ťukat číslo do mobilu.

„Jo a řekni,že chci extra velkou,jelikož po tomhle nákupu si budu muset dát ještě panáka."

„Tak to já bych si měla dát už několik panáků, kvůli týhle situaci."

-

Seděli jsme na pohovce a cpali se pizzou.

„Nejspíš zavolám klukům." Poví táta.

„Já myslím,že volat ani nemusíš oni se tady za chvíli sami objeví."

A vážně se objevili do hodiny jsme je tady měli jako na zavolanou.

„Nazdar rodino." Křikne CC vezmi z ruky celou pizzu strčí si jí do pusy a sedne si vedle mě na pohovku.

Vražedně se na něho podívám a on se jen zaculí.

„Hele pizza." Křikne Jinxx doběhne ke krabici ve který byla má pizza a vezme si kousek.

„Říkat vám o tom,že je slušnost se zeptat je asi zbytečný."

„Tak jak jste se měli? Zeptá se Ashley.

„Celkem fajn,až na malý nedorozumění s tátou,který šel nakupovat." Odpovím a otočím svůj pohled na tátu.

„Tak to pozor,za to nakupování bych si zasloužil Oscara a za ty vložky též."

„Vložky?" Zeptá se Ash.

„No Rebecca dostala kapičky." Odpoví táta.

Rukama si promnu obličej a zadívám se na tátu.

„Kapičky? Co to proboha je?" Řekne CC.

„Tak se to nazývá, když to dostaneš." Odpoví táta.

„Já myslel,že se tomu říká hvězdičky." Odvětí CC.

Vykulím na něho svoje oči a párkrát nechápavě zatřepám hlavou.

„Fakt a já si zas myslel,že se tomu říká planety." Poví Jinxx

„A nejmenuje se to kometa?" Přidá se do rozhovoru Andy.

„Jasně ty vole nechcete tady rovnou vyjmenovat vesmír?" Řeknu ironicky.

„Co,když se to jmenuje mléčná dráha?" Vykřikne CC a ignoruje mojí větu.

„No spíš červená dráha." Ušklíbne se Ash.

„Jste nechutný." Odpovím.

„A jelikož tuhle debatu chci ukončit,tak se tomu říká měsíčky." Dodám.

„No přece jen je to něco vesmírnýho." Odvětí Andy.

„Za to vaše myšlení vážně vesmírný není." Sarkasticky odpovím, zvednu se z pohovky a odejdu pryč.

Jelikož tu dlouho nebyl nějaký „vtipný" díl sama nevím jestli je to vtipný, stále to totiž nepoznám :D Tak jsem si řekla,že bych nějaký mohla vydat. Takže doufám,že jste se u toho aspoň usmívali,když už nesmály :)

Další díl v úterý!